Card byl instruktorem pro střelné zbraně a jako takový měl o smrtících zbraních větší znalosti a zřejmě svůj útok předem plánoval – zanechal vzkaz rodině s bankovními údaji, hesly a dalšími informacemi. Čtenáři, kteří mají o masových střelbách přehled, mohou tento konkrétní případ považovat za obyčejný či typický příklad průměrného incidentu, ale ve skutečnosti se trochu vymyká. Ke střelbě došlo na více místech, což formálně stále spadá svou charakteristikou pod masové střelby (podle běžných odborných definic), ale zároveň se tento případ vyznačuje několika okolnostmi, které jsou vcelku ojedinělé. Pátrání po útočníkovi, které po střelbě následovalo, se protáhlo na dva dny. Je velmi běžné, že příslušné orgány proti střelci zasáhnou poměrně rychle, a existuje jen několik dalších případů, kdy střelec po více než 24 hodinách od samotné střelby nalezen nebyl. V tomto případě je také zajímavé, že si Card po dvou dnech na útěku vzal život. Téměř polovina všech masových střelců (v americkém kontextu) spáchá sebevraždu po střeleckém útoku, ale málo z nich si sáhne na život poté, co orgánům dlouho uniká. Během svého nedávného vědeckého výzkumu masové střelby jsem zjistil, že mezi střelbami, které se odehrály ve Spojených státech, a útoky, k nimž došlo ve střední a východní Evropě, existují některé důležité podobnosti. Při masových střelbách v USA bývá více mrtvých (v průměru je při jednom případu 8 lidí zabito a 14 zraněno), zatímco ve střední a východní Evropě se průměr pohybuje jen kolem 5 úmrtí. Průměrný věk útočníků je v obou případech velmi podobný – přibližně 34 let.

Prozatím vyšlo najevo, že Card měl psychické problémy takového rozsahu, že musel být letos v červenci hospitalizován na klinice duševního zdraví, neboť vyhrožoval masovou střelbou na základně Národní gardy. Po několika týdnech byl z psychiatrického zařízení propuštěn a mohl si pořídit zbraně. Přestože mu nákup tlumiče pro jednu z jeho zbraní z důvodu psychiatrické anamnézy nebyl dovolen, zbraně si koupit mohl. Pokud jde o střelné zbraně, stát Maine je kvůli řídkému zalidnění a lovecké kultuře znám jako jeden z nejliberálnějších. Je pravda, že úřady dostaly měsíc před střelbou informaci o Cardově úmyslu spáchat násilný čin, ale mohly toho udělat jen málo. Žádný stát v USA totiž nemá přísná nařízení, která by fyzickým osobám bránila v pořizování zbraní od třetích stran. V tuto chvíli o Cardově motivaci stále nic nevíme, ale zdá se, že byl duševně nemocný, a než si sám vzal život, snažil se páchat násilí na nevinných lidech.

Alexei Anisin

Autor je děkanem na katedře mezinárodních vztahů a diplomacie na Anglo-americké vysoké škole v Praze.