KOMENTÁŘ: Po návratu do škol už touží všichni. Přesto nezatracujme online výuku – G.cz
Vyhledávání

KOMENTÁŘ: Po návratu do škol už touží všichni. Přesto nezatracujme online výuku

Zdroj: PXhere (public domain)

Pro významnou část dětí je online svět téměř stejně přirozený jako ten reálný. Když už si však i tyto děti stýskají po návratu do školní budovy, potvrzuje se, jak důležitý je i z jejich pohledu skutečný, fyzický kontakt a interakce s kamarády a učiteli. Více v komentáři Vítězslava Lukáše, generálního ředitele ABB Česko.

redakce G.cz 15.1.2021, 14:19

Ředitel a rodič

Ačkoli jsem nikdy nepatřil mezi nekritické zastánce neurovědců typu Manfreda Spitzera (autor mj. Digitální demence), kteří jsou pro úplné vyloučení digitálních technologií z výuky, uznávám bez výhrad, že důležitost psaní rukou, čtení tištěných knih, výtvarné nebo jiné rukodělné a umělecké práce, stejně jako třeba osobní diskuse, jsou a musí zůstat základními vzdělávacími technikami i ve světě jednadvacátého století.

Věřím, že stávající krize nás v tomto smyslu netransformuje v jakési avatary vzdělávacího systému, kteří vše, co vědí, čerpají přes digitální signál z virtuálního světa. Věřím, že naopak ukáže, jak důležité pro jeho vývoj jsou jak ty hmatatelné, tak v lidském mozku se tvořící mentální vlastnosti a dovednosti člověka.

Vyvarujme se však také opačného extrému a čerpejme z krize i pozitivní poznatky. V byznyse jsou zjevné, ve vzdělávání už tolik ne. Učitelé se sice shodnou, že jim situace minimálně pomohla k ovládnutí platforem jako Zoom, Meet nebo Teams, a s dětmi si tak vyzkoušeli i jiný mód fungování. Méně jasné už je, co přineslo zúžení školních osnov jen na ty nejdůležitější předměty. A to už se nacházíme v debatě, která má silná pro i proti.

Já samozřejmě nemohu radit učitelům. Na problém se však dívám nejen jako rodič, ale i jako člověk z firemního světa, který úzce se školami spolupracuje. Pro nás je na konkurenčním trhu prioritizace jednou ze zásadních kvalit. Umění vybrat to klíčové, seřadit si úkoly podle priorit a osekávat to, co není efektivní, je kontinuálním procesem, bez kterého firma na konkurenčním trhu nepřežije.

Když je digitál přirozenější

Tím neříkám, že škola by měla být vždy řízena jako firma, tím spíše ne všeobecná základní nebo střední škola. Na stranu druhou i tyto instituce potřebují určitý „fokus“ na to, co je pro jejich typ klientů, tedy žáků, to podstatné. Sepsání závěrů a východisek ze stávající situace, kdy se musely zaměřit „jen na to hlavní“, bych každé škole doporučil k využití pro další rozvojové plány. Ať už se jedná o vesnickou malotřídku nebo univerzitu ve velkém městě.

Online výuka má i přes právě zažitá negativa nadále obrovskou budoucnost. Není to primárně proto, že by měla být levnější než výuka prezenční. Nebo že by měla být technicky propracovanější a při docílení 5G technologií už i „dokonale virtuální“, respektive velmi věrně napodobující skutečnou přítomnost žáků ve třídě. Důvodem je to, co vlastně všichni dobře víme: online technologie propojuje světy, které se jen těžko mohou potkat napřímo, anebo by se jim to prostě nevyplatilo. Ať už se jedná třeba o společnou výuku dvou tříd, kdy každá je z jiného konce světa, anebo o praktickou výuku, kde ve vzdělávacích programech škol působí odborníci z praxe.

Za byznys mohu říct, že se díky digitálnímu online světu otevírají dveře k mnohem širší a intenzivnější spolupráci mezi školami, zejména středními a vysokými na jedné straně a vědeckými a firemními partnery na straně druhé. My například umíme dodat školám nejen robota, jak to třeba s ČVUT nebo středními průmyslovkami dlouhodobě děláme, ale poskytneme i praktický kurz jeho ovládání, nebo vývoje jeho umělé inteligence. A je nejen ekonomičtější, ale někdy i svým způsobem „přirozenější“ takový kurz realizovat digitálně na dálku. Je potěšující vidět, jak nadaní studenti svými nápady a schopnostmi mnohdy překvapí ostřílené profesionály z firem.

Podobné články

Doporučujeme

Další články