Manifest pro novou dobu
„S nadějemi přijala většina národa program kapitalismu. Dnes ale čelíme naléhavým výzvám, které minulé naděje zastiňují: člověkem způsobenému rozvratu globálního klimatu a rostoucím společenským nerovnostem...“ těmito slovy začíná manifest 2000 slov v čase klimatických změn, nad nímž se vědci sešli na konci října. Řeší se v něm například otázky, jakou roli hráli vědci a vědkyně při politických změnách v minulosti a jakou hrají dnes. Diskutovalo se také o tom, co vědecké pracovníky v současné době frustruje.
„Nemusíme stát fronty na banány, ale abychom si je mohli dopřát, trávíme týdny a měsíce žádostmi o granty,“ uhodil hřebík na hlavičku historik Vít Strobach z Masarykova ústavu a dále se rozpovídal o tom, jak tráví vědci čím dál více pracovního i volného času tím, že si obstarávají další práci. „Slibujeme, že budeme ještě výkonnější, zasíťovanější, flexibilnější a hlavně aplikovatelní. Nalháváme množství výstupů, o nichž dopředu víme, že je stihneme jen za cenu probdělých nocí,“ pokračuje Strobach.
Antropolog Joe Feinberg navázal dalším ožehavým tématem, kterým je zvětšující se propast mezi veřejností a elitou, včetně té vědecké. Intelektuálové se podle něj stávají terčem lidového posměchu. „Jejich ideály se proměňují v terč útoku, pravda a láska se stávají sprostými slovy,“ varoval Feinberg. Vědci podle něj velkou změnu přinést nemohou, ale je v jejich silách společenský vývoj urychlit nebo zpomalit.
Vědecká obec by se však neměla vzdávat společenské odpovědnosti. Věda je hybnou silou moderního světa, spoluvytváří prostředí, ve kterém všichni žijeme. Otázkou zůstává, do jaké míry mají vědci důsledky své činnosti pod kontrolou. Jimi vyvíjené technologie, materiály a postupy žijí v rukách průmyslníků a dalších uživatelů. V dnešním světě nemohou mít vědci absolutní kontrolu nad svými vynálezy, ale nepřijatelná je i druhá krajnost, kdy se vědci tváří, že kromě kasírování poplatků za patenty nemají s výsledky svého bádání nic společného.
S diskuze vzešel aktualizovaný manifest 2000 slov v době klimatických změn, který je napsaný z podnětu vědců a vědkyň, a v jehož závěru stojí: „Praktická kvalita naší demokracie závisí na tom, co se stane s přírodou.“ Vědci poukazují na to, že rozvrat světového kapitalismu je globální problém, který není možné řešit v rámci národních států. Vědecká komunita by měla přispívat k překonávání plotů, které staví politici.
A zde zavzpomínejte na českého vědce Emila Palečka, který v 88 letech nedávno zemřel.