fb pixel Ernst Thälmann: Vůdce německých komunistů se stal ikonou jako Fučík. Byl popraven v koncentračním táboře – G.cz
Vyhledávání

Ernst Thälmann: Vůdce německých komunistů se stal ikonou jako Fučík. Byl popraven v koncentračním táboře

Ernst Thälmann
Zdroj: Wikimedia Commons/SpreeTom,CC BY-SA 3.0

Příběh vůdce německých komunistů začíná v bídě hamburských doků. Stejně jako Adolf Hitler bojoval o moc ve státě, byl však skutečným přítelem dělníků, jelikož byl sám jedním z nich. Tato přednost se nakonec stala také jeho kamenem úrazu, protože si vyjma dělníků udělal ze všech ostatních nepřátele.

Václav Adamus
Václav Adamus 27.5.2022, 19:51

Budoucí vůdce německé komunistické strany se narodil v Hamburku 16. dubna 1886 do rodiny živnostníků. Což může znít paradoxně, avšak jeho třídní původ byl v podstatě dělnický. Jeho rodiče provozovali v Hamburku hostinec, byli však zatčeni za přechování kradené věci a nakonec i odsouzeni k pobytu ve vězení. Malý Ernst musel tedy do pěstounské rodiny, pracovat musel však již dříve. Otci pomáhal s podnikáním a podle vzpomínek mu také vyčítal, že mu dává malou mzdu. Městem jeho mládí byl Hamburk, často utíkal do přístavních doků s dělníky. Zde také v pěstounské péči pracoval, nějakou dobu prožil dokonce v Americe – v rámci „synovské vzpoury“ začal pracovat na lodi, a měl tak možnost podívat se na vysněnou zemi mnoha emigrantů. Překvapivě (na komunistu) na ni vzpomíná v dobrém a popisuje modernitu, která ho zde uchvátila. Jeho svízelná situace v dětství mu neumožnila studovat – od studia jej odrazoval také jeho otec, který jej využíval jako levnou pracovní sílu. Budoucnost měl maximálně v nádenických pracích. Jeho světem se staly chudobince a vývařovny pro chudé. Byl to vůdce, který byl autentický, na čemž se také shodovali jeho odpůrci.

Vznik německé komunistické strany

První světovou válku prožívá na frontě. Po návratu je již pevně levicově přesvědčen. Po návratu z války zpočátku pracoval u svého otce, brzy se však dal na dráhu profesionálního politika. Členem sociální demokracie se stává v roce 1903. Po návratu z války se začíná radikalizovat, v roce 1913 podepisuje výzvu Rosy Luxemburgové k masovým stávkám. Na frontu se vrátil a v roce 1918 z ní dezertoval, poté se aktivně účastnil tzv. listopadové revoluce (listopad 1918 –spren 1919). V březnu 1919 je zvolen za člena parlamentu a také předsedou USPD. Celý název zní Nezávislá sociálně demokratická strana Německa, jedná se o stranu radikálů, která se v roce 1917 pod vedením Thälmanna odštěpila od sociální demokracie (SPD). Tato strana je úzce spojena s obdobím Výmarské republiky, většina jejich členů se poté přidá k nově rodící se komunistické straně. USPD se dále dělila, část v čele s Thälmannem chtěla vstoupit do druhé internacionály, druhá část toto odmítala. Neustálé rozpory vedly k tomu, že část USPD přestala existovat – radikální členstvo přešlo do nově vzniklé KPD (Komunistické strany Německa) a zbylá část se připojila zpět k SPD. V roce 1920 tak Thälmann vstupuje do komunistické strany a je možno (ačkoliv nebyl Spartakovec) jej považovat za jednoho z jejich zakladatelů. Má velkou podporu dělníků a KPD jej brzy zvolí do ústředního výboru. Jistě jsou mu také vděční za 40 tisíc nových členů, kteří Thälmanna následovali z USPD. Kandiduje dokonce dvakrát v prezidentských volbách v letech 1925 a 1932, dostává miliony hlasů, na funkci to však nestačí.

Nástup nacismu

Rok 1933 je rokem, kdy se změnilo vše, respektive rokem, kdy radikální změny začaly. Nacisté se dostali k moci a nikdo nevěděl, co může čekat. V té době je již Lenin mrtev a Sovětský svaz vede pevnou rukou Stalin. Thälmann se profiluje jako oddaný stalinista. Proč ale komunisté prohráli, když měli takové vůdce jako právě Thälmann, kteří měli mezi dělnictvem věhlas? Komunistická strana byla brána za stejně radikální jako nacisté. Měli své vlastní pouliční bojůvky, kde se často střetávali s SA. Lidé je vnímali jako pouliční gangy, na rozdíl od nacistů, kteří krom násilnických SA měli i jinou stránku. Thälmann byl vůdcem dělníků, jenž by si nikdy neoblékl frak, aby přesvědčil o své politice továrníky, což Hitler dělal. Měl mnoho poloh a dovedl vytvořit iluzi, že každý s kým mluví, patří do jeho společenské třídy. Tohle bylo Thälmannovi naprosto vzdálené. Dalším problémem byla nechuť ke sjednocení levice pro boj s nacisty – komunisté považovali sociální demokraty za stejné nepřátele jako nacisty, říkali jim sociálfašisté. A poslední třetí chybou bylo, že se příliš soustředili na zničení Výmarské republiky (kterou nenáviděli nacisté i komunisté). Jak už bvlo řečeno, po nástupu nacistů nebylo jasné, co se stane. Vědělo se, že komunisté jsou jedni z největších nepřátel nacismu, na druhou stranu i NSDAP měla své levé křídlo a jejich radikalismus byl v mnohém totožný. Nastalo však masové zatýkání komunistů (a poté sociálních demokratů), které odstartoval požár Reichstagu. Brzy nato je zatčen a držen ve vazbě v různých táborech. Nacisté původně chystali monstrproces, kde chtěli odsoudit špičky komunistického hnutí, poté však od myšlenky ustoupili. Thälmann je ve vězení několikrát při výsleších mučen, i přesto neměl tak tvrdý režim jako ostatní vězni. Navštěvovala jej například žena, která propašovala jeho dopisy, některé z nich dostal přímo Stalin. Ten soudí, že jej nakonec nacisté nenechají popravit. Mýlí se, roku 1944 je převezen do Buchenwaldu, kde je 18. srpna zastřelen. Byl popraven na přímý pokyn Adolfa Hitlera.

ZDROJE:

wikipedie, rozhlas, deutschlandfunk.de

Podobné články

Doporučujeme

Další články