Kanibalismus – pojem označující pojídání jedinců vlastního druhu. Mezi zvířaty běžný, mezi lidmi morálně nepřípustný, ale ne zcela nelegální. Oblíbené téma hororových filmařů i sériových vrahů. A právě na ty poslední se v následujícím článku zaměříme.
Dáte si k těm játrům hranolky?
Co je kanibalismus zřejmě rámcově tušíte – je to výraz pro pojídání jedinců vlastního druhu, který je v živočišné říši celkem běžně k vidění. U lidí se používá ještě slovo lidojedství nebo autofágie a není to zrovna věc, se kterou byste se měli chlubit na mejdanech nebo v biu na Tinderu. Přitom ale v dávných barbarských kulturách skutečně probíhalo rituální pojídání částí lidského těla a nikdo z těch, kdo tyto národy dnes studují, se nad tím příliš nepozastavuje. Třeba v jihoamerické kultuře se konzumovalo srdce poraženého nepřítele, aby člověk získal jeho sílu – a tak. Těmto bohulibým zvyklostem učinili přítrž až evropští dobyvatelé. Nebo spíš evropské nemoci, které na tento lán země conquistadoři zavlekli, a které vyhubily skoro celou tamní civilizaci.
Takové legendy nám ale nejsou příliš blízké. Lidojedství má své místo i v moderním světě, i když docela jiné. Není to součást běžné tradice, je to brutální, ačkoliv ne nelegální (zákon lidojedství a postihy za něj vykládá různě podle států a většinou musí být spojen s jiným, jasně definovaným zločinem) čin, většinou navazující na čin kriminální – vraždu. Ano, v historii 19. a 20. století byste našli pár jedinců, kteří si „čistě“ (rozuměj tak, že podmázli někoho s přístupem k čerstvým mrtvolám) sehnali nějakou část lidského těla, nejčastěji nějaké vnitřnosti, a z čistě akademických či zájmových popudů lidské maso ochutnali a posléze o tom otevřeně referovali veřejnosti. Častější jsou ale samozřejmě ty první případy, kdy konzumaci předcházel násilný, krvavý mord a... jiné kratochvíle.
Jeden z prvních slavných novodobých sériových vrahů se zálibou v kanibalismu – ten, který se chvástal, že „ochutnal dítě z každého státu USA“ – byl Albert Fish. Jednou prohlásil, že zabil přes stovku lidí. Reálně mu prokázali tři vraždy, což začátkem 20. století na elektrické křeslo stačilo bohatě. Mezi nejznámější jména v tomto „oboru“ patří proslulý Jeffrey Dahmer, nekrofil s blonďatou čupřinou, který zavraždil sedmnáct mladíků. Z jedné své oběti, Koneraka Sinthasomphona, chtěl vyrobit lidskou zombie tím, že jí za živa vyvrtal díru do hlavy a do té pak napustil kyselinu chlorovodíkovou. Dahmer mužům, které vraždil, odřezával různé kusy těla, něco si nechával jako trofeje, něco pojídal.
Další podobnou „celebritou“ je slavný Andrej Čikatilo alias Rostovský řezník, který zálibě v lidském mase přivykl během velkého ukrajinského hladomoru a traduje se, že přihlížel, jak jeho staršího bratra ještě za války zabili a snědli vojáci. Čikatilo se stal jednou z inspirací postavy Hannibala Lectera. O těchto profláklých persónách ale bylo napsáno již mnoho, nejen na Géčku. V následující galerii najdete desítku méně známých usvědčených kanibalů, z jejichž příběhů se vám zježí chlupy hrůzou.
Do našeho výběru jsme zařadili i dva Čechy, i když v našich končinách bohudík kanibalismus zas tak „nefrčí“ (anebo o tom nevíme), a také jsme našli dvě kanibalky, aby to bylo genderově vyvážené. Dobrou chuť, pokud právě něco konzumujete!
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
