Formule 1 v průběhu věků: jak se měnila pravidla zápolení rychlých kol a burácejících motorů? – G.cz
Vyhledávání

Formule 1 v průběhu věků: jak se měnila pravidla zápolení rychlých kol a burácejících motorů?

+ DALŠÍ 4 FOTKY + DALŠÍCH 5 FOTEK

Do konce sezóny Formule 1 zbývají ještě Velké ceny Brazílie a Abú Zabí, ale o šampiónovi už je jasno. Při Velké ceně Mexika si pro titul mistra světa dojel jezdec stáje Mercedes Lewis Hamilton. Už popáté. Skoro by se dalo napsat, všechno se mění, jen vítěz zůstává stejný. Narážíme tím na neustálé změny pravidel této motoristické soutěže.

Václav Roman
Václav Roman 29.10.2018, 17:00

Pravidla se měn ía vyvíjejí i u jiných sportů, ale v málokterém tak rychle a výrazně, jako u Formule 1. Důvodů je mnoho: od pokroku ve světě motorů přes bezpečnostní prvky, až po snahu o co největší atraktivitu, i když to se ne vždy podaří. Příkladem můžou být tiché motory, které se dostaly pod palbu ostré kritiky. Formule bez řvoucích motorů, to je jako box bez tvrdého direktu.

1. Hmotnost

V první řadě je nutné předeslat, že máme na mysli hmotnost monopostu, ne samotného jezdce, i když i ten se bezprostředně po závodě musí zvážit. Vozy mají předepsanou hmotnost, kterou musí mít v průběhu celého závodního víkendu. Dokonce je i pevně stanoveno minimální rozložení hmotnosti na přední a zadní nápravu. Během závodu není možné jen tak něco doplňovat. V případě nutnosti výměny některých dílů je lze zaměnit jedině za díly o stejné hmotnosti.

A kolik ta minimální hmotnost vlastně je? V roce 2018 se jedná o 733 kg. V počátcích formule 1 nebyla minimální hmotnost stanovena, přišla na scénu až v roce 1961, tehdy se jednalo o 450 kg. Pro zajímavost nabízíme srovnání. V roce 1972 to už bylo 550 kg a v roce 1981 pak 585 kg. V 80. letech hmotnost začala klesat a po těchto dietách byla stanovena hmotnost monopostu na 500 kg.

Reformní byl rok 1995, kdy se začala započítávat i hmotnost jezdce (a jsme u toho, proč se váží). Adekvátně byla zvýšena minimální hmotnost. V dalších letech přibývaly zase bezpečnostní prvky a hmotnost rostla a rostla, až tu máme zmiňovaných 733 kg.

2. Zvyšující se nároky na piloty

Zatímco například pravidla pro ročník 2016 vyžadovala, aby jezdci byli co nejlehčí, ročník 2017 je přinutil zase přibrat a nabrat nějakou tu svalovou hmotu. Vozy se zvětšily, narostla jejich hmotnost, na rovince tak sice nabírají rychlost pomaleji, ale v zatáčkách jsou rychlejší, což znamená mj. vyšší odstředivou sílu. Posilovat musí také mechanici, a to kvůli větším a těžším pneumatikám.

3. Závody se změnou

Není to jen o výkonu pilotů na okruhu. Rozhoduje se dávno předtím. A i ten nejlepší jezdec by nic nevyhrál bez skvělé práce konstruktérů a mechaniků. Monoposty je třeba připravit, aby byly nejenom rychlé a bezpečné, ale aby odpovídaly všem pravidlům. Někdy změny přijdou náhle, a pak teprve závod konstruktérů přituhuje. Pro ty nelepší je připraven Pohár konstruktérů. Například při změně pravidel v roce 1961 jej získala stáj Ferrari, jejíž konstruktéři dokázali přizpůsobit vozy nejlépe. Panika vypukla v roce 1966, kdy bylo rozhodnuto, že budou vozy vybaveny třílitrovými motory.

4. Bodování

Sbírání bodů je zajímavé, body sbírají děti na táborech za úklid, nakupující v obchodních řetězcích, některé fotbalové kluby a také piloti Formule 1. Aktuálně bere vítěz závodu hned 25 bodů, na druhém místě je k mání 18 bodů a na třetím pak 15. Jelikož v současné době Hamilton vede o 64 bodů a před námi jsou už jen dva závodní víkendy, je o vítězi ročníku jasno. Jak to bylo dříve? V 50. letech bral vítěz 8 bodů, později pak 9 a až do roku 2009 rovných 10. Pak se dlouho nic neměnilo a změnu na 25 přinesl až ročník 2010.

A zde si můžete přečíst 10 zajímavostí o legendárním pilotovi Nikim Laudovi.

Podobné články

Doporučujeme

Další články