Kufry, které vyprávějí. Aneb když se roku 1995 uzavřely brány Willardova psychiatrického centra v New Yorku, objevil jeden zaměstnanec v podkroví domu přes 400 zaprášených kufrů. Obsahovaly osobní věci pacientů, pro které bylo ono centrum poslední zastávkou před smrtí. Takoví pacienti byli pohřbeni v neoznačeném hrobě naproti na hřbitově.
Před šesti lety oslovila sbírka kufrů amerického fotografa Jona Crispina, který se rozhodl kufry zvěčnit.
Jeho fotografie oblétly svět a jsou ukázkou nitra lidí, kteří byli označeni za duševně nezpůsobilé a neschopné žít běžným životem mezi ostatními lidmi.
Na snímcích můžete spatřit osobní věci lidí, kteří byli v ústavu zavřeni od roku 1910 až 1960. Mezi těmito lidmi se nacházeli napřílad epileptici, promiskuitní ženy, homosexuálové či matky, jež přišly o své dítě a nedokázaly se s tím smířit.
Jak můžete vidět na jednotlivých snímcích, než lidé přišli do onoho zařízení, každý z nich vedl svůj jedinečný ‚normální‘ život.
1. Dmytre, který vlastnil tento kufr, je jedním z mála pacientů, o jehož osudu se něco málo ví. Do ústavu nastoupil v roce 1953 a pobyl v něm na 24 let. Zemřel v roce 2000.
2. Marry R. zřejmě pocházela z Východní Evropy. Vlastila zajímavou sbírku výstřižků a ukázky vyšívání.
3. Anna měla tři zavazadla. První dva kufry byly téměř stejné, třetím zavazadlem je rádio, které můžete vidět na fotografii. Z osobních věcí je vidět, že se učila angličtinu a že ráda šila.
4. Peterův kufr - jeden z nejzajímavějších ze sbírky. Bohužel o něm není nic známo.
5. Kufr Freda T. Jeho zavazadlo prozrazuje mnohé o životě ve Willardu i o Fedovi samotném. Psal si denně deník, rád chodil dlouhé tůry a obchodoval s novinami.
6. Kufr Freda B.
A na závěr se podívejte na srbské blázince, kde středověk ještě neskončil.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
