Není business jako showbusiness

Když v roce 2005 zmizel z minnesotského muzea pár rubínových střevíčků, nikdo dlouze nepochyboval, jaký motiv se za tímto činem skrývalo. Šlo o jednu z nejproslulejších a pro filmové sběratele nejhodnotnějších propriet historie kinematografie. Byly totiž vyrobeny přímo na míru hollywoodské legendě Judy Garlandové, která je nosila v roli Dorotky Galeové při natáčení kultovního Čaroděje ze země Oz. Jednalo se přitom o inovaci tvůrců samotných, jelikož knižní předloha pracuje se stříbrnými střevíčky. Samotný pár bot byl pojištěn na jeden milion dolarů, ovšem během let jejich cena raketově narostla, a to i kvůli jejich krádeži. Z pěti filmových exemplářů se tak vědělo jen o čtyřech, kde se nachází. V roce 2015 však FBI oznámila překvapivou zprávu – pohřešovaný pár střevíčků se našel! Záhada se tím ale nevyřešila. Pachatel nikdy nebyl dopaden, tudíž jeho úmysly zůstávají dodnes tajemstvím. Proč tak cenný předmět zloděj nezpeněžil? Jakou pro něj měl hodnotu? A proč se jej nakonec rozhodl zanechat napospas vyšetřovatelům? Na tyto otázky se Josh Gates pokusí získat odpovědi, protože navrácením střevíčků se v jejich příběhu otevírá zbrusu nová kapitola.

36409_ep501_019.jpg

Argentina: Poválečný ráj nacistů

V dalších dílech se slavný dobrodruh vypraví do Argentiny, která se po ukončení největšího válečného konfliktu novodobé historie stala v podstatě haciendou, kam směřovaly cesty mnoha nacistických pohlavárů. Proč zrovna Argentina? Důvod hledejme v otevřenosti tamějšího režimu, který byl silně profašisticky orientovaný, a jehož hlavními představiteli se stali diktátor Juan Perón a jeho manželka Evita. Nacističtí utečenci v nich tak měli daleko silnější spojence než třeba ve španělském generálu Francovi, který musel daleko víc vycházet vstříc svým evropským sousedům. Dalším důvodem, proč se snahy lovců nacistů, jako byl třeba Simon Wiesenthal, upínaly především směrem k této latinskoamerické zemi, byl vliv katolické církve na tomto kontinentě. Na útěku mnoha válečných zločinců se podílely dvě organizace – Mezinárodní červený kříž a samotný Vatikán. Dodnes není zcela jisté, zda strůjcům válečných zvěrstev pomáhaly vědomě. Neochota Vatikánu rozpečetit archivy z dob před rokem 1939 však nasvědčuje tomu, že by se v nich mohly nacházet stěžejní informace, které pontifikát nechce badatelům a záhadologům zpřístupnit. Faktem zůstává, že tzv. „krysí stezky“ provozoval příslušník kléru – rakouský katolický duchovní Alois Hudal. Díky němu se do Argentiny dostal třeba i nejhorší z uprchlíků, strůjce konečného řešení židovské otázky a otec zakladatel vyhlazovacích táborů smrti - Adolf Eichmann. Na druhou stranu Červený kříž stále trvá na své původní verzi, kterou je tvrzení, že většina propašovaných nacistických důstojníků využila jejich trasy díky falšování víz a dalších cestovních dokumentů. Toto tvrzení bylo již několikrát zpochybněno (pracovníci organizace podle těchto zjištění pomáhali nacistům naprosto záměrně, šlo třeba o pobočky v Římě, Ženevě nebo Janově). Hmatatelné důkazy však chybí.

36409_ep502_023.jpg

Eichmann se ale v Jižní Americe dlouho neohřál. V roce 1960 byl odvlečen v rámci tajné akce izraelského Mossadu do židovského státu, kde byl odsouzen a popraven. Stal se tak jediným člověkem, na kterém kdy byl v Izraeli vykonán trest smrti. Kromě něj se do Argentiny dostala i řada dalších představitelů Třetí říše, například doktor Josef Mengele, přezdívaný Anděl smrti, nebo strůjci programu Akce T4 - Franz Stangl a Gerhard Bohne. Zatímco pro Mengeleho byla Argentina pouze přestupní stanicí před cestou do Chile a poté do Brazílie, ostatní se zde pokusili vybudovat v anonymitě nový život. Někteří z nich se stali úlovky výše zmíněného Simona Wiesenthala, jiným následný život v této zemi znemožnil vojenský puč, kterým junta svrhla Juana Peróna a jeho manželku. Například Walteru Rauffovi, autorovi mobilních plynových komor, se v Latinské Americe povedlo dožít, a dočkal se i oslavného pohřebního ceremoniálu. Za to vděčí dlouholetému chilskému diktátorovi Augustovi Pinochetovi, který vytrvale odmítal žádosti o extradici do Západního Německa. Paradoxem je, že právě se západními Němci byl Rauff během svého pobytu v Chile nadále v úzkém kontaktu a pracoval pro ně jako tajný agent. Pinochet pro Rauffa vystrojil po jeho smrti v roce 1984 slavnostní pohřeb, na kterém Chilané i návštěvníci z Německa salutovali a provolávali přitom nechvalně známý pozdrav „Heil Hitler“. Nejen po jejich stopách se vypraví Josh Gates. Má v hledáčku také mimo jiné oblíbenou konspirační teorii, podle které se do Argentiny dostal i samotný Führer Adolf Hitler. Opravdu by dokázal tak bravurně nafingovat svou vlastní smrt?

Cesta za poznáním bývá spletitá. Josh Gates však dokazuje, že na každou záhadu se někde skrývá odpověď, a to již od 8. února 2019 v dokumentární sérii Výprava do neznáma (Expedition Unknown) na Discovery Channel.