Gustav Mahler byl vegetariánem dřív, než to bylo in. Český génius odešel z vlasti kvůli antisemitismu – G.cz
Vyhledávání

Gustav Mahler byl vegetariánem dřív, než to bylo in. Český génius odešel z vlasti kvůli antisemitismu

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Před 160 lety se v Čechách poblíž Humpolce narodil Gustav Mahler, jeden z největších skladatelů symfonické hudby všech dob. Ačkoliv se jedná o českého rodáka, je často zastíněn triem Dvořák, Smetana, Janáček, ve světové hudbě pak dílem Mozarta, Bacha nebo Beethovena. Jeho důležitost je ovšem nesporná, zejména pro vývoj moderní hudby 20. století.

Jan Fiedler
Jan Fiedler 7.7.2020, 14:33

Český rodák Gustav Mahler

Česko je bezesporu tou zemí, ve které má klasická hudba hluboké kořeny. Nemáme ale jen Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetanu a Leoše Janáčka. Českým rodákem je totiž také Gustav Mahler – skladatel, který je mnohými považován za toho „podivným způsobem nejlepšího“ skladatele klasické hudby všech dob. Vypovídající je výrok z amerického komediálního seriálu Brooklyn 99, který pronesl jeden z policistů: „Všechna hudba po Mahlerovi mi zní stejně.“

Gustav Mahler se narodil 7. července roku 1860 jako nejstarší ze 14 dětí do rodiny Bernarda a Marie Mahlerových. Tato židovská, německy hovořící rodina v té době žila v obci Kaliště v okrese Pelhřimov. Rodiče Gustava Mahlera se krátce po jeho narození usadili v Jihlavě, kde Mahler vyrůstal až do svých patnácti let, také zde obdržel od dědečka svůj první klavír a měl tu své první klavírní vystoupení. „Cítím se jako trojnásobný vyhnanec: jako Čech mezi Rakušany, jako Rakušan mezi Němci, jako Žid na celém světe. Všude cizí, nikde vítán,“ řekl Mahler ke svému původu.

Mahlerova Vídeň

Jelikož již od útlého mládí projevoval neobyčejný hudební talent, začal studovat na vídeňské konzervatoři, inspirací mu tehdy byla například hudba Richarda Wagnera. Přestože studoval na konzervatoři ve Vídni a později také na filozofické fakultě Vídeňské univerzity, na prázdniny se pravidelně vracel do Jihlavy, kde trávil poměrně dost času – tehdy ovšem mezi německy mluvícími obyvateli. Konzervatoř ukončil s vyznamenáním a na svém absolventském koncertě přednesl svou vlastní klavírní skladbu, kterou ovšem později zničil, stejně jako všechny skladby s výjimkou jedné. Ta nesla název „Žalobná píseň“ a Mahler ji označil za svůj opus č.1.. Gustav Mahler je totiž znám tím, že své starší skladby neustále upravoval a snažil se je dovést k dokonalosti. Ty skladby, u kterých se mu to nepovedlo, většinou zničil či zahodil a přestal se jimi zabývat.

Již ve svých dvaceti letech začal Mahler se svou dirigentskou kariérou v divadelních orchestrech. To ho zavedlo například do Lublaně, Olomouce, Jihlavy, Horních Rakous, Hesenska, ale i do Prahy. Údajně se jednalo o dirigenta, který kladl na výkonné umělce vysoké nároky a vyznačoval se značnou originalitou a částečným workoholismem. Mnohdy se jeho tvrdohlavá povaha v prosazování vlastního pojetí daných inscenací nesetkala s pochopením, ovšem již v letech 1888 až 1891 se stal uměleckým ředitelem Uherské královské opery v Budapešti.

Otázka dědictví

Těžkou ránu uštědřil život Mahlerovi v roce 1889, kdy mu zemřeli oba rodiče a on se tedy jako nejstarší z dětí musel postarat o své mladší sourozence. Veškerého dědictví se vzdal v jejich prospěch, dům v Jihlavě, ve kterém vyrůstali, prodal, a sestra Justina se stala jeho hospodyní. O dva roky později nastoupil jako šéf opery do Městského divadla v Hamburku, kde působil po dobu šesti let a podařilo se mu prosadit uvedení Smetanovy Prodané nevěsty, které zaznamenalo veliký úspěch. V té době měl už určité renomé a na pozvání vystupoval jako dirigent v Berlíně, Budapešti, Londýně, Petrohradu i Moskvě. V roce 1892 zasáhla Hamburk těžká epidemie cholery, ze které se zotavoval u jezera Attersee, kde komponoval symfonie.

Mahlerovo dílo není rozsáhlé tak, jak je to běžné u jiných velkých skladatelů, jelikož kvůli pracovní vytíženosti komponoval většinou jen o prázdninách. Gustav Mahler složil devět rozsáhlých symfonií, desátou nedokončil, do jeho díla také spadají jednotlivé písně, orchestrální písňové cykly a nedokončený klavírní kvartet – nic víc, nic míň. Společně se Schubertem a Brucknerem patří mezi nejvýznamnější skladatele pozdního romantismu. Mahlerova hudba je základem pro vývoj moderní hudby 20. století. V jeho hudbě se projevuje Mahlerův celoživotní zápas – rodinný, životní, pracovní i zdravotní. V monumentalitě skladeb se projevuje určitý pesimismus a melancholie, kterou doplňuje často netradiční kombinace nástrojů v orchestru.

Vrchol Mahlerovy kariéry

Vrcholu kariéry dosáhl v roce 1897, když se stal uměleckým ředitelem vídeňské Dvorní opery a zároveň šéfdirigentem vídeňských filharmoniků. Již v té době se v Evropě projevovaly antisemitské tendence, proto bylo jeho jmenování podmíněno přestupem ke katolické víře, čemuž Mahler vyhověl, protože se necítil být ortodoxním židem. Pod Mahlerovým vedením v letech 1898 až 1907 zažila vídeňská opera obrovský rozkvět a bylo zde uvedeno značné množství českých děl.

Ačkoliv se v roce 1902 šťastně oženil s Almou Schindler a narodily se jim dvě dcery, šťastné období skončilo již po pěti letech, kdy Mahlerova starší dcera nešťastně zemřela. Gustav Mahler utrpěl srdeční kolaps a byla mu zjištěna nedomykavost chlopní, současně byl také pod nátlakem osobních útoků ve vídeňské opeře. Když se již situace nedala vystát, vydali se Mahlerovi za oceán a usadili se v New Yorku.

V roce 1908 se stal šéfdirigentem Metropolitní opery v New Yorku, kde si svéhlavě prosadil svého oblíbeného Richarda Wagnera a postaral se i o americkou premiéru Smetanovy Prodané nevěsty, ve které postavu Mařenky odzpívala Ema Destinnová. V roce 1909 byl pro Mahlera sestaven jeho bohatými příznivci orchestr Philharmonic Society, se kterým v roce 1910 zahájil turné po amerických metropolích. V tomtéž roce prošlo Mahlerovo manželství krizí, když se jeho žena zamilovala do architekta Waltera Gropiuse. Tato situace neprospěla ani Mahlerově zdravotnímu stavu, který se rapidně zhoršil a on byl nucen přerušit své americké turné. Na jeho zdravotní stav měl nepochybně vliv (v zásadě pozitivní) také Mahlerův životní styl. Byl totiž vegetariánem a vegetariánství pro něj bylo velice důležité v kontextu duševní péče. V Mahlerově době navíc vegetariánství nebylo vůbec běžné, světovým „trendem“ se stalo až o několik desítek let později.

Svůj poslední koncert v New Yorku dne 21. února roku 1911 dirigoval již s vysokou horečkou. Zpočátku se nevědělo, o jakou chorobu se jedná – v úvahu připadala také těžší chřipka. Nakonec se však zjistilo, že jde o streptokokovou sepsi, tedy o bakteriální onemocnění srdce. Lékaři nebyli schopni Mahlerovi pomoci v Americe, Paříži, ani ve Vídni. A právě ve Vídni také 18. května roku 1911 ve věku 50 let na následky choroby zemřel. Ačkoliv si přál pohřeb bez okázalých proslovů a hudebních vystoupení, byl nakonec (v důsledku Mahlerovy popularity) velmi slavný. Česko-rakouský hudební génius odešel příliš brzy, jeho hudební kvality však byly a jsou nesporné.

Podobné články

Doporučujeme

Další články