Gymnazisté se pohoršují, že se jich v maturitním testu z češtiny ptali na Jidáše. Když měli doplnit druhé jméno biblické postavy z Nového zákona, mnozí z nich si Iškariotského nevybavili. Jidáš jim tak zkazil maturitu. „Mají vůbec právo ptát se mě na náboženství? Vždyť přece nemusím být zrovna křesťan a číst Bibli,“ ptal se na webu naštvaně jakýsi středoškolák.
K čemu je maturita?
Mě se kdysi u maturity ptali na Puškina, ačkoli nejsem Rusák, ale o to tak moc nejde. Maturita přece nakonec není nic jiného, než prověrka schopnosti nacpat si do hlavy tisíce jmen a dat a na požádání z nich zlomek oddeklamovat. Jestli v té záplavě pro praktický život zbytečných informací odhalíte nějaký vyšší smysl, budete se o něj zajímat dál a něco vám to vnitřně dá, to už žádná komise neodhalí.
Výše zmíněný kritik kulturního povědomí o Bibli veřejně předvedl vlastní omezenost, hloupost a nedospělost. Připomněl mi tím hokejistu Jaromíra Jágra. „Jak se jmenuje ta škola, na kterou chodím?“ pokřikoval před lety podle Lidových novin na kamarády muž, který kvůli bruslení nezvládl odmaturovat ani na stavební průmyslovce. Tvrdil, že mu maturita k ničemu nebude a když si ji později přece jen dodělal, byl rád, že nemusí k reparátu.
Dokonalý znalec Čapka?
Nakonec to ale dobře dopadlo. Jágr to s učením nejspíš moc nepřeháněl. Úroveň „zkoušek z dospělosti“ byla ale prostě tak slabá, že je zvládl i muž, který se spíš než dějinami literatury a diferenciálními rovnicemi zabývá trefováním kusu gumy zahnutým klackem.
„Kdybych věděl, že to bude taková brnkačka, tak bych se učil míň a víc se věnoval hokeji,“ zhodnotil to sám Jágr. „Poznal jsem sice dokonale dílo Karla Čapka, jenže jsem skoro zapomněl bruslit a tři měsíce jsem netrefil branku,“ citovaly hokejistu Lidovky.
Ne, že bych přeceňoval význam formálního vzdělání. Jágr se pohádkově uživí i přesto (nebo právě proto!), že je prakticky nedotčen povědomím o složitosti světa kolem nás a o dobrodružné mnohovrstevnosti gnozeologické zkušenosti. Já místo trénování hokeje vystudoval dvě a půl vysoké školy a k čemu mi to je? Na konci měsíce jdu na rozdíl od Jágra často do kontokorentu.
Čumět jako puk
Kdybyste se nejlepšího českého hokejisty zeptali na vývoj noetických a axiologických názorů v Čapkově díle, nejspíš by zůstal čumět jako puk. Jágra to pochopitelně nijak nesnižuje. Každý se přece v životě zabýváme něčím jiným, každý vynikáme v jiné oblasti.
Jenže v září 2010 tehdejší ministr školství Josef Dobeš ve svém projevu ke školákům řekl, že učit se musel i Jaromír Jágr. Horší vzor školní píle si vybrat nemohl. Demonstrovat žákům intelektuální hodnoty a žízeň po vzdělání na dnešním pravém křídle Florida Panthers je stejně úsměvně bizarní, jako označit Kateřinu Neumannovou za vzor českých manažerů nebo Davida Ratha za příklad poctivosti.
Možná si ministrova slova vzal k srdci právě ten letošní maturant, který svou neznalost základního pramene evropské kultury omlouval tím, že přece není křesťan. Když už nečetl Bibli, kdyby aspoň poslouchal Vanessu…
A TADY máte 6 důkazů, že do iDnes píšou naprostí diletanti.