Psal se 3. březen roku 1945 a druhá světová válka byla již na svém konci, když Finsko pod rostoucím tlakem Spojených států i Sovětského svazu nakonec vyhlásilo válku svému bývalému partnerovi, Německu.
Nacistický spojenec
S rostoucím napětím mezi Německem a Sovětským svazem v rámci druhé světové války vidělo Finsko v Hitlerovi možného spojence při získávání ztraceného území zpět. Německá vojska mohla vstoupit na finské území, protože Němci se připravovali na invazi do Sovětského svazu – válku, do které se Finové zapojili.
Přestože finské jednotky získaly od Sovětského svazu zpět rozsáhlé oblasti východní Karélie, zdráhaly se překročit staré hranice z roku 1939 a pomoci Německu při obléhání Leningradu. Opakované německé neúspěchy však vedly k tomu, že Sovětský svaz opět přešel do ofenzívy.
Vyhlášení války
Krátce poté, co Rudá armáda v červnu 1944 pronikla ke Karelskému průsmyku, finský prezident Risto Ryti rezignoval. Přibližně v téže době Spojené státy přerušily vztahy s Finskem poté, co byl Ryti opakovaně vyzván, aby se zřekl spojenectví s Německem, přičemž pokaždé odmítl.
Rytiho nástupce Gustaf Mannerheim okamžitě požádal o uzavření příměří se Sovětským svazem. To bylo podepsáno 19. září 1944; Finsko souhlasilo s podmínkami Moskevské smlouvy z roku 1940 a s vyhoštěním všech německých vojsk z finského území. Tak došlo k takzvané laponské válce.
Laponská válka
Laponskou válkou je označován válečný stav mezi Finskem a Německem od září roku 1944 do dubna 1945, přičemž samotný název je odvozen od faktu, že se bojovalo především v nejsevernější provincii Finska – v Laponsku.
Pro Laponsko byly následky války extrémní, zejména pak ty hospodářské. Více než třetina budov v této oblasti byla zničena a krajské město Rovaniemi doslova zmizelo z povrchu země. Kromě ztrát na majetku odhadovaných na asi 300 milionů dolarů v roce 1945 se více než 100 tisíc obyvatel stalo válečnými uprchlíky bez domova.
Konečný akt finské kapitulace v souvislosti se Sovětským svazem tak nakonec přišel až 3. března 1945, kdy byla na nátlak spojenců formálně vyhlášena válka již umírajícímu nacistickému Německu. Finsko tak muselo za spojence přijmout svého nedávného nepřítele ze Sovětského svazu a vyhlásit válku nacistickému Německu, na které se Finsko naopak spoléhalo při obraně své země proti roztahovačným a chamtivým sovětským tendencím.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Komerční článek
