Když se řekne frag, mnohým se nejspíš vybaví počítačové hry. Právě termín frag označuje počet zabitých nepřátel. Je to ovšem také termín pro zabití důstojníka vlastními vojáky. Byl to jeden z fenoménů, kterým museli čelit američtí vojáci ve Vietnamu.
Válka ve Vietnamu rozdělila americkou společnost. Vzniklo mírové hnutí, které sílilo i tím, že se k němu přidávali vietnamští veteráni. Problémem bylo, že se obyčejný farmář z Texasu dostal do bojů v džungli, v níž v životě nebyl. Museli čelit těžkým podmínkám a nebezpečným zvířatům, o kterých nejspíš nikdy v životě neslyšeli. Jedním z velkých problémů se staly drogy. Vojáci ze strachu, stresu nebo obyčejné nudy začali užívat široce dostupný heroin a marihuanu. Právě tyto aspekty později vyvolaly odpor k navrátivším se veteránům – společnost je považovala za nebezpečné feťáky.
Fragging
Termín fragging označuje úmyslné zabití nebo pokus o zabití vlastního velitele. Nejčastěji je to tedy útok vojína (vojínů) proti důstojníkovi (důstojníkům). Jak si následně ukážeme, tento termín nebyl vynalezen během vietnamské války, ale právě zde se odehrálo nejvíce incidentů, které fragging vynesly do titulků novin. Největší počet takových útoků se stal mezi lety 1969 až 1972. První zaznamenaný fragging ve vietnamské válce proběhl při ofenzivě Tet v roce 1968. A jaké byly důvody, které vojáky vedly k takovému konání? Mohl to být příliš autoritativní přístup, jenž jednotku vedl do náruče smrti, nebo vnitřní neshody v jednotce. Jedním z faktorů byl také rasismus. Krom tyranského přístupu to mohly být také chybné rozkazy, které rovněž vedly jednotku do zkázy. Většinu fraggingu spáchali důstojníci proti poddůstojníkům, nejčastěji kvůli příliš autoritářskému a kariéristickému přístupu k vedení. Odhaduje se, že došlo asi k 1070 takových incidentů během vietnamských válek. Fragging však můžeme pozorovat i v minulosti. V roce 1704 byl po vyhrané bitvě u Blenheimu velitel 15. pěšího pluku střelen vlastními muži do hlavy. V první světové válce měl být neoblíbený britský seržant zabit tak, že mu byl vlastními vojáky dán odjištěný granát rovnou do kalhot.
Nášlapné pasti
Vietnamci neměli špičkové vybavení a chemické zbraně, jako měla americké armáda. Měli ale znalost terénu, lesů a místní přírody. Začali v džungli připravovat nášlapné pasti – například ukrytou jámu s ostny, které nepřítele srkz naskrz probodnou. Neznalost prostředí a hrůza z toho, že další krok může být poslední, vyvolaly u amerických vojáků paranoiu.
ZDROJE:
https://en.wikipedia.org/wiki/Fragging
https://en.wikipedia.org/wiki/Booby_trap
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
