Komunisti v Chebu osvědčili smysl pro ironii, když chtěli zřídit expozici oslavující samopalníky s vlčáky, kteří stříleli a trhali Čechy utíkající pryč. Ideální příležitost prohlédnout si auta s tajnými úkryty a na koleni vyrobená letadla šťastlivců, kterým se útěk podařil.
Auta s tajnými skrýšemi, po garážích stlučená letadla, ale i tažné zařízení pro útěk přes Baltské moře nebo kladku, s níž Čech utekl po drátech vysokého napětí, najdete v berlínském muzeu Haus am Checkpoint Charlie.
dcp_1292.jpg
Kdysi měli lidé úplně jiné starosti, než ‚najít si místo, kde se dobře kouří...‘ (Foto: archiv autora)
Muzeum v místě někdejšího hraničního přechodu z jedné půlky Berlína do druhé výmluvně ilustruje základní touhu člověka po svobodě.
Naproti tomu expozice podle gusta Jaroslava Borky, poslance a krajského zastupitele za KSČM v Chebu, by se věnovala komunistické Pohraniční stráži. Na tom by samo o sobě nebylo nic špatného, nebýt toho, že její zřízení navrhuje stoupenec režimu, který zločiny na hranicích páchal. Borka to otevřeně přiznává, když expozici navrhuje jako „Velmi důstojné uctění 65. výročí Zákona o ochraně státní hranice,“ – tedy právní úpravy, kterou si komunisté střílení do lidí legalizovali.
Jde tedy o jasný pokus zamaskovat podstatu působení komunistických strážců hranic. Tou je střílení do nevinných Čechoslováků, kteří nechtěli setrvávat na území komunistických experimentů.
dcp_1317.jpg
I v tomhle miniaturním vozítku se před celníky ukryl člověk. Jak se vešel vzadu k motoru, se dočtete v galerii níže. (Foto: archiv autora)
Tématu pohraniční stráže lze věnovat třeba i celé muzeum. Iniciativa ale musí vzejít od historiků z Ústavu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu a měla by mít oporu respektovaných institucí vystupujících na obranu lidských práv, jako jsou Ústav pro studium totalitních režimů nebo občanské sdružení Post Bellum apod.
dcp_1298.jpg
Samostříl na vlastní lidi, kteří chtějí ze státu odejít. V komunistickém newspeaku „ochrana hranic proti narušiteli“. (Foto: archiv autora)
„Myslím, že expozici s ostnatými elektrickými dráty a z nich vystavěnou stěnu s torzem ohořelé figuríny, u které by trčeli srdnatí voskoví samopalníci s vystříleným zásobníkem a se psem, takovou by nejvíce potřebovali vidět zejména mladí lidé a lidé s krátkou pamětí. Ti, kteří dnes koketují s komunistickými ideály a slyší na vábení jeho hlasatelů a neuvědomují si, že by tak přišli o svobodu,“ popsal jednu z myslitelných podob expozice a její funkci krajský zastupitel Jiří Kotek z politické strany Alternativa.
A na závěr se ještě podívejme z půlročníhio odstupu na jednu kauzu, která vyvolává jinou ‚palčivou‘ otázku – je horší souložit za peníze před kamerou, nebo propagovat komunismus?
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
