Asistenti Edisona

Auguste a Louis Lumièrové, první filmoví tvůrci, se po technologické stránce inspirovali prací Thomase A. Edisona, kterému v letech 1891–1894 asistovali. Pracovali v otcově továrně v Lyonu, v níž se vyrábělo fotografické vybavení, a podařilo se jim vytvořit filmovou kameru a projektor. Svou verzi kinematografu si nechali patentovat v únoru 1895. A pak už Lumièrové natočili svůj první film. Nečekejme ale žádné scenáristicky náročné dílo – bratři ve své prvotině totiž zachytili dělníky odcházející z továrny.

První uvedení tohoto krátkého filmu, které se uskutečnilo 22. března 1895 v Paříži, bývá označováno jako neveřejné nebo také jako veřejná zkouška. Byla to vůbec první demonstrace možností kinematografu bratrů Lumièrů. Ačkoliv film neměl, jak už jsme se zmínili, žádný sofistikovaný děj, byli na něm opravdu zachyceni dělníci opouštějící továrnu. I název díla byl výmluvný – Dělníci opouštějí továrnu Lumière v Lyonu (La Sortie des Ouviers de L'Usine Lumière Lyon). Snímek měl pouhých 46 sekund, tvůrci totiž byli při natáčení limitováni délkou filmového pásu. Nakonec bylo pořízeno 17 metrů filmu, který se promítal rychlostí 16 snímků za sekundu.

mohlo by vás zajímat

To vám byl slavný den, kdy bylo do Písku zavedeno veřejné elektrické osvětlení, jako do prvního města v Čechách

A kdo byl první?

Je sporné, zda první veřejné promítání uskutečnili bratři Skladanowští nebo právě bratři Lumièrové. Skladanowští sice promítání pro platící diváky uspořádali už 1. listopadu 1895, neměli ovšem na plátno promítat pohyblivé obrázky, ale pouze diapozitivy. Zůstaňme tak u toho, že prvenství patří Lumièrům, kteří nalákali diváky do sklepních prostor Grand Café na bulváru Kapucínů v Paříži. Dnes se v domě č. p. 14 na Boulevard des Capucines nachází hotelová kavárna Café Lumière.

Dne 28. prosince mohli všichni platící diváci zhlédnout program, který se skládal hned z 10 filmů. Jeden krátký film by byl totiž málo, žádný z nich neměl přes 50 sekund. Zahrnut byl samozřejmě i film Dělníci opouštějí továrnu Lumière v Lyonu. Promítání slavilo úspěch a Lumièrové zamířili se svým kinematografem do světa. Jen pro zajímavost – vstupné na toto promítání bylo 1 frank a místnost, kde se to celé uskutečnilo rozhodně nebyla žádným prostorným sálem. Naopak – vešlo se do ní pouhých 33 lidí a pro účely promítání ji pronajal rodinný přítel Lumièrů, fotograf Clément Maurice.

Bratři Lumiérové se ale filmařině vlastně nijak moc původně věnovat nechtěli a s kinematografem pracovali pouze jako s technickým vynálezem a vlastně ho ani nechtěli nijak dál rozvíjet. Jejich prvního, pro filmový svět převratného, promítání se naštěstí zúčastnil muž jménem Georges Méliès, což byl francouzský filmový režisér a další budoucí významný průkopník filmu, který v něm viděl mnohem širší potenciál. Byl to právě on, kdo vnesl do kinematografie efekty, filmové triky, a dokonce hraný děj. Bratři se totiž dříve věnovali hlavně dokumentu.

Hurá do světa

Ale svět se před kinematografem začal otevírat. Nejprve byl představen v Bruselu, poté v Bombaji, Londýně, Montrealu, New Yorku či Buenos Aires.

mohlo by vás zajímat

Albert Einstein nepřišel jenom na teorii relativity, ale i na novou lednici

A promítalo se také u nás. První putovní kinematograf se v českých městech objevil v roce 1896. Jako první se mohli z této atrakce těšit v Karlových Varech, kam dne 15. července 1896 dorazil zástupce kinematografu Augusta a Louise Lumièrů. O tři dny později se promítalo v nedalekých Mariánských Lázních, v srpnu pak v Brně a v říjnu v Ústí nad Labem, Litoměřicích a Moravské Ostravě.

První film byl pak v Čechách natočený na počátku roku 1897. Natočila ho Americká společnost a byl věnován pašijovým hrám v Hořicích na Šumavě. První české snímky, jako například Svatojánskou pouť v československé vesnici, natočil Jan Kříženecký. Film byl promítán již roku 1898.

Tak doufejme, že do kina zase brzy bez obav budeme moct vyrazit. Ono to polehávání na gauči a zírání na televizi, byť sebevětší, prostě přece jen není vždycky ono.