Hromadné vraždění a znásilňování čínských civilistů japonskými vojáky vešlo do dějin jako jeden z největších zločinů proti lidskosti. Po 7 týdnů bylo obyvatelstvo v Nankingu podrobeno běsnícímu teroru.
Invaze do Mandžuska
Než se dostaneme k samotné hrůzné události, je potřeba pochopit, co jí předcházelo. Píše se rok 1931, Čínská republika byla již vyhlášena, ovšem neovládla ještě všechna čínská území – na většině vládli místní vojenští diktátoři. To byl také případ oblasti Mandžuska, Japonci se pokoušeli získat si místního vládce generála Čang Cuo-lina. Poté, co byl poražen Čankajškem, vyhodili jej Japonci do vzduchu, když cestoval vlakem. Japonsko ve svých snahách nepřestává – Mandžusko je velice bohaté na nerostné suroviny. Japonci provedli zinscenovaný bombový útok (Mukdenský incident). Japonci poté vtrhli do Mandžuska, které po bojích obsadili. Vytvořili zde loutkový stát Mandžukuo, jako vládce dosadili posledního čínského císaře Pchu I.
Incident na mostě Marca Pola
Jedná se o událost, která proběhla mezi 7. a 8. červencem 1937. V našem dějepisectví se za počátek druhé světové války považuje napadení Polska nacistickým Německem. V Asii je to však jiné, jako počátek světové války považují právě tento konflikt. Vše se odehrálo na mostě dělícím Mandžusko od Čínské republiky. Na západním konci mostu probíhaly manévry japonských císařských jednotek, došlo k přestřelce. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání střelby. Po přestřelce scházel Japoncům jeden voják, vydali se jej hledat do čínské pevnosti Wang-pching, odmítli je však pustit dál. Další ráno vzali Japonci pevnost útokem. Tento incident se stal záminkou k rozsáhlé invazi do Číny.
Předehra masakru
V listopadu 1937 se ocitla japonská císařská armáda před hlavním městem Nanking. Čankajšek se rozhodl evakuovat z města vládní úředníky a posílit jeho obranu. To však nepomohlo, Japonci při svém postupu likvidovali přilehlá města a vesnice (můžeme říci, že se zvěrstev dopouštěli již tady). 7. prosince se ocitl Nanking již v totálním obklíčení Japonců. Dne 13. prosince se jim povedlo prorazit brány města. Začal masakr, jaký nemá v novodobých dějinách obdoby.
Nankingský masakr
Poté, co se Japonci dostali do města ihned začali vyděšení čínští vojáci shánět civilní oblečení. Báli se pomsty, protože pro Japonce byli nižší rasou – dalo by se říci, že rasismus byl hlavní příčinou masakru. Dalšími jsou vyčerpání japonských vojáků a brutální zacházení ze strany vlastních důstojníků. Po vstupu do města je slíbeno čínským vojákům slušné zacházení, pokud se bezpodmínečně vzdají. Takové byly rozkazy generála Iwane Macui, ty se však měly změnit. Generál je nahrazen princem Asakou. Je nutno dodat, že on i celá královská rodina byli považováni za božské. Právě princ Asaka je považován za toho, kdo dal rozkaz k vraždění. První, kdo měli být zabiti byli vojenští zajatci. Povražděno bylo zhruba 150 000 mužů, a to různým způsobem – střelbou, bajonetem, ale velice často také pomocí samurajského meče. Stínání hlav bylo velice časté, japonské propagandistické noviny dokonce vydaly článek, kterak spolu dva vojáci Takeši Nodo a Tošiaki Mukai soupeří, komu se podaří dekapitovat víc lidí. Oba byli nakonec předáni čínské vládě a dostali trest smrti. Po vojácích přicházejí na řadu civilisté. Jsou jim sekány končetiny, jsou upalováni a časté jsou také pohřby zaživa. Masakru se také někdy říká „Znásilnění Nankingu“. Docházelo k hromadnému znásilňování.
Zásluhu na tom, že Nanking neupadl do zapomnění (o což se snažili Japonci) mají hlavně západní cizinci, kteří ve městě žili. Vše nejen zdokumentovali, ale také se snažili obyvatelstvu pomáhat – už když se Japonci snažili město obklíčit, vytvořili Mezinárodní výbor pro nankingskou bezpečnost, který ustanovil v centru města bezpečnou zónu. Paradoxem je, že jeden z těch, co pomáhali, byl šéf nankingské NSDAP John Rabe. Aby je Japonci nechali být, vyvěsili všude nacistickou vlajku, jakožto spojenců. Takto ohraničil bezpečnou zónu a Japonci ji skutečně respektovali. Pamětnice Changová, která masakr přežila, vzpomíná: „Jestliže na vrcholu masakru uprchla do bezpečnostní zóny polovina nankingského obyvatelstva, pak druhá polovina – téměř všichni, kterým se nepodařilo do zóny dostat – zahynula v rukou Japonců“. Bylo zavražděno 200–430 tisíc lidí.
Masakr měl svou dohru – hlavní velitelé a vrazi se dostali před tribunál. Padly tresty smrti. Princ Asaka však potrestán nebyl – stejně jako císař Hirohito všichni dostali od Američanů imunitu, ale museli se vzdát svého božství a veřejně prohlásit, že jsou pouze lidmi.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Nanjing_Massacre
https://en.wikipedia.org/wiki/Second_Sino-Japanese_War
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
