Známe se od mala, ale od té doby, co žije ve Francii, se vídáme jen sporadicky. Naposledy jsem ji byla navštívit v Paříži letos v létě. Když mi dnes ráno facebooková aplikace Safety Check ohlásila, že je L. v pořádku, spadl mi pořádný kámen ze srdce. Vyzpovídala jsem ji, aby mi popsala, jak celý masakr a události kolem něj přímo v Paříži v průběhu dneška probíhaly.
Nejdůležitější je, že je v pořádku. Přesto mě zajímalo víc.
Kdy ses o těch zvěrstvech dozvěděla?
Shodou okolností až někdy kolem 10. večer. Známí mi totiž začali volat, jestli jsem v pořádku. Dva z těch útoků se totiž odehrály přímo v okolí mojí práce. Byla jsem tam ale jen dopoledne, takže jsem měla štěstí. Kdybych měla odpolední, je dost pravděpodobné, že bych se po práci zatoulala na skleničku někam přímo v té inkriminované zóně. Nechce se mi na to ani myslet.
Nic podezřelého jsi za celý pátek necítila?
Kromě toho, že byl pátek 13., tak si zpětně uvědomuju, že byly nějaké problémy už v metru. Na Gard de Lyon zastavily všechny vlaky, protože tam byla ohlášená bomba. A ani na okraji Paříže doprava nefungovala příliš plynule. Jenže je fakt, že tady jsou lidi ve střehu kdykoliv si někdo na peroně zapomene igelitku.
Jaká byla tvoje bezprostřední reakce, když ses o tom dozvěděla?
Samozřejmě strašný šok a taky strach o všechny kolem. Kdybys viděla ty komentáře kámošů na Facebooku, kde se jeden přes druhého ptá, jestli někdo neviděl toho nebo onoho, jestli náhodou už přišel ten či onen domů... Celý den je mi na zvracení.
Stal se někdo z tvých známých obětí toho neštěstí?
„Naštěstí“ jen zprostředkovaně. O život prý přišla kamarádka kolegy z práce. Je to šílený. Byla právě na tom koncertě Eagles Of Death Metal. Ale dost děsivé bylo i to, že moje dobrá přítelkyně byla zrovna ten večer na jídle s rodinou v té kambodžské restauraci, kde se střílelo. Zaplatila asi půl hodiny před tím.
Co děláš právě teď?
Koukám na zprávy a kontroluju statusy svých známých na Facebooku. Měli jsme mít doma obří párty, nakoupili jsme jídlo pro 40 lidí, ale teď tady sedíme, večírek se samozřejmě nekoná a může nás těšit alespoň to, že máme plnou ledničku a zásoby jídla tak na dva měsíce dopředu. Na Facebook jsem si právě napsala status, že kdo nemá, kde spát, nebo kdo se nedostal domů, ať přijde, že ho pohostíme.
Vycházet ven vůbec neplánuješ?
Dneska rozhodně ne a zítra asi taky ne. Většina obchodů je zavřená a doprava taky stagnuje. Je to dobře. Ať se všichni raději někam uklidí.
A co pak?
Nevím. Ale myslím si, že se tak za čtyři dny situace uklidní stejně jako po útoku na redakci Charlie Hebdo. Jenže tenkrát člověk alespoň trochu tušil souvislosti. Teď je to jiné. Ti magoři stříleli na nevinné lidi. Na lidi, kteří si šli po náročném pracovním týdnu prostě někam odpočinout, odreagovat se. Je to šílený.
Chtěla by ses vrátit do Česka?
Jo, plánujeme to. Víš, Češi jsou sice možná "přizdisráči" a nemotají se do věcí, které by je mohly ohrozit, ale právě proto je tam teď relativně bezpečno. A já chci mít klid, tohle je uplně padlý na hlavu. Mám strach o sebe i všechny kolem. Ve zprávách zrovna říkali, že kdo má oprávnění držet zbraň, ať ji má u sebe. Jenže to pak taky může dopadnout tak, že kdykoliv někdo zahlédne něco podezřelého, bude střílet. A to je to, co ti sráči možná chtěli dokázat.
A TADY se dočtete, proč si nemyslíme, že uzavření Schengenu není samospásné.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
