28. srpna 1963 zazněl na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu D.C. jeden z nejdůležitějších projevů moderních dějin. Martin Luther King ve své řeči začínající legendárním: „I have a dream“ (mám sen) položil základ úspěchu tehdejšího amerického hnutí za rovnoprávnost. Právě Kingův projev pomohl k postupnému bourání rasových bariér a k budování společnosti, v níž jsou si lidé rovni bez ohledu na barvu pleti. I po mnoha letech neztrácí myšlenka projevu na významu. Naopak se zdá být čím dál více aktuální.
Nadčasový projev
Šedesátá léta byla ve Spojených státech poznamenána tvrdou rasovou segregací a útlakem černochů. Ve veřejné dopravě existovala speciální místa pro barevné, stejně jako vyhrazené černošské záchody v restauracích. Že by spolu černé a bílé děti chodily do školy, bylo prakticky nemyslitelné. V jižanských státech pak rasismus dosáhl takové intenzity, že během řádění Ku Klux Klanu zemřelo několik desítek lidí černé pleti. Nástup mladého demokratického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho byl příslibem společenských změn. Hnutí za rovnoprávnost začalo nabírat na síle. Jedním z těch, kteří stanuli v jeho čele, byl i Martin Luther King.
Doktor Martin Luther King junior, pojmenovaný podle církevního reformátora Martina Luthera, byl původně baptistickým knězem. Vzhledem k tomu, že občanský aktivismus považoval za nedílnou součást své kazatelské kariéry, brzy začal bojovat za práva ostatních lidí a stal se jedním z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva všech dob. Jako pro černocha pro něj bylo klíčové, aby lidé tmavé barvy pleti přestali být po téměř 100 letech od zrušení otroctví stále považováni za lidi druhé kategorie. King od počátku prosazoval formu mírových protestů a dialogu a naopak četné agresivní bojůvky a násilné střety velmi odsuzoval.
King nejprve vedl v 50. letech bojkot segregované autobusové dopravy ve městě Montgomery ležícím v nejrasističtějším jižanském státě Alabamě. Ve zdejším hlavním městě Birminghamu byl na počátku roku 1963 krátce uvězněn a v cele napsal slavný dopis Letter from Birmingham Jail (dopis z Birminghamského vězení). V témže roce se ale nesmazatelně zapsal do historie až o několik měsíců později, když se v srpnu účastnil pochodu do hlavního města USA Washingtonu D.C.
Pochodu, oficiálně nazvaného Pochod na Washington za práci a svobodu, se účastnilo takřka čtvrt milionu lidí, největší odhady uvádějí až 300 tisíc demonstrantů. Zhruba 80 % účastníků tvořili černoši, zbytek byli bílí a hispánští bojovníci za lidská práva. Pochod se tak stal jednou z největších politických manifestací v dějinách Spojených států vůbec. Před početný dav se 28. srpna postavil Martin Luther King na schodech u Lincolnova památníku a spustil řeč, která se zapsala do historie.
Úvodem šestnáctiminutového živě přenášeného proslovu King připomněl, že je tomu téměř sto let od zrušení otroctví a černoši stále nejsou svobodní. King měl projev napsaný a jeho začátek citoval z připravených poznámek. Se sílící bouřlivou odezvou davu nicméně začal improvizovat a v samém závěru již mluvil zcela spatra. Právě spontánní a improvizovaná část sklidila největší úspěch, nejen pro svou procítěnost, ale i pro faktičnost a rétorickou preciznost.
Právě v improvizované části projevu zaznělo ono památné: „Mám sen o tom, že jednoho dne budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů. Sním o tom, že mé čtyři malé děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy své kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním!“ Právě uvozovací slova o snu o rasové rovnoprávnosti se stala pojmenováním pro celý proslov.
O tom, že Kingova slova zapůsobila nejen na posluchače ve Washingtonu, ale na lidi jak v Americe, tak po celém světě, svědčí to, že Martin Luther King byl ještě v roce 1963 oceněn časopisem TIME za nejvýznamnějšího muže daného roku a v následujícím roce byl ve svých 35 letech jako nejmladší člověk v historii oceněn Nobelovou cenou za mír. Největším úspěchem ale bylo, že projev o Kingovu snu přispěl k přijetí zákonů, které odstranily rasové překážky ve vzdělávání, daly černochům plné volební právo, zakázaly veřejné projevy diskriminace a přiblížily Ameriku světu, který Martin Luther King popsal ve své vizi.
Zde si můžete připomenout jeden z filmů o životě Martina Luthera Kinga.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
