Jan Pavel II. zázrakem přežil neobjasněný atentát: Stála za útokem KGB, turecký mafián nebo snad íránská vláda? – G.cz
Vyhledávání

Jan Pavel II. zázrakem přežil neobjasněný atentát: Stála za útokem KGB, turecký mafián nebo snad íránská vláda?

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Atentát na papeže Jana Pavla II. je dodnes opředen tajemstvím. Papež jako zázrakem přežil zásah čtyřmi kulkami. Motivy tureckého atentátníka Mehmet Ali Ağca nebyly nikdy uspokojivě vysvětleny….

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi 2.4.2020, 14:53

Čtyři kulky pro papeže

13. května 1981 obletěla svět šokující zpráva. Na papeže Jana Pavla II. byl v Římě spáchán atentát. Čtyři kulky, vypálené tureckým atentátníkem jménem Mehmet Ali Ağca zasáhly papežovy ruce a břicho – jedna jen zázrakem minula hlavní břišní tepnu. Jan Pavel II. byl okamžitě převezen do sanitky ve vážném stavu, kdy museli operující doktoři papeže několikrát resuscitovat. Ten nakonec upadl do bezvědomí, ze kterého se probral až druhý den, a to po úspěšné pětihodinové operaci. Situace byla natolik vážná, že mu bylo před zákrokem dokonce poskytnuto poslední pomazání. Celý svět se ptal – jaký byl atentátníkův motiv?

Celý příběh přitom nebyl dodnes objasněn. Některé skutečnosti jsou ale jasně dokázané. Ağca svůj čin plánoval minimálně od roku 1980, kdy se neustále cestoval po Evropě a měnil si pasy, čímž chtěl zkomplikovat vyšetřovatelům práci. Dva dny před atentátem přicestoval do Říma vlakem, kde se setkal se svými dvěma bulharskými komplici, z nichž jeden sloužil jako záložní střelec. Plán byl jednoduchý – atentátníci počkají na papežův příjezd v otevřeném autě na Svatopeterském náměstí a následně oba na papeže zahájí palbu, načež měli v nastalé panice (podpořené ještě odpálením malé nálože) utéct na bulharské velvyslanectví. Plán ale vyšel jen na půl. Ağcovi se sice povedlo na Jana Pavla II. vypálit čtyři kulky z pistole Browning, nicméně druhý atentátník zpanikařil a vůbec nezačal střílet. Ke všemu se dav okamžitě začal vrhat na Ağcu, kterému se sice podařilo zahodit pistoli, ale ještě, než stihl připravit odpálení nálože, byl zadržen vatikánským policistou za přispění jeptišky a několika dalších věřících.

KGB nebo snad mafie?

Jaké ale byly motivy Ağcy? Existuje několik teorií, z nichž žádná nebyla dodnes plně potvrzená, za což může z největší části sám Ağca, který neustále měnil své výpovědí. Podle jedné chtěl papeže zabít, protože v něm viděl ztělesnění všeho zla kapitalismu. Dále pak měl policistům tvrdit, že je příslušníkem marxistické palestinské teroristické organizace, která ale odmítala, že by s atentátníkem měla cokoliv společného. Jindy zase prohlašoval, že si jej najal vlivný turecký mafián. Vyšetřovatelé označili atentátníka za patologického lháře.

Jiná teorie, která byla v 80. letech velice populární ve Spojených státech tvrdila, že za útokem stála sovětská KGB, která v polském papežovi viděla obrovskou hrozbu. Především pak ve spojitosti s papežovou podporou polského opozičního hnutí Solidarita. Právě KGB měla atentátem pověřit bulharskou a východoněmeckou tajnou službu, přičemž právě Bulhaři měli nakonec celý útok naplánovat a provést. Bulharskou stopu potvrdil částečně opět sám Ağca, který v jedné výpovědi uvedl, že se měl v Římě setkat s bulharským vojenským atašé, který mu měl poskytnout krytí a komplice z řad bulharských občanů včetně azylu na bulharské ambasádě.

S další teorií pak přišel opět sám Ağca, když v roce 2013 ve svých pamětech odmítl všechny své předchozí výpovědi a prohlásil, že byl najat íránskou vládou na přímý příkaz imáma Chomejního. Írán toto tvrzení okamžitě odmítl. Sám Jan Pavel II. jen několik dní po útoku vyzval věřící, aby se za Ağcu, kterému odpustil, modlili, a dokonce se s ním setkal ve vězení. Na papežovu žádost pak byl atentátník v roce 2000 propuštěn a deportován do Turecka, kde si odseděl dalších 10 let za dříve spáchané zločiny. Přestože je atentátník pořád naživu a od roku 2010 na svobodě, pravdu se vzhledem k jeho neustále se měnícím výpovědím již zřejmě nikdy nedozvíme.

Podobné články

Doporučujeme

Další články
Zavřít reklamu