Netradiční happening „Urobme všetko pre NIČ“ se odehraje dnes ve 13 hodin před slovenským velvyslanectvím v Praze. Představitelé Lesoochranárskeho zoskupenia VLK a Hnutí DUHA se tam sejdou, aby společně upozornili na potřebu ochránit minimálně 5 % území Slovenska a 3-5 % rozlohy ČR pro divokou přírodu.
Znamená to ponechat ji svobodnému vývoji, tedy respektovat, že nejvíc divočině pomůžeme tím, když v ní nebudeme dělat naprosto NIC.
Večer pak pokřtí slovenská kapela Longital nové album s názvem Divoko na společném vystoupení i s novým albem zpěvačky Katarzie.
Koncert se uskuteční ve 20 hodin v Paláci Archa v Praze a je věnován podpoře ochrany divoké přírody. Obě alba řadí kritici mezi nejlepší letošní hudební počiny v Československu.
NIČ je cílem slovenského Lesoochranárske zoskupenie VLK, které chce ponechat přírodnímu vývoji alespoň na 5 % území Slovenska. Rozumí tím nezasahování do lesů v podobě kácení stromů, lovu, postřiků chemikáliemi, odstraňování mrtvého dřeva, umělé výsadby stromů nebo vjezdu aut.
Lesoochranárske zoskupenie VLK usiluje o 5 % divočiny změnou slovenského zákona o ochraně přírody. V ulicích slovenských šíří petici desítky dobrovolníků, jejichž cílem je získat alespoň 50 tisíc podpisů. Podrobnější informace i možnost připojit svůj podpis najdete na stránkách www.vsechnopronic.cz.
Slovenská ekologická organizace, která se proslavila například úspěšnou obranou slovenských horských lesů před masívní těžbou za podpory Světové banky, divokých šelem či rozšiřováním vlastních rezervací (akce Kup si svůj strom), požaduje nezasahovat do přirozeného vývoje lesa s cílem jakkoli jej měnit. Zároveň žádá, aby lidé mohli do divočiny vstupovat. O podobný cíl v ČR usiluje Hnutí DUHA. Cílem kampaně Česká divočina je ochránit 3 – 5 % naší země.
Prvním krokem je vyhlásit v ČR novou oblast divoké přírody o rozloze aspoň tisíc hektarů. Nejen u nás, ale v celé západní Evropě sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco urbanizovaná plocha zaujímá téměř 12 %. Úplně zalito betonem či asfaltem je 4,3 % naší země. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově nejméně zdesetinásobilo.
Ochranu divočiny u nás podporují na koncertech pro šumavskou divočinu muzikanti i skupiny Please The Trees, Jarda Trabandita Svoboda a Traband, Jaromír 99 a Priessnitz, Tři čutory, Zrní, Pavel Fajt a WWW Neurobeat, Walden, Kittchen, Monika Načeva a Tomáš Vtípil, Big Boss Jam, Vložte kočku, Midi Lidi, Dva, Prago Union a desítky dalších.
Hlavními tématy, která slovenští kolegové prosazují do nového zákona o ochraně přírody a krajiny, jsou:
1. Dva režimy ochrany přírody
V bezzásahových územích je cílem ochrana přirozených procesů. Tyto lokality by měly tvořit kostru soustavy chráněných území. Lidské činnosti budou omezeny na volný vstup pěších návštěvníků, neinvazivní výzkum a činnosti nevyhnutné na odvrácení ohrožení života, zdraví a bezpečnosti obyvatel nebo návštěvníků. Rozloha těchto území má tvořit minimálně 5 % rozlohy Slovenska do roku 2020.
Území s aktivní ochranou (zásahová území), v nichž jde o zabezpečení příznivého stavu chráněných druhů a biotopů, uchování charakteristické krajiny a jejích významných prvků. Činnosti zde podléhají plánům péče zpracovaným za účasti vlastníků a nájemců pozemků a zainteresované veřejnosti.
2. Minimálně polovina rozlohy musí být ‚divoká‘
V národních parcích bude přísně chráněná část (bezzásahová zóna) tvořit minimálně 50 % jejich rozlohy do roku 2020 a 75 % do roku 2030. V případě, že národní park uvedeného kritéria do roku 2020 nedosáhne, dojde k jeho zrušení.
3. Volný pohyb pěších návštěvníků ve všech chráněných územích
Možnosti nových území pro divokou přírodu v ČR ukazuje tahle studie, kterou Hnutí DUHA zveřejnilo letos v létě a jež zahájila diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy, odborníky i ekologickými organizacemi. Studie poslouží k výběru vhodných území pro nové oblasti ponechané přírodnímu vývoji. Z 25 lokalit v devíti oblastech vybrali odborníci pět území, která mají velký potenciál pro úplné ponechání přírodním procesům.
Divočinou by měla být také jádrová území našich národních parků. Podle vládní novely zákona o ochraně přírody a krajiny by měla zabírat minimálně 50 % jejich území. Základním nedostatkem novely však je, že se jedná jen o prázdnou deklaraci, neobsahuje totiž termín, do kdy by se tak mělo stát, zda za pět či sto let. Novela navíc dostatečně nechrání ani všechna dnešní nejcennější místa národních parků. K vládní novele existuje řada poslaneckých pozměňovacích návrhů. Sněmovna bude o zákonu ve třetím čtení rozhodovat zítra.
Juraj Lukáč, náčelník slovenského Lesoochranárske zoskupenie VLK, říká:
„NIČ. Jedna slabika, tri písmená… v ktorých sa však skrýva o mnoho viac, než hovorí sémantika. Pre Lesoochranárske zoskupenie VLK znamená toto slovo všetko, čo sa už tri dekády snaží dosiahnuť. Aby sa v lesoch, aspoň na časti územia, nerobilo NIČ.“
Jaromír Bláha, expert na ochranu přírody a lesů Hnutí DUHA, k tomu dodává:
„Se slovenskými kolegy a přáteli z Lesoochranárskeho zoskupenia VLK spolupracujeme už dvacet tři let. Teď se spojujeme s podporou známých hudebních kapel v úsilí o ponechání malého zlomku naší krajiny divočině. Chceme aspoň na pěti procentech naší československé vlasti svobodu pro všechny bytosti, se kterými ji sdílíme. A svobodu pro lidi, aby divočinu mohli prožít.“