Erbenova Kytice děsí i po dvou stoletích. A Brabcova filmová adaptace je guilty pleasure i po dvaceti letech – G.cz
Vyhledávání

Erbenova Kytice děsí i po dvou stoletích. A Brabcova filmová adaptace je guilty pleasure i po dvaceti letech

+ DALŠÍCH 5 FOTEK + DALŠÍCH 6 FOTEK

Karel Jaromír Erben je znám každému, kdo má maturitu, nebo k ní zdárně spěje. Možná nejprofláklejší český literát se proslavil především souborem balad Kytice. Mysteriózní, trochu děsivé kouzlo lidových pověstí dokázal v roce 2000 překvapivě dobře zachytit F. A. Brabec ve stejnojmenném filmu, který je pro generaci dnešních třicátníků nostalgickou vzpomínkou na pubertu.

Kateřina Horáková
Kateřina Horáková 7.11.2020, 11:13

Erbenova Kytice

Karel Jaromír Erben je vedle Boženy Němcové možná nejznámějším českým literátem, a to hlavně proto, že se jeho dílem musí prokousat úplně každý, kdo někdy chodil do školy. Rodák z Miletína přišel na svět 7. listopadu před 209 lety jako jedno z dvojčat, jeho bratr Jan v útlém věku podlehl špatnému zdraví, které celoživotně trápilo i Karla. Po studiích práv se stal archivářem, spolupracoval s Palackým, přátelil se s Máchou, dvakrát se oženil a měl šest dětí. Jeho největší životní láskou ale byl sběr lidových pověstí, legend a balad.

Erben se znal s bratry Grimmy a jejich tvorba mu byla sympatická. Zatímco oni šli po pohádkách, aby v nich hledali odraz germánských mýtů, Erben se zaměřoval na slovanskou lidovou slovesnost. Jeho nejproslulejším a pro jeho práci stěžejním dílem je sborník Kytice z pověstí národních, často nazývaná jen Kytice. V ní Erben dohromady svázal dvanáct balad a jednu nedokončenou - třináctá Lilie vyšla až v novějším upraveném vydání. Veršované příběhy vycházející z lidových pověstí mají hororový nádech a třeba usekané hnáty ve Zlatém kolovratu nebo Vodník masakrující vlastní dítě dokážou děsit i dnes. Trochu.

Před 20 lety udělal režisér F. A. Brabec obrovskou službu všem školou povinným odhodlaným maturovat a vytvořil dodnes legendární, vizuálně strhující adaptaci Erbenovy sbírky Kytice. "Jsme si vědomi toho, že náš film není konvenčně komerční, ale rozhodně nechceme, aby nám divák utekl z kina. Nemám ambice dělat si film sám pro sebe nebo pro výlučný okruh spřízněných duší. Dali jsme si pro sebe již při psaní scénáře úkol, že chceme od začátku do konce diváka v každé minutě něčím bavit. V každé básni jsme vymýšleli, čím bychom diváka zaujali," řekl tvůrce v době premiéry snímku, který se nedávno objevil i v nabídce Netflixu a připomněl tak dnešním třicátníkům jedno z velkých guilty pleasures jejich dospívání.

Kdo se jako teenager nebál umrlce Karla Rodena, Bolka Polívky jako Polednice nebo absolutně nepropadl půvabům mladičké Lindy Rybové, ten jako by snad ani nebyl! Brabcův film je barevně laděn a jednotlivé balady jsou poskládány podle barevnosti a tradic čtyř ročních období. Je to vlastně opravdu pozoruhodné, místy skoro až lyrické dílo. Na Erbena možná málo děsivé a příliš romantické, ale o tom, že by spisovatelovy ostatky uložené na Olšanech divoce rotovaly v hlíně, není nic známo.

Film se natáčel dlouho, od jara 1999 do konce zimy 2000 v různých koutech České republiky. Dlouhému sbírání materiálu následovala skoro stejně dlouhá post-produkce, obojí se vyplatilo. Snímek byl nominován na sedm Českých lvů, z toho čtyři i získal - toho za Nejlepší zvuk, dále si sošku odnesl Jan Jirásek za nejlepší hudbu a režisér Brabec za nejlepší kameru. Zároveň měl snímek podle ČFTA i nejlepší plakát a stal se jedním z divácky nejúspěšnějších tuzemských kousků přelomu tisíciletí.

Podobné články

Doporučujeme

Další články