Jak si představujete ideální cestu například do práce? Zhoubný fenomén velí: sjeďte výtahem do garáže, autem dojeďte do další garáže a výtahem se odeberte ke kanceláři. Podobně fyzicky nenáročné jsou i jiné všední činnosti jako pohyb po nákupním středisku, kde si můžete dokonce vybírat mezi výtahem a eskalátory, ale normální schody tam jsou vyhrazené jen pro případ katastrofy. Chodit netřeba ani při návštěvě ZOO, v té pražské, v Olomouci nebo v Plzni návštěvníka před potem a zrychleným tepem ochrání vláček nebo lanovka.

V autě, ve výtahu nebo na eskalátorech se ovšem člověk připravuje o nejpřirozenější pohyb vůbec, což má vážnější následky, než by se na první pohled zdálo.

10 000 kroků, a jste z obliga

Lékaři mají poměrně přesnou představu o tom, kolik kroků by měl člověk denně udělat, aby si udržel slušnou kondici. Určitý předěl představuje hodnota 10 000. Tu aktivnější Češi podle ankety časopisu RUN z větší části (40 procent hlasujících) pravidelně pokořují, zatímco jedna pětina této mety nedosahuje a zbývající nemalá část (40 procent) – docela pochopitelně – ani netuší, kolik kroků za den udělá. Vzhledem k tomu, jak moc chůze podle lékařů z celého světa prospívá zdraví, zjevně chodíme málo.

Rozchoďte si druhé srdce

Chůze není jen způsob dopravy, nýbrž i nejpřirozenější pohyb, do kterého můžete své tělo uvést. Je to aerobní svalová aktivita podporující tvorbu „dobrého“ cholesterolu HDL, čímž brání kornatění tepen. Chůze zároveň zlepšuje citlivost tkání na inzulin, a snižuje tak jeho produkci. Současně při ní spalujete cukr, takže klesá nebezpečí, že onemocníte cukrovkou.

„Chůze je nejlepší pro srdce, nejlepší pro klouby a na hranici zadýchání při ní ještě spálíte poměrně dost kalorií,“ pochvaluje si kmitání nohama praktický lékař MUDr. Cyril Mucha, který chápe lýtko jako druhé srdce. „S každým krokem, který uděláte, stáhnete lýtkový sval. Tím zmáčknete i žíly, které jím procházejí, a de facto pumpujete krev z nohou zpátky k srdci,“ obhajuje svou teorii.

Poražená konkurence

Mnoho jiných pohybových aktivit ve srovnání s chůzí bledne. Ze srovnání s během vychází lépe v tom, že vás ušetří doskoků, při nichž se nadměrně opotřebovávají zejména kolena, kyčle a kotníky. Málokdy se také udržíte v mezích zdravé námahy tak bezpečně jako při chůzi. Budete-li si dávat do těla 75 – 80 % maxima své tepové frekvence po dobu delší než 1,5 minuty (například při fotbale to není žádný problém), bude to pro netrénovaný organismus stresující zátěž. Přetížená tělesná soustava nevystačí s energií z běžných zdrojů, a tak vyplavuje víc kyseliny mléčné, která se hromadí ve svalech a následně je částečně rozruší (svalovina se ale časem opět zregeneruje). Nejde však jen o svalovou horečku. „Acidóza znamená spouštěcí efekt například pro arytmii srdce,“ varuje primář kliniky tělovýchovného lékařství pražské FN Motol MUDr. Miloš Matouš.

Pěší všelék

To, jak je důležité chodit, ukazuje podle MUDr. Matouše i mezní situace tzv. nemoci ekonomické třídy: „Lidé se nehýbou, přestane jim proudit krev, vznikne sraženina, pak udělají deset kroků a skácejí se na zem mrtví.“

Naopak tím, že budete používat nohy, zaženete mnohé hrozící neduhy a vyhne se vám předčasná smrt.

O tom, na co všechno si chůzí přijdete, si přečtěte ZDE.