Je suis Charlie, Ahmed, Družba, Konvička... 12 nejvýraznějších reakcí na masakr v redakci Charlie Hebdo

Obrázek uživatele Radek Kovanda
06.01.2016, 09:50

Ve čtvrtek 7. ledna tomu bude přesně rok, co osazenstvo redakce ostře satirického pařížského týdeníku vymazala ze světa střelba z rychlopalných zbraní. Krátce na to vznikl chytlavý slogan Je suis Charlie, jehož různé obměny se pak objevovaly při mnoha příležitostech celý uplynulý rok. Jaké byly ty nejproslavenější?

1. Jsem Charlie

Tenhle slogan vymyslel Joachim Roncin, výtvarný ředitel anglického časopisu pro ženy Stylist, a asi hodinu po útoku na redakci Charlie Hebdo jej umístil na twitter, odkud se začal řetězovou reakcí šířit po celém světě. Prý ho to napadlo úplně přirozeně, na základě podobnosti s knížkou Où est Charlie, pofrancouzštělou podobou pohádky pro děti anglosaské provenience Kde je Wally?

Jiní v souvislosti s Je suis Charlie zase upozorňovali na podobnost se sloganem reagujícím na 11. září 2001, kdy reportér stanice France 2 prohlásil: „Všichni jsme teď Američané.“ A někdo dokonce zašel ještě dále do minulosti a vytáhl z ní slavnou větu amerického prezidenta Kennedyho: „Jsem Berlíňan“. Prohlášení typu „já jsem“ nebo „my jsme“ jsou totiž osobním vyjádřením solidarity s ‚obětmi‘ a obecně s ostatními lidmi.

Tenhle slogan se v grafické formě a jako hashtag stal nejsdílenějším v dosavadní historii sociálních sítí. A jeho různé variace na sebe nenechaly dlouho čekat.

2. Nejsem Charlie

Hned den poté, 8. ledna 2015, se objevila negující variace – Nejsem Charlie!
Její propagátorkou je například Seren J. Khaderová, americká profesorka filosofie kultury. „Stejně jako většina lidí, které znám, byla jsem i já naprosto zděšena brutálním vyvražděním redakce Charlie Hebdo. Zabíjení novinářů za to, co publikují, je v naprostém rozporu se základními demokratickými hodnotami,“ napsala k pozměněnému sloganu na stránce secondshiftblog.com.

Mám tmavou pleť, výrazně ‚muslimské jméno a žila jsem mnoho let Paříži, takže jsem si s francouzskou islamofobií užila své, navíc i kvůli svému zájmu o témata feminismu. Nechci tím říct, že s heslem ‚Je suis Charlie‘ nesouhlasím, protože by Charlie Hebdo byl ve své podstatě xenofobní plátek... ale pravdou je, že muslimy naprosto bez rozmyslu stigmatizoval. A to ve stále rozjitřenější situaci, kdy muslimské dívky nesmějí chodit do školy zahalené, kdežto jejich spolužačky si mohou třeba o Velikonocích přinést křížek. Nemohu se identifikovat s Charlie Hebdo, protože se chci identifikovat s jinými demokratickými hodnotami – například s pravidlem, že bychom se měli k ostatním chovat jako k sobě rovným.

K téhle vlně se u nás snad nejhlasitěji připojil katolický filozof Tomáš Halík, viz ZDE.

3. Jsem Ahmed

Později ve stejný den, tedy 8. ledna 2015, vznikl také slogan Je suis Ahmed – konkrétně byl míněn Ahmed Merabet, policista (a zároveň muslim), zastřelený při honu na útočníky. Prostě takové připomenutí toho, aby se všichni muslimové neházeli do jednoho pytle.

4. Jsem Thomas

Slogan postnutý na sociální sítě více jak týden po útocích německým kosmopolitou, pedagogem a humanitárním pracovníkem Thomasem Alexanderem Pallushekem. Upozorňoval na to, že svobodu slova a demokracii je sice třeba chránit, ale že stádní chování typu, kdy si každý dá na svůj profil stejný slogan jako ostatní, prokazuje tomuto boji ve skutečnosti medvědí službu. Každý je přeci v rámci svobody slova a demokracie především sám sebou. Více ZDE.

6. Jsem Cantona

Humor někdy vystrkuje růžky nečekaně záhy po tragédii, z níž si utahuje.

Ano, jedná se o toho (kdysi) slavného francouzského fotbalistu Erica Cantonu. Koncem ledna 2015, tři týdny po útocích, si skalní fanoušci připomínali dvacáté výročí jednoho slavného zápasu, během něhož byl Cantona několikrát zfaulován. Nenechal si to líbit, takže nakonec vyfasoval červenou kartu, což ovšem nelibě nesl jeden fanoušek, který neváhal seskákat z hlediště jedenáct řad a Cantonovi vynadat. Fotbalistova odpověď? Skopal fanouška do kuličky stylem kung-fu. A tenhle nezapomenutelný incident z 25. ledna 1995 se po dvaceti letech ‚oslavil‘ mimo jiné i sloganem Je suis Cantona.

7. Jsem Družba

Další výraznější a navíc ryze český (moravský) počin se objevil 24. února 2015 v reakci na tragickou událost, která nám připomněla spíše něco z divoké Ameriky.

Ten den ve 12:30 h (zajímavé, na Charlie Hedbo zaútočili v 11:30 h) vtrhl do restaurace Družba v Uherském Brodu pan Zdeněk Kovář (63), postřílel zde deset přítomných hostů a za necelé dvě hodiny při policejním zásahu spáchal sebevraždu.

8. Jsem Němcov

Slogan si pozměnili truchlící i naštvaní lidé, kteří na začátku března 2015 vyšli do ulic kvůli ‚záhadnému násilnému úmrtí‘ ruského novináře Borise Němcova.

9. Jsem Keňa(n)

S výrazně tragickou událostí se slogan Je suis... spojil na začátku dubna 2015, kdy islamisté zaútočili na univerzitu na východě africké Keni – bilance: 79 zraněných a 146 mrtvých studentů.

10. Jsem Uber

Loňské červnové boje mezi francouzskými ‚legálními‘ koncesovanými taxikáři a řidiči pracujícími pro ‚spolujízdní‘ službu Uber vyústily v cosi, co se dá nazvat prachsprostým hyenismem – a ne že ne. Byla z toho nakonec jen ostuda.

11. Jsem Konvička

Loni v listopadu se příznivci Martina Konvičky (netřeba snad vysvětlovat, kdo to je) rozhodli podpořit ho svérázným způsobem poté, co jej začala stíhat policie (netřeba snad vysvětlovat proč). Byla z toho nakonec nejen ostuda, ale také povedené parodie s různým dalším kuchyňským nádobím a náčiním, které zmasírovaly český facebook.

12. Jsem Paříž

Když 13. listopadu došlo k několika teroristickým útokům v Paříži, objevil se sice nejdřív slogan Pray for Paris, ale vzápětí jej následoval sekulární Je suis Paris.

A poté, co při jednom ze zátahů zemřela policejní fenka Diesel, také variace na její památku a jméno, což jsme kreativně převzali i my. Více viz ZDE.

13. Co bude dál?

Chytlavý slogan přeci jen už trochu vyčpěl, zevšedněl a přestal být originální. Nebo spíš už cokoli, co k němu přidáte, bude logicky považováno za manilupaci a propagandu. Je suis Zeman, Klaus, Putin, Obama, šajch Nimr (ten popravený imám, kvůli kterému si teď Saudská Arábie a Írán nemohou přijít na jméno)... Všechno už to bude znít falešně.

Jestli něco, tak snad možná aktuálně Je suis Hollande, tedy francouzský prezident, který teď slavnostně odhalil desku se jmény obětí z redackce Charlie Hebdo, aby se vzápětí zase musela zahalit, protože v jednom z těch jmen je chyba. Ať chceme nebo ne, všichni můžeme být i v těch nejvážnějších situacích nepozorní popletové.

A tady máte ony inkriminované karikatury, za které byli lidé z Charlie Nebdo zastřeleni.


Komentáře

Doporučeno pro vás