10. června 1348 byl položen základní kámen asi nejslavnějšího českého hradu, Karlštejna. Jeho osud je dnes neodmyslitelně spjatý s Harrym Jelínkem, mužem, který patří mezi nejlegendárnější české podvodníky. Historka o tom, jak prodal jeden z našich nejnavštěvovanějších hradů, se traduje desítky let a existuje dokonce několik variant interpretace příběhu.
Nedostudovaný lékař a příležitostný gigolo
Příběh Harryho Jelínka se začal psát 14. října 1905 ve Vlašimi, kde se narodil do rodiny doktora Karla Jelínka a dostal jméno Josef. Jakožto prvorozený syn se postupnými kroky vydával ve šlépějích svého otce, který ho po první světové válce nechal nejprve studovat gymnázium v Benešově, kde během studií mladý Josef začal používat jméno Harry. Nebyl nijak zvlášť výjimečným studentem, proto ho otec nechal přeřadit do gymnázia v Praze. Středoškolské vzdělání nakonec dokončil až ve svých 21 letech na reálce v Karlíně. Harryho otec si přál, aby studoval medicínu, proto mu ze známosti zařídil, aby mohl nastoupit na lékařská studia. Lékařskou fakultu Harry Jelínek bohužel nedokončil, jelikož se raději než studiu věnoval bohémskému životu v restauracích a nočních barech, což mu po celé 4 roky ‚studií‘ dotoval jeho otec.
Poté, co mladý Harry neuspěl, rozhodl se jeho otec, že mu již dál nebude financovat jeho nákladný noční společenský život. Jelikož Harry Jelínek byl schopen měsíční příjem prohýřit během několika málo dnů, přišlo mu rozumné, když si bude přivydělávat jako příležitostný gigolo. Netrvalo dlouho, než se mu pořadilo okouzlit bohatou milenku, která mu zainvestovala do jeho projektu starožitnictví, kde se zaměřoval především na umělecké předměty. Nabízené zboží však bylo povětšinou padělané nebo ukradené z kostelů a kaplí v jižních Čechách. Toto starožitnictví fungovalo až do roku 1937 a celkem na podnik bylo podáno na tu dobu rekordních a i z dnešního pohledu úctyhodných 501 žalob. Prodával totiž falzifikáty od slavných německých a francouzských malířů, na což zákazníci přicházeli až s odstupem času.
Prodej Karlštejna a tramvajové linky
Od konce 20. let se Harry Jelínek věnoval závodům na motocyklu na vrcholové úrovni. Zúčastnil se několika velkých závodů, kde se seznámil se spoustou vlivných lidí. Jedním z nich byl i Jiří Kristian Lobkowicz, který ho údajně inspiroval k podvodnému prodeji Karlštejna. V roce 1931 ho Lobkowicz v rodinném sídle v Roudnici seznámil s bohatým americkým párem. Lobkowicz Harryho představil jako potomka slavného rodu, který by rád prodal Karlštejn, prezentovaný jakou součást rodového majetku. Jelínek poté zámožný pár na hrad pozval a v dokonale sehrané roli hradního pána ukázal Američanům všechny komnaty. Aby byla iluze dokonalá, z vypůjčených peněz podplatil Jelínek karlštejnského kastelána pod záminkou přípravy natáčení filmu. Zároveň najal komparz v honosném oblečení. Všichni ho museli oslovovat šlechtickým titulem. Americký pár se mu nakonec podařilo přesvědčit a Jelínkovi se podařilo získat 30 tisíc dolarů jako zálohu. Poté Harryho Jelínka už nikdy neviděli, a když zjistili, že je hrad Karlštejn jako státní majetek neprodejný, raději o tom nikomu neřekli, aby nikde nebyli za hlupáky.
Rok před 2. světovou válkou se Jelínkovi povedl ještě jeden husarský kousek na poli podvodů. Opět se mu podařilo obelstít jistého Američana a prodat mu jednu celou tramvajovou linku. Podplatil jistého průvodčího Nowaka, aby ho oslovoval „pane řediteli“, a když dorazili na konečnou stanici, ukázal americkému zájemci horentní tržbu, kterou vybral od cestujících. Ve skutečnosti mu většinu peněz do kasy nejspíš předem dal sám Jelínek. Tím, že se vydával za majitele tramvaje, který předváděl prosperující tramvaj na lince číslo 1, se Jelínkovi podařilo od amerického podnikatele vyinkasovat sumu 4 000 dolarů. S tou stejně jako v případě Karlštejna zmizel neznámo kam.
Sympatizant nacistického Německa
Před 2. světovou válkou se Harry Jelínek oženil s Ludmilou Bačkovskou, dcerou knižního nakladatele Františka Bačkovského. V rodinném nakladatelství začal pracovat jako vydavatel. Údajně sympatizoval s nacistickým Německem a už v polovině 30. let byl vyšetřován kvůli podezření z kolaborace a špionáže. Vše vyšlo najevo během okupace, když se kromě veřejných sympatií s nacistickým režimem Jelínek snažil zaměřovat na vydávání propagandistické a antisemitistické literatury. Kromě toho spolupracoval i s SS a gestapem. Po válce údajně žil v Německu a Itálii, kde v roce 1986 zemřel.
Podobné články
Doporučujeme
