Od září se i v Česku začne prodávat kromě Playstationu 4 i Xbox One. Bitva o váš obývák může začít. Jak ale dopadlo šest předchozích válek?
1. Atari 2600 vs. zbytek světa
Konec 70. let byl zlatou érou automatů, těch velkých mašin, co znáte z kolotočářských maringotek. Lidé ale chtěli hrát i doma. První generaci konzolí přeskakujeme, ta nabízela jen obměny slavného Pongu. Atari 2600 mělo náskok před ostatními, protože nabídlo domácí verzi Space Invaders. To byla hra, kterou chtěli hrát VŠICHNI. Atari prodalo 30 milionů konzolí (konkurence sotva pár set tisíc). Jeho tehdejší cena, pokud započteme inflaci, byla cca 14 tisíc korun.
2. Atari vs. Commodore vs. Sega vs. Nintendo
Pokročilejší ovladače, mnohem lepší grafika a přesun zájmu od amerických developerů k japonským. Asie si tuhle generaci doslova ukradla pro sebe. Atari se sice po skončení modelu 2600 snažilo navázat modelem 5200 a později 7800, ale tentokrát hrálo druhé housle. V Evropě se sice ještě uchytil Commodore 64, ale to byl spíš pokus o multifunkční stroj, kdežto konzole NES (Nintendo Entertainment System) a Master System od Segy byly hitovky, na kterých se pařil Super Mario, Zelda nebo Metroid Prime. Obě konzole byly výrazně levnější (cca 8000 Kč) než předchozí generace. Nintendo mělo dvouletý náskok, Sega v podstatě reagovala na jeho úspěch. Master System se však rychleji rozšířil v Jižní Americe a východní Evropě. Nintenda se prodalo přes 60 milionů kusů, Segy cca 12 milionů.
3. Sega vs. Nintendo vs. SNK
V dalším kole války se už Sega poučila a svůj Mega Drive vydala dřív než Nintendo. Byla to šestnáctibitová konzole s mnohem výkonnějším procesorem a lepším grafickým čipem (zlepšil se i zvuk). SNES (Super Nintendo Entertainment System) přišel o dva roky později. Měl lepší hardware a lepší hry, ale ztrátu doháněl pěkně dlouho. Nakonec vyhrál i tuhle válku (49 milionů prodaných kusů proti 40 milionům prodaných kusů u Segy). Za zmínku stojí i hardwarově mnohem pokročilejší konzole SNK Neo Geo, která však přišla příliš pozdě a prodala jen pár set tisíc kusů.
4. Atari vs. Nintendo vs. Sega vs. 3DO vs. Sony
Tuhle éru už možná pamatujete. Z kartridží se konečně přešlo na CDčka a pronikavě se zlepšila grafika i všechno ostatní. Konzole teď už musely soupeřit s osobními počítači (PC, Amiga) a to se jim dařilo, protože měly proprietární hardware. Jako první se objevilo 3DO s extrémně výkonnými čipy, ale brutální cenou (na dnešní poměry cca 23 tisíc Kč). Zkoušelo to i Atari se svým Jaguarem nebo Sony s konzolí CD32. Velcí hráči se do bitvy zapojili o rok či dva později, ale s o to větším důrazem. Nintendo a Sega chtěly svést další kolo nemilosrdné bitvy, jenže... rok po všech ostatních 32bitových konzolích přišla Sony s konzolí 64bitovou. Za stejnou cenu nabídla několikanásobně vyšší výkon a herní zážitek, který všechno ostatní odkázal do patřičných míst. Technologicky opožděné Nintendo sice prodalo přes 30 milionů kusů, hlavně díky Super Mariovi (hry se prodalo 12 milionů kusů), jenže první Playstation šel v prodejích přes sto milionů a redefinoval herní konzole jako takové.
5. Sony vs. Microsoft vs. Nintendo vs. Sega
Sega a Nintendo odepsaly ztráty a vsadily v dalším kole na horší hardware a nižší pořizovací cenu. Segu to definitivně vyautovalo ze souboje, Nintendo útočilo silnými tituly a svébytným designem, ale všechno marné... Sony všechen zisk z prvního Playstationu vložila do vývoje a dotací prodeje dvojky. Za přijatelnou cenu opět přišla s hardwarovým zázrakem a navíc už mohla stavět na osvědčených herních značkách. Rok a půl po ní si premiéru odbyl Xbox. Microsoft se rozhodl vstoupit na pole herních konzolí a umlátit ostatní z pozice síly. Do vývoje vrazil neuvěřitelný balík, ale nakonec to stačilo „jen“ na druhé místo. Druhého Playstationu se prodalo přes 150 milionů kusů, Xboxu 24 milionů a Nintendo Gamecube skončilo bronzové s 22 miliony. Na Segu Dreamcast zbyla brambora s pouhými deseti miliony.
6. Sony vs. Microsoft vs. Nintendo
Microsoft se poučil z předchozí prohry a uvedl Xbox 360 na trh o rok dříve než Playstation 3. Byl to chytrý tah, který spolu s rychlým hacknutím Xboxu a jeho oblibou mezi piráty způsobil Sony těžké ztráty. Nintendo opět vsadilo na levnější hardware, ale zároveň přišlo s přelomovým ovládáním pomocí svých nunčak. Zatímco Microsoft a Sony skončily víceméně nerozhodně (plus mínus 80 milionů prodaných konzolí), Wii je předběhlo o dobrých 20 milionů a především v Japonsku bylo obrovským hitem. Sony a Microsoft ale vydělaly mnohonásobně víc na prodejích her. Slabá nabídka titulů byla největším problémem Wii, protože pro jeho specifické ovládání se musela řada titulů speciálně navrhnout.
7. Sony vs. Microsoft
Mohli bychom sem počítat i Nintendo, jehož Wii U vyšlo o rok dříve než ostatní konzole téhle generace? Mohli, ale nebylo by to fér, protože Wii U je hardwarově blíž předchozí generaci a vede předem prohraný boj. Sony a Microsoft uvedly svoje konzole v zásadě ve stejný okamžik, ale to se týkalo pouze USA. V Japonsku jde Xbox do prodeje až teď a v některých evropských zemích (nás nevyjímaje) bude také k dispozici až od září, zatímco Playstation 4 se objevil všude v průběhu několika týdnů od americké premiéry. Tím lze také vysvětlit aktuální náskok Playstationu, který se prodává lépe, než většina lidí čekala. Obecně lze ale říct, že prodeje této generace nebudou v součtu ani samostatně tak vysoké jako v předchozích válkách. Lidé totiž mnohem více hrají casual tituly na tabletech a telefonech. Na „plnohodnotné“ hry na konzolích jim už tolik času a prostředků nezbývá.
1. Atari 2600 vs. zbytek světa
Konec 70. let byl zlatou érou automatů, těch velkých mašin, co znáte z kolotočářských maringotek. Lidé ale chtěli hrát i doma. První generaci konzolí přeskakujeme, ta nabízela jen obměny slavného Pongu. Atari 2600 mělo náskok před ostatními, protože nabídlo domácí verzi Space Invaders. To byla hra, kterou chtěli hrát VŠICHNI. Atari prodalo 30 milionů konzolí (konkurence sotva pár set tisíc). Jeho tehdejší cena, pokud započteme inflaci, byla cca 14 tisíc korun.
2. Atari vs. Commodore vs. Sega vs. Nintendo
Pokročilejší ovladače, mnohem lepší grafika a přesun zájmu od amerických developerů k japonským. Asie si tuhle generaci doslova ukradla pro sebe. Atari se sice po skončení modelu 2600 snažilo navázat modelem 5200 a později 7800, ale tentokrát hrálo druhé housle. V Evropě se sice ještě uchytil Commodore 64, ale to byl spíš pokus o multifunkční stroj, kdežto konzole NES (Nintendo Entertainment System) a Master System od Segy byly hitovky, na kterých se pařil Super Mario, Zelda nebo Metroid Prime. Obě konzole byly výrazně levnější (cca 8000 Kč) než předchozí generace. Nintendo mělo dvouletý náskok, Sega v podstatě reagovala na jeho úspěch. Master System se však rychleji rozšířil v Jižní Americe a východní Evropě. Nintenda se prodalo přes 60 milionů kusů, Segy cca 12 milionů.
3. Sega vs. Nintendo vs. SNK
V dalším kole války se už Sega poučila a svůj Mega Drive vydala dřív než Nintendo. Byla to šestnáctibitová konzole s mnohem výkonnějším procesorem a lepším grafickým čipem (zlepšil se i zvuk). SNES (Super Nintendo Entertainment System) přišel o dva roky později. Měl lepší hardware a lepší hry, ale ztrátu doháněl pěkně dlouho. Nakonec vyhrál i tuhle válku (49 milionů prodaných kusů proti 40 milionům prodaných kusů u Segy). Za zmínku stojí i hardwarově mnohem pokročilejší konzole SNK Neo Geo, která však přišla příliš pozdě a prodala jen pár set tisíc kusů.
4. Atari vs. Nintendo vs. Sega vs. 3DO vs. Sony
Tuhle éru už možná pamatujete. Z kartridží se konečně přešlo na CDčka a pronikavě se zlepšila grafika i všechno ostatní. Konzole teď už musely soupeřit s osobními počítači (PC, Amiga) a to se jim dařilo, protože měly proprietární hardware. Jako první se objevilo 3DO s extrémně výkonnými čipy, ale brutální cenou (na dnešní poměry cca 23 tisíc Kč). Zkoušelo to i Atari se svým Jaguarem nebo Sony s konzolí CD32. Velcí hráči se do bitvy zapojili o rok či dva později, ale s o to větším důrazem. Nintendo a Sega chtěly svést další kolo nemilosrdné bitvy, jenže... rok po všech ostatních 32bitových konzolích přišla Sony s konzolí 64bitovou. Za stejnou cenu nabídla několikanásobně vyšší výkon a herní zážitek, který všechno ostatní odkázal do patřičných míst. Technologicky opožděné Nintendo sice prodalo přes 30 milionů kusů, hlavně díky Super Mariovi (hry se prodalo 12 milionů kusů), jenže první Playstation šel v prodejích přes sto milionů a redefinoval herní konzole jako takové.
5. Sony vs. Microsoft vs. Nintendo vs. Sega
Sega a Nintendo odepsaly ztráty a vsadily v dalším kole na horší hardware a nižší pořizovací cenu. Segu to definitivně vyautovalo ze souboje, Nintendo útočilo silnými tituly a svébytným designem, ale všechno marné... Sony všechen zisk z prvního Playstationu vložila do vývoje a dotací prodeje dvojky. Za přijatelnou cenu opět přišla s hardwarovým zázrakem a navíc už mohla stavět na osvědčených herních značkách. Rok a půl po ní si premiéru odbyl Xbox. Microsoft se rozhodl vstoupit na pole herních konzolí a umlátit ostatní z pozice síly. Do vývoje vrazil neuvěřitelný balík, ale nakonec to stačilo „jen“ na druhé místo. Druhého Playstationu se prodalo přes 150 milionů kusů, Xboxu 24 milionů a Nintendo Gamecube skončilo bronzové s 22 miliony. Na Segu Dreamcast zbyla brambora s pouhými deseti miliony.
6. Sony vs. Microsoft vs. Nintendo
Microsoft se poučil z předchozí prohry a uvedl Xbox 360 na trh o rok dříve než Playstation 3. Byl to chytrý tah, který spolu s rychlým hacknutím Xboxu a jeho oblibou mezi piráty způsobil Sony těžké ztráty. Nintendo opět vsadilo na levnější hardware, ale zároveň přišlo s přelomovým ovládáním pomocí svých nunčak. Zatímco Microsoft a Sony skončily víceméně nerozhodně (plus mínus 80 milionů prodaných konzolí), Wii je předběhlo o dobrých 20 milionů a především v Japonsku bylo obrovským hitem. Sony a Microsoft ale vydělaly mnohonásobně víc na prodejích her. Slabá nabídka titulů byla největším problémem Wii, protože pro jeho specifické ovládání se musela řada titulů speciálně navrhnout.
7. Sony vs. Microsoft
Mohli bychom sem počítat i Nintendo, jehož Wii U vyšlo o rok dříve než ostatní konzole téhle generace? Mohli, ale nebylo by to fér, protože Wii U je hardwarově blíž předchozí generaci a vede předem prohraný boj. Sony a Microsoft uvedly svoje konzole v zásadě ve stejný okamžik, ale to se týkalo pouze USA. V Japonsku jde Xbox do prodeje až teď a v některých evropských zemích (nás nevyjímaje) bude také k dispozici až od září, zatímco Playstation 4 se objevil všude v průběhu několika týdnů od americké premiéry. Tím lze také vysvětlit aktuální náskok Playstationu, který se prodává lépe, než většina lidí čekala. Obecně lze ale říct, že prodeje této generace nebudou v součtu ani samostatně tak vysoké jako v předchozích válkách. Lidé totiž mnohem více hrají casual tituly na tabletech a telefonech. Na „plnohodnotné“ hry na konzolích jim už tolik času a prostředků nezbývá.
Podobné články
Arian EbrahimiDoporučujeme
Martin Miko
