Nemáš dostatečné IQ? Trpíš neopodstatněnými záchvaty hněvu? Nepiš veřejné statusy, nevstupuj do otevřených diskuzí a raději se věnuj něčemu méně rizikovému.

Facebooková diskuzní platforma je mnohem nebezpečnější, než jsme si dosud mysleli. Nejenže nás okrádá o čas, vtahuje nás do nekonečných diskuzních vláken, cuchá naše nervy, způsobuje poruchy soustředění, nutí nás k prokrastinaci a chlácholí naše ego falešně nabytým sebevědomím, ale některé z nás dokonce ponouká k páchání závažných trestných činů.

2909like.jpg

Závan idiocie, který minulý týden zaplavil „bleděmodrý svět“, vyvolal u mnohých z nás dávicí reflex. Extrémní statusy, které kolem sebe plivali moje spolužačky ze základky, fotbalisté, kteří se mnou kdysi jezdili na dětský letní tábor, holky z atletického oddílu nebo zkrátka známí, se kterými jsem se kdysi kdesi potkala (ale nebýt facebooku, nevybavím si po letech ani jejich obličej natož jméno), mě přesvědčily o tom, že se pohybuji v sociální bublině, která mě chrání před světem „tam venku“.

Čtvrteční nález jednasedmdesáti mrtvých těl běženců v dodávce totiž evidentně odhalil pravou tvář všech těch zasloužilých sedmadvacetiletých matek, spořádaných občanů a studentů soukromých vysokých škol. Namísto aby vyjádřili soustrast, obavu a lítost (pokud už se opravdu toužili veřejně vyjádřit), sdělovali světu velkoduše, že je to spravdelivý trest za imigrantské pokusy, mělo jich být víc a nešetřili ani rádoby černohumornými glosami, se kterými by měli co dělat i méně radikální radikálové nebo méně pravicoví extrémní pravičáci.

Pokud jsou navíc členy těchto intelektuálních skupin, jsou na své světonázory obzvlášť hrdí.

Uprchlíci v tvém okolí

Uprchlíci a jiné svinstvo

snimek_obrazovky_2015-08-31_v_11.20.40.png

To je řachanda, co? (Foto: Facebooková zeď jednoho debila)

Kromě toho, že bych těmto lidem z fleku plivla do obličeje, nezmůžu se na nic jiného, než že je jako shnilé hrušky naskládám do kolečka a odvezu na facebookový kompost – tedy nekompromisně proškrtám a odstraním z řad svých facebookových „friends“, abych se s jejich moudry nemusela na příště setkávat tváří v monitor.

uprchlici.jpg

Rádobyvtipnou rétoriku si kromě Babiše a Zemana osvojili i mnozí copywriteři... (Foto: Paddy Power)

Abych ale nevypadala jako někdo, kdo se starými známými dělá krátký proces bez rozmyslu a varování, ráda bych je upozornila na fakt, že za podněcování k trestnému činu nebo nenávisti jim hrozí až tři roky navtrdo.

A nemusí to být zrovna trest odnětí svobody, který budoucím facebookovým kriminálním živlům za některý z neuvážlivých činnů hrozí. Stačí podmínka, pokuta nebo veřejný lynč, aby se z poměrně spokojeného člověka, který sbírá víčka od petlahví na dobré účely, fotí si selfie se svým ratlíkem a peče svatební dorty „jen tak pro radost“, stal ze dne na den nesebevědomý asociál, který těžko sežene práci nebo přátele.

Nálepka potenciálně kriminálního živlu je nesmazatelná a kromě frajerského štychu v životopise případně obdivuhodných bolestivých tetování nezanechá na člověku nic dobrého.

Neřeším tady skutečnost, že do Evropy přicházejí statisíce lidí z jiných koutů světa a že možná nevíme, kam s nimi, a že to možná (ne)bude problém. Neřeším, zda jsou to ekonomičtí, nebo političtí uprchlíci. Řeším fakt, že umřeli lidé, v nákladním voze, který se podobá plynovým komorám, že ti lidé před smrtí vydrápali na stěny bizarní smrtící čáry, když se dusili, ze zoufalství, stejně jako Židé a další vězni v koncentračních táborech před 70 lety. Kdyby tihle moji fb přátelé měli elementární kapku lidskosti ve své krvi, nikdy by nemohli napsat podobné věty.

josef.jpg

Josef Beuys – Místnost bolesti. Když je prázdná, je děsivá, protože čeká na další naplnění.

Víte, co jim doporučím? Aby odjeli do Barcelony. Aby si tam zašli do galerie Caixa Forum. Aby vlezli do neskutečného díla od Josefa Beuyse Hinter dem Knochen wird gezählt – Schmerzraum. Aby se zavřeli v té cínové místnosti, v té mučírně, připomínající vnitřky plynový komor, kde jsou stěny rozdrásané lidskými nehty. Aby si zkusili představit, jaké to je umírat v drůbežářském voze nebo v plynové komoře!

A pak bych je těsně před smrtí pustila ven, vtiskla jim do ruky klávesnici a řekla „a teď pište ty vaše humorné komenty o tom, jak se dá smát smrti lidí“.​

Žiju ve špatné době, v níž musím psát dlouhé texty. V době, kdy nebyl facebook, bych si před vámi jen odplivla.

Díky a čau.

PS: Tohle už jste viděli?

A na závěr se ještě podívejte, jak redaktor g.cz naháněl imigranty v českých ulicích.