Po impozantních válečných úspěších nacistického Německa ve Skandinávii a na západní frontě změnil dne 10. června roku 1940 italský diktátor Benito Mussolini svůj názor nezapojovat se do bitvy mezi nacistickým Německem a Spojenci. Itálie toho dne vyhlásila válku Francii a Velké Británii a oficiálně se tak zapojila do druhé světové války.
Změna názoru
Co bylo příčinou Mussoliniho změny názoru? Možná to byla německá okupace Paříže, o které mluvil i Adolf Hitler. „Nejprve byli příliš zbabělí, než aby se jí zúčastnili. Teď spěchají, aby se mohli podílet na kořisti,“ uvažoval nacistický vůdce. Mussolini však tvrdil, že se chtěl zapojit ještě před úplnou francouzskou kapitulací jen proto, že fašismus „nevěřil v to, že je třeba bít člověka, když je na dně“.
Jedním z faktů je, že v září 1939 italská branná nebyla ani zdaleka na rozsáhlou válku připravena. Rovněž nedostatek surovin v Itálii způsobil, že se Mussolini již dříve obával vést totální válku. Británie a Francie se mu také dvořily sliby územních ústupků v Africe výměnou za neutralitu.
Úspěchy Německa
Impozantní úspěchy Wehrmachtu ve Skandinávii a posléze i na západní frontě však italského diktátora přesvědčily o opaku. Benito Mussolini se jednoduše obával, že by pozdní vstup do války zapříčinil, že bude Itálie Třetí říší odsunuta a nebude mít možnost se významněji podílet na vítězném přerozdělení Evropy, případně celého světa.
Války ve Španělsku a Etiopii navíc mylně přesvědčily Mussoliniho o skutečné síle italské armády. Představa, že by jeho partner z Osy dobyl kontinent sám, byla pro jeho ego příliš velká a nesnesitelná. Německo sice v září 1939 naléhavě žádalo Itálii o účast, ale v této pozdní době by taková intervence pravděpodobně byla pro Německo spíše překážkou než pomocí.
Tragický výkon
Například navzdory tomu, že Itálie vyhlásila válku 10. září, byla italská vojska mobilizována až po několika dnech a francouzské síly je tedy velice snadno zadržely, ať už na moři nebo na souši. Francouzská obrana byla urputná a 6 francouzských divizí v Alpách odolávalo 32 divizím italským.
Reakce Spojenců na vyhlášení války byla rychlá. V Londýně byli okamžitě internováni všichni Italové, kteří žili v Británii méně než 20 let a byli ve věku od 16 do 70 let. V Americe prezident Roosevelt vysílal v rozhlase příslib podpory Británie a Francie „materiálními zdroji našeho národa“.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
