Snad v každém koutě světa žije aspoň jeden člověk, který slyšel o Krtkovi a jeho dobrodružstvích. Animovaný seriál pro děti, kterému rozumí i ti opravdu nejmenší z nás, stvořil Zdeněk Miler. Duchovní otec Krtečka chtěl vymyslet zvířecího hrdinu, jakého ještě nikdo neměl; dokonce ani Disney. A pak jednoho dne zakopl o krtinec...
Jak Miler ke Krtkovi přišel
Velká kukadla, červený nos a především parádní bleděmodré kalhotky. Krtečka zná každý Čech, a nejen on. Kreslený zvířecí hrdina je známý všude ve světě, snad s výjimkou USA. To je docela zajímavé, protože duchovní otec Krtka, kreslíř Zdeněk Miler, se právě nejslavnějším americkým animátorem - Waltem Disneyem, samozřejmě částečně - inspiroval, když Krtečka vymýšlel. Bylo to v roce 1954, kdy Miler dostal zakázku na kreslený film o výrobě plátěné košilky. Usmyslel si, že protagonistou bude polidštěná zvířecí figurka, ale chtěl vybrat takové zvíře, které se ještě nikdy v žádné pohádce, a primárně právě ani v žádné od Disneyho, neobjevilo.
Legenda dál praví, že se jednoho dne zadumaný Miler procházel po zahradě a zakopl o krtinec. A tak padl nápad vytvořit pohádku o Krtkovi. Miler začal na projektu usilovně pracovat, ale narazil na problém. Totiž; určitě jste někdy viděli krtka, možná třeba i krtka hvězdonosého. Není to zrovna nejroztomilejší zvíře. A udělat z něj sympatického hrdinu dětských filmů, kterého si každý kluk i děvče zamiluje, se ukázalo být náročným úkolem. Miler na prvním filmu o Krtkovi pracoval celé dva roky. V jejich průběhu také docela rychle vyměnil košilku za kalhotky s kapsami a v roce 1956 se českoslovenští diváci konečně dozvěděli, jak Krtek ke kalhotkám přišel.
A nejen oni. Stejnojmenný snímek vyjel i na zahraniční filmové festivaly a slavil obrovský úspěch. Na festivalu v Benátkách dokonce získal hlavní cenu, Benátského lva. Z Milerova kousku se stal hit, na který navázal více než padesátidílný seriál. Miler na něm pracoval sám 18 hodin denně, ale postupem času přibral i posily – Krtkovy příběhy mu pomáhali psát Hana Doskočilová, a především Ivan Klíma. Krtečkovi na oblíbenosti neubralo ani to, že se v něm vůbec nemluví, naopak – možná právě srozumitelnost i těm opravdu nejmenším je jeho hlavní devízou. Krteček a jeho zvířecí kamarádi v pohádce jen vydávají zvuky a citoslovce. Jde o nahrávky Milerových žvatlajících dcer, Kateřiny a Barbory.
Oblékl i Bratry v triku
Zdeněk Miler se narodil přesně před 101 lety, 21. února 1921 v Kladně. Od malička rád kreslil a přirozeně ho to táhlo ke kariéře animátora a výtvarníka. Studoval grafickou školu, a pak i VŠUP. Jeho slibně rozjetou uměleckou dráhu ale přerušila druhá světová válka. Tehdy se ještě Miler chtěl prosadit jako čistokrevný malíř, ale ve válečných časech by se takto neuživil. Dostal práci výtvarníka v Baťově ateliéru kresleného filmu ve Zlíně. Považoval to ale za „znouzecnost“, flek, který vzal jen, aby přežil. Paradoxně právě tady přičichl k řemeslu animáků. Po skončení války se ale okamžitě vrátil do Prahy, aby mohl dostudovat.
V hlavním městě ho potkalo velké štěstí. Dostal se totiž do vyhlášeného studia Bratři v triku a pod vedení Jiřího Trnky. Trnka předal Milerovi všechny svoje znalosti a zkušenosti a velmi si ho oblíbil. Dokonce ho nechal krátce po příchodu navrhnout logo studia, jímž jsou dodnes slavní kudrnatí kluci v pruhovaných tričkách. Milerovým samostatným filmovým debutem byla pohádka na motivy slavného díla Jiřího Wolkera O milionáři, který ukradl slunce. V 54 letech se už Miler naplno věnoval ilustraci. Kromě vlastních leporel a omalovánek kreslil také obrázky ke knížkám Františka Hrubína, a posléze dlouhé roky spolupracoval s nakladatelstvím Albatros. Za svůj výtvarný talent mimo film rovněž získal mnoho ocenění, ale Krteček je prostě Krteček. Ten malý roztomilý šikula je jednou z těch lepších věcí, díky kterým je Česko známé i ve světě.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Jan StudničkaDoporučujeme
Martin Miko
Jan Fiedler
