Jen málo lidem se podaří dosáhnout pomyslné nesmrtelnosti. Vedle vědců a slavných osobností svůj nesmazatelný odkaz zanechávají i ti, kteří stojí modelem pro slavné obrazy nebo sochy. Jednou z těchto obyčejných lidí, které skoro nikdo nezná jménem, je i Američanka Audrey Munsonová.
Munsonová se narodila v roce 1891 v New Yorku. V sedmnácti letech si jí na ulici všiml fotograf Benedict Herzog, kterého půvabná mladá Audrey na první pohled okouzlila, a požádal jí, zda by mu nechtěla pózovat v ateliéru. Pro dívku z chudé rodiny, která hledala peníze na živobytí, kde se jen dalo, to byl ideální snadný přivýdělek a tak s nabídkou souhlasila.
Když se Herzog pochlubil fotografiemi Audrey svým přátelům z uměleckých kruhů, všichni sdíleli jeho nadšení z krásné dívky. Jeden po druhém si Audrey zvali, aby i jim stála modelem a z přivýdělku se tak pro mladou krásku stal hlavní zdroj obživy. Obzvláště populární se stala u sochařů, kteří její ladné křivky a půvabný obličej zakomponovali do svých děl.
Věhlas sochařské múzy se rychle šířil, do New Yorku se sjížděli sochaři ze všech koutů Spojených států, ale i ze zámoří, aby i oni měli šanci zvěčnit dívku, o níž v roce 1915 list The Sun napsal, že kdyby se měla vybírat nejkrásnější žena na Manhattanu, nebylo by pochyb, že by se jí stala právě Audrey Munsonová. Audrey byla mezi sochaři tak populární, že na sochařské výstavě Panama-Pacific v San Franciscu toho roku stála modelem třem pětinám vystavovaných soch.
Krásné Audrey si všimli i filmaři. Když byla kinematografie teprve v rozpuku, zahrála si v několika němých filmech a dokonce se stala první Američankou, která se na filmovém plátně ukázala zcela nahá. Vše nasvědčovalo tomu, že se Audrey Munsonová stane skutečnou celebritou a bude žít přepychovým životem hvězd. Osud tomu ale chtěl jinak. Její kariéru poznamenal vlastník domu, ve kterém žila, který zavraždil svou manželku, aby se mohl dvořit právě sličné nájemnici. Audrey byla nucena uprchnout do Kanady a když se vrátila ve dvacátých letech, o práci již nezavadila.
Sochy Audrey, kterých vzniklo přes šest desítek, mezitím stály v parcích mnoha velkých amerických měst, staly se součástí sbírek proslulých galerií a zdobily i mnohé kašny nebo průčelí veřejných budov. Sama Audrey se několikrát pokusila o sebevraždu, což vedlo její matku k tomu, že dceru nechala prohlásit za nesvéprávnou a zavřít do psychiatrické léčebny. Zde žena, která učarovala desítkám velkých umělců své doby, prožila zbytek života. To čítalo dlouhých 65 let.
Zemřela v úplném zapomnění v požehnaném věku 104 let. Zatímco její sochy zdobí veřejná prostranství, ona sama je pohřbena v hrobě bez jakéhokoliv náhrobku. Její krásou se i dnes kochají tisíce lidí, málokdo z nich ale ví, jak se do mramoru vytesaná kráska jmenovala a jaký byl její příběh.
A tady se můžete podívat na poněkud úchylné sochy. Žádná z nich sice nezpodobňuje Audrey Munsonovou, ale zato některé můžete vidět v Praze.