Výměna manželek odstartovala v roce 2021 silně. A když říkáme silně, tak myslíme dílem pro silné žaludky. Viděli jsme podivně blízký vztah mezi matkou a synem, OCD uklízení, pitomce, ze kterého bude policista, a muže, jenž se nestyděl o své dočasné manželce říct, že je to „zbytečný člověk“. A to mluvíme o té normálnější rodině!
Výměna manželek je bohapusté...
South Park má epizodu, ve které část Spojených států přijde o připojení k internetu a všichni masově migrují do Mexika. Randy Marsh pak migruje především za internetovou pornografií a neustále všem připomíná, že si musí ulevit. Když je mu navrhnuto, ať si uleví u magazínu jako za starých časů, Randy namítne, že jakmile si jednou ulevíte u zvracejících Japonek, nemůžete se vrátit k Playboyi. Porno má tuhle moc. Jako náctiletý chlapec začínáte u katalogu spodního prádla a během dvaceti let se dostanete k divným fetiš videím, kde skupina liliputů v plynových maskách ojíždí fialovou Fabii.
U sociální pornografie je to stejné. Vemte si třeba Výměnu manželek. Začali jsme u vanilla dílů, kde žena ze statku zamíří do Prahy a naopak… a teď jsme u super hardcore fetiš sociálního porna, ve kterém sledujeme hraničně OCD Alenu zavřenou ve špinavém bytě se čtyřmi usoplenými dětmi a hovnocucářem, zatímco nepříčetnou uklízečku Lucii pošlou na deset dní do místa, kde si s ní nikdo nechce povídat.
A pokud jste poslední díl viděli, nejspíš si myslíte, že minimálně jedna strana byla víceméně normální. U Lucie sice byla všude plíseň a děti neuměly ve třetí třídě sčítat a odečítat… ale u Aleny zase byl na stěně dekorativní nápis o důležitosti rodiny, takže za mě je to 1:1.
A my se na to díváme
Před pěti lety, kdy vyšel atmosférický horor Čarodějnice, magazín Cinema napsal, že je to „jako když se koukáte na něco, co nemáte vidět“. A přesně takový pocit musí mít u sledování minimálně toho posledního dílu Výměny manželek každý. Jsme jako ty Luciiny děti, které se dívají do koupelny, jak se jejich matka s otcem společně sprchují. Nemůžu ale přestat myslet na to, proč tyhle věci vlastně vidíme. Samozřejmě je na vině kombinace divákovy tendence trochu se povýšit nad white trash naší republiky a vrozeného televizního masochismu. Spíš mě však zajímá, jestli ti lidé v televizi tak zoufale potřebují prachy, anebo mají pocit, že není co skrývat.
A pak je tady samotná Nova, jejíž přítomnost nemůžu nikdy dostat z hlavy. Zaprvé si myslím, že vedle horníka a tiskového mluvčího Sociální demokracie nemůže být horší povolání, než natáčet Výměnu manželek. Kameraman, jenž tam musí být, střihač, který musí ty nejhorší věci dokonce vyhazovat… a producent pořadu, jenž vidí přihlášku od čistotou posedlé maminy, načež ji spáruje s přihláškou z garsonky, kde bydlí pět dětí, a řekne si: „Bingo“.
Vzato kolem a kolem, poslední díl Výměny manželek alespoň odpovídá na důležitou otázku: „Co kdyby byl Facebook reálným místem?“ Víte, Facebook? Zasyflené prostředí, kde se šílení lidé hádají úplně bezdůvodně a rozvíjejí paranoidní teorie. Jiní lidé jim nadávají a ohrnují nad nimi nos, zatímco zbytek národa se na to dívá a někdo do toho vkládá reklamy, aby se celá ta šaškárna zaplatila.
…
A Vy se u toho snažíte nemyslet na to, že všichni tihle lidé mají volební právo.
Podobné články
Arian Ebrahimi
Doporučujeme
Jan Fiedler
Martin Miko
