Chcete přestat pít? Drastickou kůru na samotě u lesa radši nezkoušejte. "Kritických je prvních pět dnů," říká psychiatr Nešpor

Obrázek uživatele vaclav.roman
14.01.2019, 11:23

Zhoršené sebeovládání je nejtypičtějším znakem závislosti na alkoholu, člověk pije více, než-li chtěl, nebo déle, než měl v úmyslu. Zkrátka neví, kdy přestat. Na přelomu roku si dala řada pijanů novoroční předsevzetí, že s pitím nadobro skončí. Je to hodně komplikované, ale ne nemožné. Jaká úskalí se pojí s odvykáním jsme se zeptali předního odborníka v oblasti závislostí, psychiatra Karla Nešpora.

Závislost nelze překonat

Žijeme v zemi, kde má pití alkoholu svou tradici. Objednat si při slavnostní večeři limonádu budí většinou podezření. Pokud jste žena, snesou se na vás otázky, zda nejste těhotná, pokud jste muž, vypadáte ve společnosti se sklenkou nealka divně.

Nadměrné, případně dlouhodobé konzumování alkoholu má však na organismus velké množství negativních dopadů. Vymanit se ze spárů démona jménem Alkohol však také není zrovna procházka růžovou zahradou, neboť odvykací stavy bývají obvykle náročné a někdy se neobejdou bez pomoci doktora.

„Při odvykání se může stát ledacos,“ uvádí psychiatr a odborník na léčbu závislostí Karel Nešpor a dodává: „Nicméně pokud se nic nestalo během čtyř, pěti dnů po vysazení alkoholu, je člověk nejspíš z nejhoršího venku. Neznamená to, že nebude trpět, a vůbec to neznamená, že překonal svoji závislost. To ani náhodou, protože závislý je v podstatě na celý život.“ Stačí sklenka a člověk do toho spadne velmi rychle znovu. I jedno malé pivo může nastartovat těžkou recidivu. Nevyplývá z toho ovšem to, že se jedná o předem prohraný boj.

Zajímalo nás, co přesně se s člověkem závislým na alkoholu při odvykání děje. „Nelze přesně říci, co se děje při odvykání den po dni, protože reakce organismu je u různých lidí jiná. Také to závisí na tom, jak moc člověk pije.“ Zjednodušeně řečeno lze lidi závislé na alkoholu rozdělit do dvou kategorií. V první skupině jsou ti, kteří se čas od času příšerně opijí, a pak sekají nějakou dobu dobrotu. Druhým typem jsou pak ti, kteří popíjejí v podstatě neustále a konzumují menší dávky alkoholu každý den.

Kdy se dostaví těžké odvykací stavy?

Kromě těchto dvou skupin existují samozřejmě i přechodné kategorie. Věnujme se však pro zjednodušení jen dvěma zmíněným. Nejprve k těm, kteří pijí nárazově velké množství alkoholu, pro které není nic mimořádného, když pijí den či dva v kuse, pak si sypou popel na hlavu, že už budou sekat dobrotu, ale po příští výplatě spanilou alkoholovou jízdu zopakují, a tak pořád dokola. „Takovýto člověk nebude mít odvykací stav, protože přísun alkoholu byl nárazový a odvykací potíže se u tohoto typu vytvořit nemohou,“ uvedl Nešpor.

Neznamená to však, že tento typ pití je bez rizika. To vůbec ne. Dle slov Karla Nešpora se zjistilo, že častou příčinou mozkové mrtvice u mladých mužů je právě nárazové požívání velkých dávek alkoholu. Když někdo vypije dejme tomu deset piv, je to pro organismus, který těch pět litrů musí zpracovat, obrovský nápor. Alkohol také zvyšuje krevní tlak a snižuje srážlivost krve. „Tento typ pití má obrovská rizika, ale rozhodně k nim nepatří odvykací stav,“ uvádí Nešpor. A ještě jedna věc; odvykací stav nelze zaměňovat s kocovinou. Tento nepříjemný stav, při kterém je mozek biochemicky vyčerpaný, může mít i ten, kdo se opil poprvé v životě.

Druhý typ má jiná úskalí. Játra takového pijana nemají v podstatě oddechový čas a může si vypěstovat cirhózu. Alkohol kromě jater ovlivňuje celou trávicí soustavu, srdce, ale i mozek a má vliv nejen na fyzické, ale i dušení zdraví. Organismus je na přísunu alkoholu nebezpečně závislý.

Karel Nešpor popisuje tuto skupinu na příkladu moravského vinaře, který každý den popijí a popíjí, a když pak jede ze sklípku na kole, praští sebou na zem a zlomí si nohu tak nešťastně, že musí být hospitalizován a operován. „První problém nastává při vlastní operaci, protože má vysokou toleranci a běžná anestetika na něj nepůsobí. Operace proběhne úspěšně, ale druhý den se začne pacient příšerně třást, může dostat epileptický záchvat a zhruba třetí den po vysazení alkoholu dostane delirium tremens a je totálně dezorientovaný,“ popisuje situaci Nešpor.

Shrnuto a podtrženo, u typu každodenního pijanství vznikají epileptické záchvaty nejčastěji zhruba 24 hodin po vysazení alkoholu a delirium tremens propuká nejčastěji třetí den po vysazení alkoholu. Je však spousta závislých, u kterých ani jedno, ani druhé nenastane, nicméně na to nelze nikdy spoléhat.

Nehrajte si na hrdiny!

„Pokud má někdo těžký odvykací stav, který se projevuje výraznými třesy, nebo pokud se objevují halucinace a epileptický záchvat, nebo když se zvýší krevní tlak, to jsou všechno důvody zavolat lékaře,“ doporučuje Nešpor. Ne nutně to znamená, že by daný člověk musel být hospitalizován, ale určitě by měl dostat léky, které by odvykací potíže zmírnily.

Z těchto důvodů Nešpor zrazuje od toho, aby se při odvykání lidé zcela izolovali: „Hrdinství, že někdo jede chatu, tam se zavře a trpí, to je velký nerozum, protože když propukne delirium tremens, tak mu nikdo nepomůže.“ Tento způsob tedy rozhodně nezkoušejte, pokud však chcete s pitím skoncovat, rozhodně s tím něco udělejte hned a nečekejte na vhodnou příležitost. A pokud víte, že to sami nezvládnete, nezdráhejte se vyhledat odbornou pomoc. Nezapomínejte také, že přežít odvykací fázi je jen začátek a člověk, co má dlouhodobý problém s alkoholem, musí navázat ambulantní léčbou. Takže Anonymním alkoholikům zdar!

A zde si můžete přečíst tom, jaké zlidovělé psychiatrické termíny používáme špatně: „Změny nálad nutně neznamenají bipolární poruchu,“ říká Jan Cimický.


Komentáře

Doporučeno pro vás