Karel Zeman a jeho Cesta do pravěku jsou nejen zásadními, ale dokonce základními stavebními kameny české filmové animace a tuzemské kinematografie vůbec. Technicky zdatný a zapálený režisér dokázal v polovině 50. let nevídané a jeho triková tvorba proslula i v zahraničí, kde inspiruje dodnes.
Zemanova cesta do Ameriky
Karel Zeman se narodil 3. listopadu 1910. O 45 let později uvedl do kin snímek Cesta do pravěku. Film se stal nejen zamilovanou záležitostí několika generací dětí, ale také snímkem, který Zemana a českou filmovou animaci proslavil v zahraničí, především v Americe. V době uvedení hrálo Cestu do pravěku 96 kin jen v New Yorku, což se nepodařilo žádnému našemu filmaři předtím a ani potom.
Pouť Cesty do pravěku do srdcí amerických diváků ale nebyla jednoduchá. Film tam byl uveden až ve druhé polovině 60. let a ještě předtím vznikla jiná, „poameričtěná verze“. Projekt pod názvem Journey to the Beginning of Time realizoval producent William Cayton. Původní Zemanův snímek byl řádně prostříhán a zbaven veškerých „československých scén“, například záběrů na česky psanou kroniku. Film byl předabován, doplněn odborným komentářem a dostal nový úvod a především závěr – v této verzi to vše vrcholí Velkým třeskem. I tak se ale docenění a zasloužené pozornosti nakonec dostalo původnímu počinu.
Zapálený, talentovaný a technicky zdatný vizionář Zeman, který mimo jiné proslul také snímky Vynález zkázy, Baron Prášil či Ukradená vzducholoď, vytvořil na tu dobu neskutečně kvalitní filmové triky, které později slavně ocenil i Steven Spielberg. Toho mělo zhlédnutí Cesty do pravěku přesvědčit k natočení Jurského parku. Většinu triků Zeman vymýšlel sám a pak na nich pracoval ve zlínských ateliérech, kde našel domov.
Nejen pro preciznost a vyspělost triků je ale Cesta do pravěku nesmrtelná. I ten příběh o dobrodružství čtyř kamarádů, kteří cestují napříč časem, je okouzlující. Existuje teorie, že se Zeman nechal inspirovat knihou V pravěkém světě z roku 1927 od Arnošta Cahy a co do vizuální stránky zase čerpal nápady z ilustrací Zdeňka Buriana.
Film je zároveň oceňován pro vysokou vzdělávací hodnotu a vědeckou korektnost. Zeman, který na něm pracoval dva roky, nenechal nic náhodě a přizval si na pomoc odborného poradce – předního tuzemského paleontologa Josefa Augustu. Po natáčení si profesor Augusta mohl ponechat model stegosaura z filmu, který nechal převézt k sobě na fakultu. Dlouhá léta pak zdobil její interiér. Později zmizel, a nikdo neví kam. Tak kdybyste někde viděli stegosaura...
Podobné články
Jana Mrákotová
Jan Studnička
Doporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
