Emmanuel Macron není prezidentem Francie ani dva měsíce, ale již začal naplno činit kroky k realizaci svých předvolebních slibů. Jedním z nich byl i slib reformy zkostnatělé státní správy. Kromě státních institucí a úřadů se Macron rozhodl vzít si na paškál i zákonodárce. Tím vyrazil dech nejen jim, ale i většině Francouzů, kteří až tak radikální přístup nečekali.
Macron pronesl poněkud šokující projev členům obou komor francouzského parlamentu, tedy Senátu i Národního shromáždění. Poněkud netradičně k zákonodárcům nehovořil na půdě parlamentu, ale sezval je do sídla francouzských králů a císařů na zámek ve Versailles. Ve zhruba hodinu a půl trvajícím projevu Macron poslancům a senátorům oznámil, že třetina z nich přijde v nadcházejících letech o práci.
Radikální snížení počtu zákonodárců považuje Macron za krok směrem ke zvýšení efektivity práce parlamentu. V projevu Macron uvedl svou vizi, v níž méně početný parlament schválí sice méně zákonů, ale bude se jednat o zákony zásadnější povahy, jejichž projednávání budou poslanci a senátoři věnovat více práce, na které vzhledem k jejich sníženému počtu stráví méně času. V případě, že reforma nebude do jednoho roku přijata, hodlá o ní Macron vyhlásit celostátní referendum.
Macronovy plány vyvolaly vlnu rozčarování napříč francouzskou společností. I mnozí z jeho voličů plán na osekání zákonodárného sboru kritizují. Nikdo totiž neví, jakým způsobem bude "nepotřebná" třetina poslanců a senátorů vybrána a panují obavy o tom, že Macron se touto cestou může zbavit zákonodárců z těch volebních obvodů, kde tradičně vítězí jeho názoroví oponenti a celá proklamovaná reforma je jen zástěrkou pro Macronovo upevnění moci.
I díky tomu, že svůj záměr oznamoval ve Versailles, si vysloužil posměšnou přezdívku Císař Emmanuel I., jelikož jeho snaha o odstranění části volených zástupců připomíná absolutistické manýry vladaře a ne chování demokratického prezidenta.
Zde se pak můžete zamyslet nad tím, zda Macronovu kariéru neukončí atentát.