Nejdřív se Evropská unie rozhodla, že poctivému českému rumu z brambor nemůžeme říkat rum. Tak jsme ho přejmenovali na tuzemák, což je mimochodem zvukomalebné slovo, které vypovídá o tom, že je tento nápoj náš. Nyní nám chtějí vzít rumové aroma, které dodává tuzemáku esenci Vánoc. Bohužel dle EU má stejné aroma i rakovina.
Konec tuzemáku v Čechách?
Typická chuť a vůně tuzemáku, kterou si mnozí z nás spojují s vánočními svátky či pobytem v restauračním zařízení IV. cenové kategorie, se totiž může na základě vědecké analýzy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin navždy vytratit, jelikož obsahuje látku, která způsobuje rakovinu. Konkrétně se jedná o etylester kyseliny mravenčí neboli mravenčan etylnatý. Toto aroma je jednou z nedílných součástí výroby klasického českého tuzemáku. Mohlo by se tedy stát, že Evropská komise tuto ingredienci zakáže, čímž by byla přerušena tradiční výroba tohoto oblíbeného alkoholického nápoje.
Dle Hospodářských novin by tak v blízké budoucnosti mohl tuzemský rum v dnešní podobě nadobro zmizet. Zákaz by způsobil velké komplikace likérkám a lihovarům, které se výrobě českého tuzemáku věnují. Jednou z možností by byla změna složení u tohoto alkoholického nápoje.
Podle údajů Unie výrobců a dovozců lihovin zahrnuje tuzemák téměř čtvrtinu všeho vypitého alkoholu v České republice. Evropská unie má tuzemák ve svém hledáčku dlouhodobě. Poprvé proti němu zakročila již v roce 2003, kdy donutila české výrobce oblíbenou lihovinu přejmenovat, jelikož pravý rum se vyrábí pouze z cukrové třtiny, a nikoliv z brambor. To nemohou pijáci „plachetničáku“ EU zapomenout a nový nápad z Bruselu je jistě také nepotěší.
Možná pomůže výjimka
V případě, že by Evropská komise zařadila mravenčan etylnatý mezi zakázané látky, by český ministr zemedělství Marián Jurečka zažádal o výjimku a zachránil tak český produkt. Otázkou je, zda-li je pro Čechy cennější kvalita českého výrobku, nebo zdraví našich občanů, kteří český „rum“ po staletí pijí, respektive od 19. století v dobách Rakouska-Uherska. Náhražkový rum byl kdysi označován jako takzvaný čajový rum nebo rum na vaření. Později z něj však získal název tuzemský rum. Na rozdíl od pravého rumu, který se vyrábí destilací zkvašené třtiny, se tuzemák nedestiluje, nýbrž pouze se ředí potravinářský líh dochucený trestí.Podmínkou je minimální množství alkoholu ve výši 37,5 %.
Jaký je váš názor na tuto kauzu? Změnili byste složení rumu, nebo byste si raději přáli výjimku pro české lihovary na úkor svého zdraví?
A zde je 6 tipů, jak poznáte, že to vaše partnerka s ezoterikou už přehání.
Podobné články
Doporučujeme
