Každý to jistě zažil. Vracíte se z flámu pozdě v noci a dostanete hlad. Jediné, co vaše kručení v žaludku může v tuto hodinu uspokojit, je buď kebab nebo fastfoodový řetězec. Kde se však oblíbená jídla, na nichž si občas pochutnáme všichni, vzala?
Kebab do ruky
Kebab, nebo kebap? Oba názvy jsou správné, v některých zemích můžeme nalézt oblíbenou pochoutku nazvanou také kabob nebo kabab. O původu kebabu, jak už to tak bývá, se vedou spory. Nepředbíhejme však a podívejme se nejdříve na historii oblíbeného jídla. Ta sahá až do středověku, pokud bychom popustili uzdu fantazii, tak až do starověku. Vkládání opečených kousků masa do chleba praktikovali již ve starověkém Egyptě. V Turecku, odkud kebab pochází, je to stará a osvědčená metoda (také si zde můžete objednat rybí sendvič, který je rovněž typický pro Osmanskou říši, a můžete si jej dát v tradičních istanbulských bistrech fungujících v zakotvených lodích). Nejstarší metodou přípravy je tzv. šiš kebab – malé kousky marinovaného masa připravované na horizontálním grilu. Recept se vyvíjel a ustálil se tak, že si dnes pod pojmem šiš kebab dáte malé šišky z mletého skopového masa, kořeněné cibulí, citronem, římským kmínem a paprikou, podávané s chlebem. Tento recept pronikl snad do všech kultur, určitě do těch, jejichž historie se dotkl islám. Na Balkáně mají obdobu, které říkají čevapi (jí se v tradičním tureckém chlebu s cibulí), my jsme si tento pokrm oblíbili (a uzpůsobili) pod názvem čevapčiči. Kebab je specifický svou vertikální přípravou. Jeho objev se datuje do 20. století, ale již za Osmanské říše jistý Hamdi z Kastamonu používal vertikální gril na pečení kousků skopového masa, ten postavil z cihel. První zaznamenaný kebab, jak jej známe, vymyslel turecký řezník İskender Efendi (1848–1934). Ten maso nakrájel na velice jemné plátky, okořenil sušenou paprikou, rajčetem a cibulí a podával v chlebu – poprvé také nejspíš použil jogurtovou omáčku (později přidal i rajčatovou), do které přidal máslo. Pokrm si stále můžete dát, rodina odkaz udržuje, můžete si jej objednat pod názvem İskender kebab.
Historie moderní podoby kebabu však sahá do Německa. Můžeme říct, že celý nápad pochází od výše jmenovaného řezníka, ale do moderní podoby jej upravil turecký přistěhovalec Kadir Nurman (1933–2013). On byl otcem konceptu, že se maso bude otáčet, také použil místo břitu jehlu, na kterou maso napichoval. Ostatně döner kebab neznamená nic jiného, než rotující (otáčející) se kebab. Svůj vynález si však nikdy nenechal patentovat. Sami posuďte, zde to bylo dobře, či ne.
Hamburger
S historií hamburgerů je to daleko složitější než u předchozího oblíbeného pokrmu. Možných legend o vzniku je tolik, že bychom je zde nestačili všechny projít. Fakta jsou taková, že na konci 19. století byl v Hamburku (s nímž měla Amerika pochopitelně námořní spojení) oblíben tzv. hamburský steak. Ten si můžete dát dodnes. Jediným, co jej v podstatě liší od hamburgeru je fakt, že není podáván v housce, jinak jde o stejnou přípravu masa. Tento steak byl oblíben (pro svou údajnou trvanliovst) mezi námořníky. To je tedy jedna z možností. Další tvrdí, že hamburger vznikl v St. Louis v roce 1904, kdy prodavači hot dogů došly párky a zákazníkům nabídl mezi houskou opečené hovězí. Většina Američanů však považuje za vynálezce hamburgeru Charlieho Nagreena (1870–1951), který měl poprvé místo masových koulí udělat placku a servírovat ji se zeleninou v housce, a to již v roce 1885. Nagreen tedy vymyslel hamburger ve svých 15 letech.
Pizza
Stejně jako hamburger nebo kebab má i pizza svůj ekvivalent ve většině starobylých kultur. Samozřejmě, že tak, jak ji známe, vznikla v Itálii. Její obdobu jedli již ve starověkém Egyptě. V Řecku si vojáci Daria Velikého při nedostatku potravin pekli jakousi vlastní pizzu na štítech – skládala se z těsta, na něj kousky sýra a datlí. Mnozí znají příběh o tom, jak pizza vznikla na počest královny Margherity v Neapoli v roce 1889. V tom roce však vznikla pouze pizza Margherita (v barvách Itálie). První pizzerie, kde servírovali placky z kynutého těsta s rajčaty (a dalšími ingrediencemi) vznikaly již na konci 17. století. Zbývá zodpovědět otázku, kde se vzala pizza Hawaii. Pro některé pochoutka, pro jiné gastronomické peklo. Původ nemá v Itálii, ale v Kanadě. V roce 1962 se jistý řecký přistěhovalec rozhodl, že bude experimentovat s chutěmi. Sam Panopoulos byl zvědav na kombinaci slaniny a ananasu, a tak se v Ontariu zrodila Hawaii pizza.
ZDROJE:
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
