6. Innsbruck (Rakousko)

Tyrolský Innsbruck je jednak krásné historické město zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO a východisko na cestu do Alp, ale zároveň je to fascinující centrum moderní architektury. Kdo neviděl, neuvěří! Jedna z nejlepších britských architektek -Zaha Hadid, tu například vytvořila stanice lanovky (respektive horské tramvaje, která vede městem), které prostě musíte vidět. V Innsbrucku budou u vytržení milovníci starého i nového. Moderní architektura tu do starého města krásně vstoupila a obohatila ho.

7. Bressanone – Brixen (Itálie)

Brixen si možná pamatujete z hodin češtiny. Dodnes tu totiž stojí domek Karla Havlíčka Borovského, který tu byl v exilu. Když u něj ale stojíte vy, říkáte si: „Takový exil bych chtěl taky zažít – na útraty státu být ve vyhnanství. Navíc v tak krásném městě!“ Historické domy, vinice a vinné stezky zaměřené především na bílé ryzlinky, obklopené Sarntalskými Alpami. Byť spadá do italské autonomní provincie Bolsano, mluví se tu hlavně německy. Ale krásně je tu, ať už mluvíte jakkoliv.

8. San Daniele del Friuli (Itálie)

Všichni známe parmskou šunku. Ta má ale obrovského konkurenta - šunku San Daniele, která je podle Italů lepší. San Daniele del Friuli je malé městečko kousek od Udine. Zastavte se tam. Větry tu vanou ráno od moře do hor a večer obráceně. Díky proudění vzduchu je možné tu mít šunkové věže, ve kterých se zmiňovaná šunka vysušuje. V celém městečku je pak více než desítka restaurací zaměřených na ochutnávání šunky. Krásný kulinářský zážitek. Velice příjemná zastávka na cestě k moři.

9. Amethystwelt - Maissau (Rakousko)

Jen pár desítek kilometrů od českých i moravských hranic na vás čeká v hlubinách země celosvětový unikát, u kterého se zkamenělé nádhery stres lekne a uteče. Před 550 miliony let tu Země stvořila přibližně kilometr dlouhou ametystovou žílu, která nemá ve světě obdoby. Zdejší pásové ametysty jinde prostě nenajdete. Stejně jako zážitkovou nadstavbu, kterou z fialové odrůdy křemene u dolnorakouského městečka Maissau vykřesali podnikaví Rakušané.

Kromě fascinující přehlídky drahých kamenů, která vám sebere dech a tématických zahrad – jako například „Zahrady síly“ s velikým ametystem, „čerpací energické stanice“ sestavené podle feng shui s obřím křišťálem nebo unikátní čakrové cesty – které vám ho očištěný vrátí, si tu můžete svůj osobní kámen sami najít. Půjčí vám nástroje a nalezený ametyst i vyleští. Pokud nebudete mít štěstí, dostanete jeden darem. Nalezený kámen si můžete pak nechat zpracovat u zlatníků a brusičů drahokamů na jedinečný šperk, který vám bude návštěvu místa, ze kterého energie i klid sálá do všech světových stran navždy připomínat. Na setkání s odkrytou žílou, ke které dostanete i podrobný geologický výklad, se ale i tak těžko zapomíná.

A pokud cestujete dál na jih, kde víno většinou teče proudem, mohl by vám ametyst z Maissau být navíc i užitečný. Svého nositele totiž údajné chrání před účinky alkoholu. Jeho název pochází z řeckého slova „amethystos“, což znamená ochránit před pitím. Více informací najdete na www.amethystwelt.at.

 

10. Zážitkové zahrady Kittenbergen (Rakousko)

V zážitkových zahradách Kittenberger u rakouského Schilternu můžete odpočívat, vychutnávat si, prožívat i objevovat. Největší bylinková spirála na světě, obří dětský hrací svět a inspirace na každém kroku. 

To všechno vás čeká pár desítek kilometrů od českorakouských hranic. Pokud si nevíte rady se zahradou, nebo naopak víte, že pořídit si zahradu je ta nejlepší rada, jeďte sem. Více informací (v češtině) najdete na www.kittenberger.at.

 

11. Klášter Altenburg (Rakousko)

Benediktinský klášter Altenburg, založený roku 1144, leží 5 kilometrů jihozápadně od dolnorakouského Hornu – tedy opět na dostřel od českých hranic. A jednoznačně stojí za odbočku. Barokní klenot Waldviertelu, spolu s „klášterem pod klášterem“ - přístupnými vykopávkami středověkého klášterního objektu, kryptou s nejbarevnějším pojetím smrti a jednou z nekrásnějších knihoven na světě, fascinuje mladé i staré.

Když k tomu navíc připočteme několikahektarové zahrady, z nichž nejzajímavější je asi tzv. Zahrada náboženství, ve které najdete rozkvetlou symbolickou podobu hinduismu, buddhismu, židovství, islámu i pohanské víry, jak si je představují místní mniši, zůstanete tu stát s otevřenou pusou i srdcem. Podoba zdejších zahrad dává odpověď na otázku cest vedoucích k Bohu. Vnitřní prostory kláštera jakbysmet a pro ateisty mají benefit v podobě zhutnělé krásy. Ta je tu ve své honosné podobě k vidění na každém kroku – na freskách jihotyrolského malíře Paula Trogera uvnitř hlavní klášterní budovy, na zářivých malbách jeho žáků zhotovených technikou al secco (na suchou omítku) v kryptě, ve které vás kontrast veselých barev s motivy smrtek s kosou pobaví i ohromí, a především ve zdejší knihovně, kde každému knihomolovi dojdou písmenka v hlavě.

Tenhle „chrám knih“, konkrétně zhruba 8000 svazků svázaných převážně do vepřové kůže, plný nádherných fresek (opět od Paul Trogera), mramorových sloupů a magické atmosféry se vám obtiskne hluboko do paměti. Podtrženo sečteno – i pokud neholdujete sakrálním památkám, navštívit Altenburg se vyplatí. Tolik křehké i hutné krásy na jednom místě těžko někde najdete.

 

Případně se můžete stavit ještě třeba i v rakouské makové vesničce, která v červenci nasytí vaše oči i žaludek.