Administrativní zátěž, na které profitují poskytovatelé stravenek – i takto by se daly popsat klasické stravenky. Jejich éra brzy pravděpodobně skončí. Ministerstvo financí přichází s alternativou ke stravenkám a vypadá to, že nyní je ten správný čas tento nápad odprezentovat světu. Toho se ujala naše ministryně financí na sociálních sítích, kde občanům názorně vysvětluje, jak to vlastně celé bude.
Klasické stravenky budou mít konkurenci
„Proč to dělat draze a složitě, když to jde jednoduše?“ rozjela ministryně financí Alena Schillerová na začátku týdne konverzaci na téma revoluce ve světě stravenek v Česku. Čechy oblíbené bezcenné papírky, které mohou v restauraci vyměnit za jídlo nebo v obchodě za potraviny či cigarety, budou v blízké budoucnosti minulostí. Už dlouhá léta se o nich totiž ví, že neplní svůj účel a navíc umožňují vydělávat nesmyslné peníze třetí straně, kterou je stravenková firma. Ta profituje na zaměstnavateli i na restauraci, od které stravenky vykupuje. Například na stravence v hodnotě 100 korun, tak stravenková firma vydělá neuvěřitelných 9 Kč, což je s ohledem na počet zaměstnanců v ČR částka, která se rovná stovkám milionů korun. Restaurace navíc peníze nedostanou hned, protože musí čekat na stravenkovou firmu, která od nich stravenky vykoupí.
Tento princip dlouhá léta nikomu nevadil, i když se o potenciálním zrušení hovořilo dlouhá léta. Kvůli silné lobby k němu však nikdy nedošlo. Nyní se ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou rozhodlo vymyslet nový způsob, který zahrnuje čerpání příspěvku na stravování rovnou v penězích. „Když zaměstnavatel vyplatí nezdaněný příspěvek na stravu rovnou v penězích, papírování i poplatky mu odpadnou. Restaurace zase dostane tržbu ihned a zůstane jí celá. Nemusí platit provizi ani čeka na proplacení,“ popisuje Schillerová na Facebooku.
Zavedení stravenkového paušálu bude samozřejmě stát nějaké peníze. Podle Jakuba Vintrlíka z tiskového oddělení Ministerstva financí ČR návrh stravenkového paušálu nebude znamenat definitivní konec klasických stravenek. Vše zůstane v rukou firem, které samy rozhodnou, co je pro ně nejlepším modelem. A kolik bude stravenkový paušál stát? „Pokud příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu využijí všichni zaměstnanci, kteří dnes žádné daňové zvýhodnění nečerpají (přibližně jeden milion zaměstnanců), bude dopad na veřejné rozpočty na daních z příjmů činit -1,9 mld. Kč. U státního rozpočtu přitom dosáhne daňový dopad -1,3 mld. Kč. Dalších -0,3 mld. Kč představuje dopad do veřejných rozpočtů na sociálním a zdravotním pojistném FO zaměstnavatelů. Celkový dopad na veřejné rozpočty tak dosáhne 2,2 mld. Kč,“ doplňuje Vintrlík.
Celé zrušení samozřejmě smysl dává, protože to celé ušetří čas i administrativu. Stravenkový paušál je prozatím pouze alternativou. Otázkou je, jak se tedy zařídí, aby lidé za tyto peníze skutečně kupovali jídlo? Jíst se bude vždycky a nějaký bezcenný kus papíru Čechy do restaurací a hospod chodit nenutí. Je pravdou, že lidé za stravenky chodí nakupovat do supermarketu nebo je v horších případech vyměňují se slevou za peníze. Stravenky v Česku byly zavedeny proto, aby zaměstnanci utráceli v restauracích, jenže se to očividně neděje už od začátku. Ostatně při počtu zhruba 1,5 milionu lidí, kteří stravenky využívají, se ani nemůžeme divit, že každý s tímto benefitem vynaloží podle svého. Zaměstnanec by tak místo stravenek mohl měsíčně obdržet až 1 500 korun měsíčně.
Nicméně i samotné ministerstvo financí na svých stránkách uvádí, že restaurace o své hosty nepřijdou, protože lidé stravenky využívají nejčastěji k placení běžných nákupů. „Stravenky ani přes administrativní náročnost a transakční náklady nezaručují, že je lidé utratí v restauraci. Podle průzkumu agentury Median používají stravenky výhradně v restauraci pouhá 2 % lidí,“ uvádí web Mfcr.cz, který dodává, že i kdyby lidé místo stravenek dostali peníze, tak by se stravovali stejným způsobem jako doposud.
Stravenková „lobby“ to samozřejmě nenechává jen tak. Nedávno se například objevil článek v Deníku, ve kterém byli čtenáři informování o petici, kterou podepsalo necelých 700 provozovatelů restaurací. Ministerstvo financí dodává, že v Česku je zhruba 50 tisíc gastronomických zařízení, z čehož jsou přibližně 30 tisíc z nich restaurace a hospody.
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
