Dmitrij Ivanovič Mendělejev: Duchovní otec slavné tabulky, kterou někdo miluje a někdo z ní měl noční můry – G.cz
Vyhledávání

Dmitrij Ivanovič Mendělejev: Duchovní otec slavné tabulky, kterou někdo miluje a někdo z ní měl noční můry

+ DALŠÍ 1 FOTKA + DALŠÍ 2 FOTKY

Měli jste rádi chemii? No, úplně upřímně, mě tato věda ve škole děsila a po pár vyučovacích hodinách bylo jasné, že tohle můj oblíbený předmět nebude a dráha inženýrky chemie mne rozhodně také nečeká. Každopádně i takovému chemickému ignorantovi jako jsem já, utkvěla v hlavě slavná Mendělejevova periodická tabulka prvků. Jak už její název napovídá, stojí za jejím vznikem muž jménem Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Dnes je to přesně 113 let, co v Petrohradu tento slavný ruský chemik podlehl zápalu plic.

Jana Mrákotová
Jana Mrákotová 2.2.2020, 10:46

Chemie nikdy nepatřila mezi mé oblíbené předměty, spíš naopak. Nepochopila jsem tajemství chemických vzorců. Chemické rovnice pro mne měly vždy mnohem více proměnných, než které skutečně obsahovaly. A tak bych mohla pokračovat. Jediné, co u mne vzbudilo trochu zájmu, bylo, když paní profesorka lila vodu z jedné baňky do druhé a kapalina měnila barvu, případně se z ní začalo kouřit. Na druhou stranu jsem věděla, že si musím najít nějaké záchranné lano, které mi pomůže chemií doslova prolézt. Pro mne tím lanem byla jednoznačně Mendělejevova periodická tabulka prvků. A jistý půvab v té změti písmen a malých čísel spatřuji dodnes.

Zkrocení chemických prvků

V polovině 19. století bylo známo 64 chemických prvků. Vědci v nich ale neviděli žádný systém, který by je nějakým způsobem seřadil. To se povedlo právě až ruskému chemiku Mendělejevevovi, který je do periodické tabulky seřadil a pak v březnu 1869 prezentoval světu. V současnosti tabulka čítá 118 prvků, přes devadesát z nich se přirozeně vyskytuje na Zemi a zbylé byly připraveny uměle.

Historie je ale mnohem starší. Pojmy prvek, sloučenina a směs vymezil už v roce 1661 anglický chemik Robert Boyl. Na konci 18. století už věda znala celkem třiatřicet prvků, v roce 1868 už čtyřiašedesát. Vědci se je pochopitelně snažili nějak seřadit. Před Mendělejevem se jich o to snažilo hned několik; první doložená tabulka pochází z roku 1772 a vytvořil ji Louis-Bernard Guyton de Morveau.

Zlom ale nastal až v Petrohradu, kdy 6. března 1869 zveřejnil Mendělejev v časopise Ruské chemické společnosti svou práci „Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem“. Zde zazněl i Mendělejevův periodický zákon: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. Vlastnosti chemických prvků se pravidelně opakují.“

Tabulka striktně logická

Tabulka ale vypadala nejprve jinak, než jak ji známe dnes. V původní Mendělejevově tabulce byly prvky podobných vlastností umístěny vedle sebe, nyní je tabulka členěna do vodorovných řad a svislých sloupců. Tato tabulka dodnes představuje základ pro to, aby člověk mohl dál úspěšně chemické prvky studovat. A má přesně a jasně daný řád a pravidla! Vodorovné řady se nazývají periody a prvky jsou v nich řazeny vzestupně podle hodnoty protonového čísla. Svislé sloupce tabulky jsou skupiny prvků podobných vlastností (například alkalické kovy, halogeny, vzácné plyny a další). U jednotlivých prvků se v tabulce uvádí vždy chemická značka, název, protonové číslo a další hodnoty. Tabulka také může napovědět, jak se mění vlastnosti prvků. Směrem z levého dolního rohu do pravého horního rohu tak například roste nekovový charakter prvků, což znamená, že kovy jsou v tabulce vlevo, postupně přechází v polokovy, poté nekovy a nakonec v plyny.

Můžou za to karty a chřipka?

A proč tabulka vypadá tak, jak vypadá? Podle jedné z legend na tabulku přišel Mendělejev během jízdy vlakem díky tehdy oblíbenému pasiánsu. Vyrobil si kartičky s názvy a vlastnostmi chemických prvků a pokoušel se je nějak logicky seřadit.

Řešení údajně objevil v momentě, když u něj propukla chřipka a tóny Schumannova kvintetu E dur mu splynuly s chemickými prvky. V hudbě se tóny podobné zvukové kvality opakují v oktávách a Mendělejev dovodil, že se budou opakovat i kvality prvků. Z pravidelně se opakujících vlastností prvků pak vyvodil tzv. periodický zákon. Jestli to tak skutečně bylo, to už se asi nedozvíme.

Každopádně co víme, je, že slavný chemik svoji tabulku zdokonaloval. Již rok po oznámení objevu předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Ve své tabulce navíc ponechal mnoho volných míst pro ještě neobjevené prvky. V roce 1870 předpověděl existenci prvků ekaaluminia (gallium), ekaboru (skandium) a ekasilicia (germanium), což bylo bráno se značnou skepsí a nedůvěrou. Když se však tyto prvky později skutečně podařilo objevit, dosáhl Mendělejev světového uznání.

V roce 1913 britský fyzik Henry Moseley upřesnil periodickou soustavu v tom smyslu, že rozhodující pro postavení prvku v tabulce není jeho atomová hmotnost, ale protonové číslo. Nyní má tabulka 118 prvků; jako dosud poslední do ní byl zařazen v roce 2016 transuran oganesson (Og), který je pojmenovaný podle ruského jaderného vědce Jurije Ogane.

Rozvod bránil uznání

Za duchovního otce periodické soustavy ale bude již navždycky považovaný právě ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev, po kterém tabulka nese i jméno. Náruživý kuřák a piják čaje byl dvakrát ženatý a rozvod byl údajně jedním z důvodů, proč nebyl přijat do Ruské akademie věd. Přitom byl členem desítek zahraničních akademií věd. Nedočkal se bohužel ani Nobelovy ceny, krátce před smrtí mu údajně „utekla“ o jeden hlas. Mendělejev zemřel 2. února 1907 šest dní před svými 73. narozeninami na infarkt. Jeho tabulka ale pomáhá a někoho možná spíš děsí, dál. Vědecké objevy jsou prostě na rozdíl od lidí nesmrtelné.

Podobné články

Doporučujeme

Další články