17 fotek běžců před a po: co se při tom děje v lidském těle? – G.cz
Vyhledávání

17 fotek běžců před a po: co se při tom děje v lidském těle?

+ DALŠÍCH 7 FOTEK + DALŠÍCH 8 FOTEK

Francouz Sacha Golberger vyfotil řadu snímků lidí, kteří si šli zaběhat. Fotografie před a po pak dal vedle sebe a nabídl nám tak pěkné ukázky toho, co fyzická aktivita dokáže udělat s naší vizáží.

Barbora Vrablíková
Barbora Vrablíková 11.6.2016, 09:39

Ať už běháte, abyste se udrželi v kondici, trénujete na maraton, chcete žít zdravěji, chcete se bezostyšně cpát dortíčky nebo chcete jen shodit pár kilo, pohyb vaše tělo mění. Co přesně se však v našem těle při běhu odehrává?

Jistě jste se ve škole učili o jeho závislosti na glukóze, díky ní se naše svaly stahují a natahují a naše tělo se tak hýbe. Když však běžíme, coby zdroj energie čerpáme také adenosintrifosfát (ATP). Jeho i glukózy však máme v těle pouze malé zásoby, takže zatímco běžíme, začíná naše tělo vytvářet další dodávky. K tomu potřebuje víc kyslíku, takže začínáme dýchat hlouběji a rychleji. Během pohybové aktivity tělo potřebuje až 15x více kyslíku.

Díky cvičení projde naše tělo proměnou, a to zejména v raných fázích běhu.

Hned při výběhu:

1. Už s prvním krokem začne naše tělo čerpat ATP - energetické molekuly získané z jídla
2. ATP je pak přeměněno na adenosin difosfát (ADP), další energií nabitou molekulu, která nám dá velkou dávku energie

Prvních 90 sekund:

1. Naše buňky začnou štěpit glykogen (forma glukózy, uložená ve svalech), aby vyprodukovaly více ATP
2. Naše tělo obsahuje ADP dostačující pouze pro dvou až třísekundové nakopnutí, takže po několika počátečních sekundách běhu začnou naše svalové buňky recyklovat ADP zpět na ATP
3. Proces přeměny ATP na ADP a zpět znovu způsobí vyloučení kyseliny mléčné

Po zhruba 10 minutách

Pokud jsme ve formě, naše tělo účinně využívá kyslík a spaluje tuky a glukózu. V tomto okamžiku se cítíme silní. Pokud ve formě nejsme, začíná to být těžké. Naše plíce narážejí na svůj kapacitní strop nebo na VO2 max (moment, kdy se naše svaly kolem plic nemohou hýbat rychleji), ATP nemůže držet krok s poptávkou a kyselina mléčná zaplavuje náš organismus. Začínáme se loudat a běh ztěžkne.

Tohle všechno by mohlo být vysvětlením, proč je pro někoho první kilometr těžký, a po 9-10 minutách se na nějakém tempu usadí. A někdo zas prostě padá do kolen. Nicméně si tak ještě lépe uvědomíme potřebu správného jídelníčku, který by nám poskytl dostatek glukózy i ATP.

Během jsou zasažené nejen naše svaly, plíce a srdce. Pohyb může ovlivnit i náš mozek. Zakladatel Bufferu, Leo Widrich, o tom ve svém článku ('Co se děje v našem mozku, když cvičíme, a jak nás to činí šťastnějšími?') říká:

"Když začnete cvičit, mozek rozezná stresový moment. Když vzroste krevní tlak, mozek si pomyslí, že soupeříte s nepřítelem nebo prcháte. Abyste svůj mozek ochránili před stresem, vyloučíte protein s názvem BDNF (neurotrofin – růstový faktory ovlivňující stav nervové tkáně). BDNF chrání a napravuje vaše paměťové neurony a funguje jako resetovací tlačítko. Proto se po běhání často věci se zdají být jasnější, cítíme se uvolnění a možná i šťastní.“

Vypadáme po něm tedy sice jak po nakládačce, ale je nám skvěle!

Podobné články

Doporučujeme

Další články