Ilegálně autostopem do Tibetu, část druhá – G.cz
Vyhledávání

Ilegálně autostopem do Tibetu, část druhá

Do tibetské Lhasy se dnes oficiálně smíte vypravit jen v organizované skupině s čínskou cestovkou. Proč to ale nezkusit na vlastní pěst z ujgurského Kašgaru?

Ivan Brezina
Ivan Brezina 28.12.2018, 08:40

V minulém dílu seriálu jsme se seznámili s pozemní cestou do Lhasy z jihu z Nepálu. Druhá trasa do Tibetu vede ze západu z oázy Kašgar, která leží v čínské (ujgurské) provincii Sin-ťiang u hranic s Pákistánem. Měří skoro tři tisíce kilometrů. Porušujete přitom ale čínské zákony, což může skončit pokutou nebo vyhoštěním. Jak na to?

Za cca 40 Y/6 USD nejdřív z Kašgaru dojeďte autobusem nebo vlakem do města Yecheng (Ječheng, Kargilik), ležícího na jižní větvi Hedvábné cesty směrem na Chotan (250 km, pět hodin). Cizinci do Ječhengu (1 370 m) smějí volně jen s čínským vízem a bez dodatečného povolení. Přes město je ale třeba dostat se tak, aby si vás nevšimli čínští policisté.

Asi pět kilometrů východně od centra leží na křižovatce v místě zvaném Aba seřadiště náklaďáků. S řidiči se tu domluvíte na odvozu do města Ali v západním Tibetu (cca 1 200 km). Moji známí, kteří tudy projeli, čekali v Ječhengu na truck čtyři dny, ale součástí seřadiště je hotýlek a hospoda. Standardní cena pro domorodce je 250 Y/40 USD, nabídky pro cizince začínají na 1 000 Y/165 USD. Po tvrdém smlouvání se můžete dostat asi na 400 Y/65 USD.

Náhorní plošina

Podle některých informací jezdí z Ječhengu do Ali asi třikrát týdně přímé autobusy společnosti Tibetan Antelope (cca 600–700 Y/90–110 USD, čtyřicet hodin jízdy nonstop). Jiné zdroje to ale vyvracejí, nebo říkají, že cizincům na autobus odmítají prodat jízdenky. Cesta z Ječhengu do Ali náklaďákem obvykle trvá asi tři až pět dnů. Na cestě je několik policejních checkpointů, na kterých můžete být zadrženi a vráceni zpět. Řidič o nich ví a dostane vás přes ně.

Někteří západní cestovatelé projeli checkpointy zaházeni pytli s nákladem na korbě, jiní je museli složitě obcházet. První checkpoint je kus za Ječhengem. Silnice odtud stoupá k severu přes Akmeqit a několik delších ujgurských vesnic do sedla Kudi (3 250 m), odkud klesá úzkým údolím řeky Halastan. Leží v něm městečko Kuda (Kudi, 2 980 m), kde je checkpoint. Následuje sedlo Chiraksaldi (4 910 m), za kterým silnice klesá za hřeben Kchun-lunu k jihu. V údolí řeky Yerqiang (Jarkand) je vesnička Mazar (Mazha, 3 700 m) s několika restauracemi a další checkpoint.

V Mazaru silnice zahýbá k východu údolím řeky Jarkand, kterým stoupá do sedla Kirgizjangal (4 930 m). Ze sedla pak klesá do údolí řeky Kalakashi (Karakaš, Karakax). Asi třicet kilometrů od Mazaru leží Xaidulla (Šáhídula), což je jediné větší sídlo v této oblasti. Za posledním truckstopem Dahongliutan se silnice přes sedlo Khitai La (Qitai, 5 250 m) šplhá do sporné vysokohorské oblasti Aksaj Čin, o kterou Čína od 60. let vede spor s Indií.

I během léta tu mohou klesat teploty pod nulu a přijít mohou i sněhové vánice. Asfalt tu většinou chybí a „města“ vyznačená v mapě jsou jen sezonně obývané chatrče silničních dělníků a špinavé truckstopy, kde v nejlepším případě koupíte jen nudle a čaj. Absolutní nezbytností je proto teplé oblečení, spacák, stan a zásoby jídla aspoň na týden. Vzhledem k nadmořské výšce nad 5 000 metrů při průjezdu na této trase bez předchozí řádné aklimatizace riskujete potenciálně smrtelnou výškovou nemoc.

Vtipný trik

Kolem několika jezer pak přes sedlo Satsum La (5 250 m) Aksaj Čin opustíte a ze Sin-ťiangu vjedete na území Tibetu (TAR, čínsky Xizang). První tibetskou vesnicí je Sumxi (Šumši, Songxi, Sumzhi, 5 100 m), ležící mezi jezery Lungmo a Songmuxi. Je tu checkpoint. Následuje sedlo Qieshan La (5 200 m) a několik vesniček. Největší Domar (4 300 m) tvoří betonové domky a nomádské stany. Po levé straně silnice spatříte velké jezero Pangong Tso, které se táhne k severozápadu až do Indie. Silnice vede po jeho východním břehu.

Další checkpoint je asi deset kilometrů před městem Ruthog (4 150 m), kde leží rozvaliny dávné pevnosti. Následuje checkpoint asi pět kilometrů před městem Ali (Shiquanhe, 4 200 m). Jsou tu hotely, obchody, restaurace a dokonce i internetová kavárna a bankomat. Především je tu ale nejvyšší riziko dopadení na celé trase. Máte dvě možnosti. Buď se tu nebudete zastavovat a v noci město obejdete. Nebo se sami přihlásíte na policii, kde cíleně zalžete, že jste sem dojeli bez povolení z opačné strany ze Lhasy. Řada cestovatelů tu po zaplacení pokuty kolem 300–500 Y dostala cestovní povolení k „návratu“ do Lhasy. Policajti vás prostě pošlou postrkem přesně tam, kam máte namířeno.

Z Ali na východ

Do Lhasy vedou z Ali dvě trasy:

A). Původní silnice č. 219. Tato méně frekventovaná, přímější a kratší (1 190 km) jižní trasa probíhá převážně v údolí mezi hřebenem Himálaje a Transhimálaje (Hedinovo pohoří). Z Ali vede přes vesnici Namru, sedlo Jerko La (4 938 m), vesnici Mointser a městečko Darchen (Darčhen, Tarchan, Taqin) kolem posvátné hory Kailás a jezera Manasaróvar. Stop z Ali do Darčhenu (cca 250 až 300 km) stojí asi 100 Y/16 USD, ale na odvoz můžete čekat i několik dnů. Nedávno tu prý začal jezdit každý den autobus až do Lhasy (800 Y/125 USD).

Z Darčhenu do Lhasy trvá cesta stopem po jižní trase v ideálním případě asi tři až čtyři dny. Silnice pokračuje do vsi Barga (Barka, Baige xiang), kde je policejní checkpoint. Přes sedlo Mayum (5 150 m) pak klesá do údolí horního toku řeky Jarlung Cangpo (Brahmaputra), kterým vede přes Samsang, Paryang (druhý checkpoint), Dompu (Drongpa, Zhongba, třetí checkpoint) a Saga (Kyakyaru, čtvrtý checkpoint na východním konci vesnice) až do Ragy (Raka, 4 925 m), kde se znovu spojuje se severní trasou.

Silnice 219 pak vede do Lhatse (Lhace, Lhazé, Chushar, 3 950 m), kde formálně končí, respektive se napojuje na silnici 318 (Friendship Highway) z nepálské hranice do Lhasy. O této trase jsem psal v minulém dílu.

B). Hezčí, frekventovanější, ale delší severní trasa z Ali do Lhasy měří 1 750 kilometrů (a je tedy o 560 kilometrů delší než jižní). Vede severně za Transhimálajem přes vesnici Gegye (Gegjä, Napuk) a dále přes Zhongba a Gerze (Gertse). Pak uhýbá k jihu přes sedlo Norgwa La (5 250 m) a Norčung La (5 090 m). Z městečka Tsochen (Cočhen, Coqen, Mendong) míří přes sedlo Sangmo La (5 570 m) do Raga (Raka), kde se spojuje s jižní trasou.

Na severní trase někdo napočítal šest checkpointů. Mezi západním Tibetem a Lhasou tudy jezdí většina aut a autobusů, takže tu budete na odvoz čekat kratší dobu. Na cestu z Ali do Lhasy tedy počítejte asi pět dnů. Za stop z Ali do Lhasy zaplatíte na obou trasách asi 700–800 Y/110–125 USD.

(Příště: Ilegálně do Tibetu III. – z Lhasy směrem na východ do čínské provincie Jün-nan).

A tady si přečtěte, proč je lepší (nejen do Tibetu) cestovat mimo turistickou sezónu.

Podobné články

Doporučujeme

Další články