Iveta Rážová: Doktoři mě chtěli zavřít do krunýře, já jsem začala tančit – G.cz
Vyhledávání

Iveta Rážová: Doktoři mě chtěli zavřít do krunýře, já jsem začala tančit

Iveta patří mezi naše nejlepší tanečnice na tyči. Vedle toho si našla novou vášeň, která se nazývá aerial hoop. Je to něco mezi tancem, akrobacií a zábavou dohromady. Jde o dechberoucí vzdušnou akrobacii inspirovanou cirkusovým uměním.

Adam Brandejs
Adam Brandejs 6.1.2016, 16:50

Láska k pohybu pomáhá Ivetě vstát ráno z postele a posouvat se dál. V rámci projektu s názvem Excelent – Po svý ose se rozhodla vyměnit známé prostředí tanečního sálu za prostor potemnělého plaveckého bazénu nasvíceného lasery. Zavěsí se do kruhu nad vodní hladinu...

Iveto, máš nějaký ultimátní životní nebo kariérní sen?

Svůj ultimátní sen jsem si už splnila. Studovala jsem uměleckou školu a očekávalo se ode mě, že budu architektka. Kvůli změně životního stylu, dlouhému sezení a nedostatku času na koníčky se objevily zdravotní komplikace. Začala se mi bortit páteř a nastaly problémy s klouby. Kvůli tomu jsem ani na střední škole necvičila.

Našla jsem si dobrého doktora, který viděl i jinou cestu, než mě zavřít do krunýře, a začala jsem se dávat dohromady. Okolnosti mě dovedly k pole dance a aerial hoop. Nakonec právě díky mému zdravotnímu stavu dnes vím o cvičení a extrémním strečinku to, co teď. Odešla jsem z vysoké školy, abych začala působit jako lektorka v Pražském tanečním studiu a začala tak naplňovat svůj ultimátní sen – i navzdory svému zdravotnímu stavu.

Jaký je tvůj vztah ke zkoušení nových metod a postupů?

Nemám ráda změny a novinky. Celý život bydlím ve stejné čtvrti, v restauracích si dávám vždy stejné jídlo, nerada vycházím ze své komfortní zóny, a o to byla větší výzva zkusit něco nového s kruhem.

Co je tvou životní motivací?

Nemám story nebo heslo, které mě dovedlo k dnešku. Jen jsem koukala na lidi kolem sebe, všímala si, jak si žijí, a jednoho dne jsem se rozhodla, že budu šťastná. Proto se věnuji tomu, co miluji, mám dokonalýho partnera, jsem známá kočičí osoba a doma bych si mohla otevřít kočičí muzeum. Kdybych měla dát nějaké sdělení lidem, řekla bych něco ve smyslu – pokud od života něco chceš, snaž se a makej. Talent má spousta lidí, ale snahu a odhodlání už jen hrstka. Hlavní motivaci musí člověk najít v sobě. Nemůžeš se posouvat a zlepšovat jenom pro ostatní. Podstatné je, že to chceš ty sám. Pokud je tvou motivací vnucená myšlenka zvenku, zakrátko to vzdáš. Tak je to i se cvičením a tancem. Dnes si bez tréninků a cvičení nedovedu představit život. Tančím pro druhé, ale trénuji pro sebe.

Jak vypadají tvé tréninky?

Trénuji pětkrát až šestkrát týdně. Když jsem dva dny bez tréninku, tak už mi to chybí. Nejsem typ člověka, který prosedí den na gauči. Můj partner je na tom stejně, takže máme doma malou tělocvičnu s tyčí, kruhem, hrazdou a dalšími pomůckami.

Tréninky dělím na pole dance, aerial hoop, flexibilitu a silový strečink se symetrickým posilováním a balančním cvičením na core. Většinou to kombinuji a některé dny jenom učím, záleží podle potřeby a toho, jak se cítím.

Nepřetěžuji se a myslím, že za to, že jsem se nikdy nezranila, vděčím právě tomu, že poslouchám své tělo. Modřiny a oděrky se nepočítají. K nezbytné regeneraci mám nejraději horkou vanu a masáže.

Jaké bylo natáčení projektu Excelent – Po svý ose ?

I když jsem na rozdíl od ostatních aktérů natáčela v teple, bylo to fyzicky náročné. Všechno se muselo několikrát opakovat, ale výsledek stál za to. Pevnou podlahu jsem vyměnila za vodní hladinu a rozdíl byl větší, než jsem původně čekala. Předvídala jsem, že mi při odrazu do kruhu bude chybět pevná půda pod nohama, ale přesto jsem se cítila zvláštně. Na druhou stranu mi vnitřně pomáhalo vědomí, že je lepší spadnout do vody než na beton. Naštěstí jsem to nemusela vyzkoušet doopravdy.

Na čem právě pracuješ a co tě čeká v prvních měsících nového roku?

Minulý týden jsem se vrátila z finále mezinárodní soutěže v Austrálii, kde jsem se konečně seznámila s pole dance celebritou Felix Cane, která je mou velkou inspirací. Povídali jsme si o pole dance, potrénovaly a dokonce jsme spolu s ostatními soutěžícími byly v závěru show na jedné stage. V novém roce se pustím do nových věcí.

V aerial hoop je zatím jenom málo soutěží. To je také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodla tento sport lépe představit veřejnosti a uspořádat v něm soutěž spolu s Českým svazem pole & art sports. Vše je zatím ve fázi přípravy, ale už do konce roku bych chtěla zveřejnit další informace. Moc se na to těším, hodlám se inspirovat zahraničními soutěžemi a zachovat velkou rozmanitost, aby to byla i zajímavá show.

A tady se ještě podívejte na 14 důkazů, že pole dance je sport i umění a navíc je sexy.

Podobné články

Doporučujeme

Další články