Pokud je vám třicet a víc, v dětských letech jste nejspíš jinou rockovou kapelu neznali. Před listopadem 1989 totiž hrávali v rádiu jen tyhle dvě. Už jste se s tím traumatem v duchu vyrovnali? A do které hudební party dodnes patříte? Jste Jandisti, nebo Říhisti?
1. Údernost textů
Janda pateticky kníkával, jak ho už zase opustila nějaká další žena (nebo on ji). Třeba verš „nech příští záplavy svých dopisů, blížence dálka rozdvojí, léty se změníš v jeden z obrysů, zatím si dobře nestojím“ je přímo esencí růžového kýče.
Nebo „telefon, cos ustřihlas mu šňůru“. Ano, ženy bývají hysterické, ale která by s telefonem udělala tohle? Nefunguje to ani jako nadsázka – zrodilo se to v nějaké extra kýčovitě básnivé hlavě. Nebo to příšerné klišé o pěně s vůní jablečnou… To se dá poslouchat jen jako parodie:
Vostárkovy texty pro Katapult jsou naproti tomu destilátem drsné rockové poezie, která si na nic nehraje. Ve verši „loni si sbalil svých pět švestek táta, když pošťák přines domů rozsudek, zbyla mi po něm jen hromada bláta z úst mámy když na něj měla vztek“ je pravdivým popisem, jak velké lásky končívají. Katapult prostě nezpíval o éterických bytostech, ale o reálných ženách.
Vítězí: Katapult
2. Stáří
Olympic byl založen v roce 1962, Katapult vznikl až v roce 1975. To je rozdíl třináct let. Olympiku si vážíme, protože už má bílý vous.
Vítězí: Olympic
3. Úroveň pódiové prezentace
Katapult vlezlý nikdy nebyl – prostě přišel na jeviště a spustil brutální plechárnu. Olympic ve svých komponovaných pořadech hudbu vlezle doplňoval různými maskami, stavbami a dalšími hračičkami. Kýčovité pořady Ulice nebo Prázdniny na Zemi se nám v dusných 70. a 80. letech líbily právě proto. Holt jsme byli mladá telata, co skočí na každou komerční popíkovou vábničku.
Vítězí: Katapult
4. Vztah k fanouškům
Olympic si je nikdy moc nepouštěl k tělu, Janda byl prostě primadona. Závěrečné scény z některých koncertů Katapultu jsou ale nezapomenutelné. Olda Říha pouští fanoušky na pódium, podává si s nimi ruce… I proto ostatně na Kaťáky dnes chodí už tři generace: důchodci (fanoušci z dob začátků kapely), rodiče i děti, pro které by jinak Olda už byl starý dědek. Není, a to prostě o něčem vypovídá.
Když navíc Kaťáci hrají někde na fesťáku, Olda se při koncertě jiných kapel často vmísí do publika, poslouchá a fandí. Takže je vlastně sám fanoušek ostatních. A ještě jedna věc: na webu Kaťáků se můžete dočíst, že teď budou hrát třeba v Rychnově, Jeseníku, Bozkově, Humenném, Hustopečích nebo v Králíkách. Olympic bude hrát na Kladně, v Luhačovicích, Říčanech, Ostravě, Trenčíně nebo v Plzni. Kaťáci tedy míří do malých městeček, Olympic do velkých. Takže kdo má blíž k lidu?
Vítězí: Katapult
5. Tvrdost kytarových riffů
Tady není moc co vysvětlovat. Poslechněte si začátek písně Až od Kaťáků a k tomu třeba cajdák Slzy tvý mámy od Olympiku. Olda Říha do toho tvrdě řezal a jel drsně na tři akordy. Ne že by jich víc neuměl, ale když se tři akordy zahrajou pěkně tvrdě…
Vítězí: Katapult
6. Hraní na playback
Na koncertech Olympiku se často stávalo, že zvukař ze záznamu pustil písničku a zasněný Janda se až po pár vteřinách probral a začal „hrát“. Říha neměl playback zapotřebí.
Vítězí: Katapult
7. Vztah k režimu
Olda Říha se nebál „zařvat z pódia bolševikovi pravdu rovnou do ksichu“ (jak po listopadu 1989 odvážně prohlásil). Oldova odvážná pravda zněla: „Šli na pár piv, bylo jich víc…“ Katapult nebyl undergroundová ani disidentská skupina, ale ani se komunistům nikdy otevřeně nezaprodal a nehrál na propagačních politických akcích.
Jandův Olympic se k totalitnímu režimu lísal prapodivně vlezlou formou. V době nejtvrdší normalizace se nestyděl hrát na Festivalu politické písně (1973, 1974, 1975). Co to bylo za zvěrstvo?
Olympic při příležitosti komunistických výročí vymetl kdejakou lacinou estrádu a skládal přihlouple optimistické písně. Vrcholem byl song Mám chuť žít z roku 1975, kdy to fakt nebyla sranda:
Dobový recenzent Festivalu politické písně napsal, že „dokázala nejlépe a nejpřesvědčivěji vyjádřit optimismus dnešní generace mladých lidí, jejich víru v budoucnost a v perspektivy socialistické společnosti“.
Hnus, pane Jando!
Vítězí: Katapult
8. Módemanství
Olympic často vystupoval divně postrojen, třeba v bílých nebo barevných overalech. Olda Říha měl v tomto směru jediný úlet někdy začátkem 80. let v době svých hitů Discomóda a Král pasáže. Tehdy si dokonce nechal udělat trvalou! Ale to už jsme mu dávno odpustili.
Vítězí: Katapult
9. Zapamatovatelnost refrénů
„Co děti? Mají si kde hrát?“ od Kaťáků máme v mozku zažráno jako virus, stejně jako „Hlupák váhá, ale život uhání“ nebo „Někdy příště, slíbí si a v davu zmizí“. Od Olympiku si ale vzpomeneme leda tak na „Dynamit, dynamit udělá bum!“ a to je poněkud infantilní.
Vítězí: Katapult
10. Krása gruppies
Holky, co se muzikantům cpou do šaten, míval jednoznačně hezčí Janda a spol.
Vítězí: Olympic
11. Trvanlivost
Olympiku sice umřel třeba klávesák Miroslav Berka (+ 1987) nebo bubeník Milan Peroutka (+ 2013), ale byla to vždy větší sestava než tříčlenní Kaťáci. Z nich odešli do nebe dva klíčoví lidé – bubeník Tolja Kohout (+ 2007) a basák „Dědek“ Šindelář (+ 2009). Janda navíc sestavu Olympiku průběžně doplňuje, takže se kapela vlastně nemůže přežít. Až jednou umře Olda (určitě se to stane na pódiu!), bude s Kaťáky definitivně ámen. Bez Oldy by to prostě nešlo.
Vítězí: Katapult
12. Schopnost nadhledu
Olda Říha si ze sebe dokáže udělat legraci. Na pódiu ukazuje pivní břicho, šklebí se, hrozí, dělá opičky… Petr Janda sám sebe bere příliš vážně.
Vítězí: Katapult
13. Vymetání večírků
Petr Janda společenské akce skoro nikdy nevynechával, zatímco Olda Říha na ně skoro vždycky kašlal. Co si pomyslíte o svém obdivovaném rockovém hrdinovi, když ho vidíte srkat vermut, uždibovat jednohubky a plácat nesmysly během focení s celebritami do Blesku?
Vítězí: Katapult
14. Tolerance k sexuálním menšinám
O Kaťácích v tomto směru nic zajímavého říct nemůžeme. Olympic ale používal klávesy, což je silně vybuzněný nástroj.
Vítězí: Olympic (je sexuálně otevřenější)
15. Pracovitost
Když se podíváte na frekvenci koncertů, jednoznačně pracovitější je Katapult. Pořád někde hraje. Olympic jako kdyby žil už jen z legendy.
Vítězí: Katapult
16. Průniky jinam
Olda Říha prostě jen hraje a na nic jiného mu v životě nezbývá čas. Petr Janda se silně angažoval v Ochranném svazu autorském (OSA), kde v letech 1992–1997 dělal předsedu. Ta organizace nám je nesympatická už proto, že jí musíme platit za každé CD nebo počítačovou paměť, kterou si koupíme – bez ohledu na to, že fakt nemáme v plánu nahrávat si na ta média písně Olympiku. Považujeme to za státem legalizovanou zlodějnu. A navíc – když někdo maká v OSA, nezbývá mu tolik času, aby psal hezké písničky.
A to jsme pominuli, že se Janda cpal i do politiky. V roce 2004 se snažil dostat do senátu za hnutí Nezávislí. Rocker kravaťáckým politickým panákem? To snad ne…
Vítězí: Katapult
Výsledek betlu: celkovým poměrem 3:13 vítězí Katapult.
Říhisti porazili Jandisty!
A TADY máte 15 ultraslizkých textů české pop music.
Podobné články
Radek Kovanda
Václav Rybář
Doporučujeme
Martin Miko
