Super Bowl má opět nejdražší reklamy
Cena půlminutového reklamního spotu při letošním finále ligy amerického fotbalu Super Bowl dorovnala loňský historický rekord, když druhý rok v řadě činila sedm milionů dolarů. To odpovídá více než 163 milionům korun. Předloni vyšel ten samý reklamní prostor ještě jen na 6,5 milionu dolarů. To značí jeho zdražení v porovnání s rokem 2022 o zhruba 7,7 procenta. Inflace v USA však mezi únorem 2022 a prosincem 2023 vykazuje hodnotu 8,1 procenta. Mezi únorem 2023 a prosincem 2023 pak činí zhruba dvě procenta. V reálném vyjádření – tedy v očištění o inflaci – tak byl reklamní čas při Super Bowlu letos levnější než loni i než předloni.
Markantnější je ovšem nominální zdražení oproti roku 2021. Tehdy daný reklamní prostor vyšel na 5,5 milionu dolarů. Oproti roku 2021 tak reklamní čas při Super Bowlu zdražil o necelých 17 procent. Cena roku 2021 byla ovšem snížena probíhající pandemií. Přitom reálně tehdy byla cena zhruba stejná jako letos, neboť mezi únorem 2021 a prosincem 2023 stoupla inflace v USA o rovněž necelých 17 procent.
Ještě mnohem výraznější je zdražení reklamního času v posledních přibližně dvaceti letech. Vždyť třeba v roce 2002 činila cena daného reklamního prostoru 2,2 milionu dolarů. To po zohlednění inflace v USA odpovídá zhruba 3,8 milionu dolarů v současnosti. Takže reálně, tedy právě po zohlednění inflace, je reklamní čas při finále nyní o více než 80 procent, přesněji o 84,2 procenta, dražší než roku 2002. Za zhruba dvě dekády tedy cena reklamního spotu při Super Bowlu narostla reálně na skoro dvojnásobek.
Zřejmě nejslavnější „superbowlovou“ reklamou historie je ta na počítače Apple z roku 1984. Apple tehdy platil milion dolarů za 60vteřinový spot. Za půlminutu reklamního prostoru tedy dal 500 tisíc dolarů. To v dnešních cenách odpovídá přibližně 1,5 milionů dolarů. Dnes by tedy Apple za stejný reklamní prostor platil reálně, po zohlednění inflace za celé období od roku 1984, takřka pětkrát tolik.
Za citelným reálným růstem ceny reklamního prostoru při Super Bowlu v posledních desetiletích stojí především vzestup kupní síly amerického spotřebitele. Za ním stojí pro změnu především technologický rozmach a související růst produktivity amerických firem, reálný vzestup cen aktiv typu akcií a nemovitostí, rozvoj mezinárodního obchodu a globalizace, ale také růst zadlužení, a to zejména amerických domácností.