Výchova malých dětí je mnohdy náročná disciplína. Zatímco dospělý člověk má zajetý způsob chování a přemýšlení, tak malé děti jsou otevřeny neustále novým věcem a často nás zaskočí.
Pojďme si nyní zkusit jeden takový malý hlavolam.
Příklad:
Dítě: „Můžu sahat na zásuvky?“
Rodič: „Ne, nemůžeš. Jseš malej.“
Dítě: „Ale ty můžeš sahat na zásuvky.“
Rodič: „Já můžu, protože jsem velkej.“
Dítě: „Já jsem velkej?“
Rodič: „Ne, ty jsi malej.“
Dítě: „A můžu se schovat do komody?“
Rodič: „Ne, nemůžeš. Nevejdeš se tam.“
Dítě: „A proč?“
Rodič: „Protože jsi moc velkej.“
Dítě: „Já už jsem velkej? Takže můžu sahat na zásuvky.“
Rodič: „Nemůžeš. Jsi malej.“
Dítě: „Ale vždyť ty jsi říkal, že jsem velkej.“
Rodič: „To jsem si dělal srandu. Jsi malej. Nemůžeš sahat na zásuvky.“
Dítě: „Tak když jsem malej, tak se můžu schovat do komody.“
Rodič: „Tam se nevejdeš. Už jsem ti to říkal.“
Dítě: „A proč?“
Rodič: „Protože jsi moc velkej.“
Dítě: „Takže už můžu sahat na zásuvky?“
….
….
Zadání: Jak ukončit zacyklený nekonečný rozhovor s dítětem, aniž byste vztekle tu debilní komodu rozsekali sekerou, uspali dítě uspávací pistolí na dobytek anebo ze zoufalství spustili požární alarm a urychleně opustili budovu?
Hendikep: Pamatujte, že jiné dítě už nedostanete, takže jej nemůžete přeložit napůl a vložit do komody složené do komínku, aby dalo pokoj.
A tady máte 14 Murphyho zákonů rodičovství.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
