Když se řekne Indiana Jones, všem se automaticky vybaví ikonická filmová role amerického herce Harrisona Forda s kloboukem na hlavě a bičem v ruce. Tento druh dobrodruha, který přes týden učil na univerzitě historii a ve volném čase pátral po ztracených historických artefaktech, skutečně ve 20. století existoval. Jmenoval se Langdon Warner.
Opravdový Indiana Jones
Langdon Warner byl americký archeolog a historik umění, který se specializoval na východoasijské umění. Zároveň byl profesorem na Harvardově univerzitě a kurátorem orientálního umění ve Foggově muzeu na Harvardu. Do toho všeho na přelomu 19. a 20. století zkoumal v roli badatele Hedvábnou stezku. Zdá se vám to trochu povědomé? O Warnerovi se hovoří jako o jedné z filmových předloh Spielbergova Indiana Jonese a brzy pochopíte proč.
Existuje hned několik reálných dobrodruhů, jejichž příběhy se podobají filmům s Indiana Jonesem. Namátkou vzpomeňme na Percyho Fawcetta, důstojníka britské armády, který posledních dvacet let svého života věnoval průzkumu neznámých džunglí Jižní Ameriky s cílem najít bájné město Z. Podobná dobrodružství na začátku minulého století zažívali i lidé jako Hiram Bingham, Roy Chapman Andrews, William Montgomery McGovern nebo výše zmíněný Langdon Warner, jehož pracovní profil odpovídá filmovému hrdinovi.
V roce 1903 absolvoval Warner Harvardovu univerzitu se specializací na buddhistické umění se zájmem o archeologii. Po několika badatelských cestách do Asie se vrátil zpátky na Harvard, kde vedl univerzitní kurzy japonského a čínského umění. V roce 1913 byl vyslán do Asie, kde strávil více než rok, ale první světová válka jeho práci přerušila. Až po válce, tedy v roce 1922, byl skrz muzeum, kde pracoval, vyslán do Číny, kde měl bádat.
Kolem jeho práce se ale vedou spory mezi historiky umění. Zatímco na jedné straně se o něm píše jako o muži, který plundroval historické fresky z jeskyní Mogao v Dunhuangu, tak na té druhé je popisován jako muž, který se pokusil zachránit fragmenty nástěnných maleb. V lednu 1924 se totiž ze stěn jeskyní pokusil za pomocí speciálního chemického roztoku a sádry získat nástěnné malby. Warner nalezl důkazy, že jeskyně byly v historii předmětem vandalství ruských vojáků. Jeho cílem bylo dohodnout se s místními obyvateli a odkoupit fresky, aby je zachoval pro příští generace. Bohužel se mu podařilo dovézt a zachovat pouze pět fragmentů z 26. Ty nakonec v dobrém stavu odvezl do Harvard Art Muzea v Massachusetts. Warner byl za tento čin mnohokrát kritizován, avšak on sám považuje své jednání za hrdinský čin.
V současné době jsou jeskyně v Dunhuangu vyhlášenou turistickou zastávkou, kde se zvídaví turisté dozví, že Američané jejich dědictví plundrovali. Harvardské muzeum bylo dokonce několikrát vyzváno k vrácení historických fragmentů, nicméně Warner tehdy uzavřel s vesnicí kupní smlouvu a za vše zaplatil, takže nemá povinnost nic vracet.
Warnerovu archeologickou kariéru přerušil vstup Spojených států do druhé světové války. I ve válkách jsou zapotřebí odborníci na památky, proto byl americkou armádou povolán, aby se stal součástí The Monuments, Fine Arts and Archives (MFFA), což byl odbor zabývající se památkami a výtvarným uměním. Od dubna do září 1946 takto působil aktivně v Japonsku jako odborník na východoasijské umění. Při bombardování Japonska se například stavěl proti použití atomové bomby na města Kjóto, Naru, Kamakuru a další starobylá města, aby bylo ochráněno kulturní dědictví Japonska. Na jeho počest mu pak v těchto městech byly vztyčeny pomníky. Americký odborník na Japonsko Otis Cary však tvrdil, že za záchranou japonských kulturních památek nestojí Langdon, ale americký ministr války Henry L. Stimson.
Ve filmech nám tedy neukazují odvrácenou stranu dobrodružných archeologů a badatelů. Třeba takový Indiana Jones by pravděpodobně taky schytal kritiku za to, že na cizím území kradl domorodcům jejich největší cennosti, i když u toho musel přeskákat všemožné pasti a nástrahy.
Zdroje informací:
https://www.history.co.uk/articles/five-real-life-adventurers-who-may-have-inspired-indiana-jones
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler