Trocha historie

Termín buňka (anglicky cell) má svůj původ v 17. století. Vymyslel jej anglický polyhistorik Robert Hook, který je autorem Hookova zákona o deformaci, mimo jiné i spoluvynálezce vodováhy. Buněčnou teorii, jež definuje funkci buněk jakožto základní stavební jednotku všech živých soustav, vymysleli Matthias Jakob Schleiden a fyziolog Theodor Schwann v roce 1838. Nová buňka může vzniknout pouze z jiné buňky – pomocí dělení. Buňky jsou tvořeny membránou, jež obaluje jádro, a cytoplazmou.

Kmenové buňky

Když dojde k oplození vajíčka spermií – embryo se dělí a vznikají první buňky (také zvané embryonální), dají tak vzniknout všem orgánům našeho těla. V roce 1973 se poprvé povedly izolovat profesorovi Martinu Evansovi z myší. Termín kmenové buňky (stem cells) byl však použit později, poprvé Gail Martinovou v roce 1981. V roce 1998 se povedlo poprvé izolovat lidské kmenové buňky. Proč jsou tak ceněné? Zjednodušeně řečeno nejsou embryonální kmenové buňky naprogramované, ovšem pokud se k nim přidají jiné buňky zvané organizéři, což jsou již buňky s konkrétním zaměřením, přemění se na stejný typ, jako je organizér. Tento proces se nazývá buněčná diferenciace. V laboratoři lze tedy vypěstovat každý orgán či část těla. Jejich užitečnost je nepopsatelná, ovšem jejich získávání je občas spojeno s kontroverzí.

stem-gd64d3e9d0_1280.jpg

grafické zpodobnění kmenových buněk (Foto: https://pixabay.com/illustrations/stem-cells-embryonic-dna-3d-5004507/)

Jak se získávají

V Americe, zejména pak v její konzervativní fundamentalistické části, byly proti výzkumu kmenových buněk protesty, zrovna tak v Polsku a jiných katolických zemích. Je totiž pravdou, že se jistý typ těchto buněk získává z těla foetu – nenarozeného plodu, po potratu. Výzkum tohoto typu je povolen například ve Švédsku a Francii, ovšem ne už v Itálii. Tohle je však jen jedna z mnoha skupin. Buňky mohou být z kostní dřeně, z pupečníkové krve (ty se zkoumají například i v konzervativním Kuvajtu), nebo tukové tkáně, je jich zkrátka celá řada.

stazeny_soubor_7.jpg

S čím mohou kmen. buňky pomoci: Infarkt, mrtvice, hluchota, slepota, Alzheimer (Foto: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stem_cell_treatments.svg)

Výzkum kmenových buněk

Nejvíce výzkumných laboratoří, případně ústavů provádějících buněčnou terapii, je v Německu, druhý v pořadí je překvapivě Írán, na třetím místě pak Jižní Korea. Kmenové buňky jsou tedy ve výzkumu, ale již dnes pomáhají. Například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) vyléčili kmenovými buňkami a chemoterapií ženu, která onemocněla sklerodermií – autoimunní onemocnění pojivové tkáně. Dále se kmenovými buňkami léčí například artróza. Spousta výzkumů však probíhá – Jeremy Mao z Kolumbijské univerzity přišel na způsob, jak ze zubařského odpadu (zbytků mléčných zubů např.) vytvořit pomocí kmenových buněk nový zub, včetně nervů. Columbia University si pro tento objev již podala patentovou žádost. Je tedy možné, že za pár let budeme mít místo náhrad vlastní nové zuby?

ZDROJE:

https://en.wikipedia.org/wiki/Stem_cell

http://www.veda.cz/article.do?articleId=65765

https://cs.wikipedia.org/wiki/Buněčná_teorie

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/nadeji-pro-neslysici-se-staly-kmenove-bunky-40015604

https://www.drugtargetreview.com/news/56956/stem-cells-that-can-grow-new-bone-discovered-by-researchers/