Čas vraždy

Pokud osoba nezemřela před více než 36 hodinami, lze čas úmrtí určit podle tělesné teploty oběti. Metoda vychází z faktu, že přirozená teplota živého lidského organismu se pohybuje kolem 37 stupňů Celsia a po smrti postupně klesá a klesá. Právě po 36 hodinách tělo vychladne natolik, že tato metoda postrádá smysl. Na poklesu teploty má vliv řada faktorů, například prostředí, ve kterém se mrtvola nachází, oblečení, které má na sobě a konečně i příčina úmrtí. Teplota se měří rektálně a jen pro zajímavost, zhruba 10 hodin po smrti má mít mrtvola kolem 28 stupňů Celsia.

Částečně je možné také určení doby úmrtí podle tělesné ztuhlosti tzv. rigor mortis, tato metoda však není tak přesná. Po smrti prochází tělo velkými změnami, které mají chemický původ. Například svaly nejprve ochabnou, a pak ztuhnou. Průběh posmrtné ztuhlosti se může u dvou lidí, kteří byli zavražděni ve stejnou dobu a na stejném místě značně lišit, proto není tato metoda tolik populární.

Pak tu máme livores mortis neboli posmrtné skvrny, k jejichž vzniku dochází v důsledku toho, že po smrti ustává krevní oběh a krev postupně klesá do nejníže položených částí těla, kde se začnou tvořit zmíněné skvrny.

Pomoci mohou i brouci

Pokud je mrtvola objevena až později, kdy má dávno teplotu okolního prostředí, může pomoci odhalit čas úmrtí forenzní entomologie. Na rozkladu mrtvoly se totiž kromě mikrobů podílí také hmyz. A právě zkoumání vývojových stádií hmyzu může vědcům mnohé napovědět. Díky této metodě lze určit dobu úmrtí i po několika dnech.

Pokud se oběť podaří najít až po delší době, když už se nachází v jistém stupni rozkladu, lze se zaměřit na rozklad proteinů obsažených ve svalové tkáni. Molekuly bílkovin se po smrti začínají rozpadat na menší části. Jelikož se tak neděje náhodně, lze jejich rozborem určit, jak dlouho se už rozkládají, a tím se dobrat momentu, kdy udeřil vrah.

GALERIE Jak určit čas smrti?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY