Pojďme si připomenout některá slova, která občas vyjdou z úst pamětníků, zatímco dnešním mladým jsou už jen pro smích... tedy těm, kdo mají to štěstí je zaslechnout.
Kolegové z redakce, zejména pak Ivan Brezina s Pavlem Vondráčkem, jsou krom své cestovatelské vášně a bezmezné pracovitosti pověstní svou neobvykle bohatou slovní zásobou. Ta se vyznačuje nejen bezpočtem vědeckých slov, jež dokáže tasit jen skutečný vzdělanec, a řadou „moderních“ slov, která pro změnu tasí dnešní mládež, ale také velkým množstvím zastaralých výrazů. Tito dva pánové jsou tedy chodící kronikou i příručkou jazyka českého, což z nich činí skutečně neuvěřitelné muže. Nýčko si přečtěte, co se od nich můžete přiučit i vy.
1. Pičifuk
Doby nedávno minulé se krom nesvobody nebo svobody čerstvě nabyté a divoké, podpultových dobrot, Televarieté a chlupatých nohou vyznačují také rozličnými smrady. Za socíku bylo jen poskrovnu možností, jak něčím přebít tělesný zápach. Prosté slovo „deodorant“ bylo v té době patrně dosti exotické, nebo prostě nebylo dost sexy. A tak se coby prostředek ke kultivaci podpaží zjevil „pičifuk“. Na výběr byl například BAC, Dalia (Alfa, Beta, Gama...) nebo Exotic, zámožnější spoluobčanky si pořídily Fáčko z Tuzexu. Velký přelom ale nastal po revoluci, kdy se v drogeriích objevily staré známé Impulsy v neskutečném množství jedovatě smradlavých variant. Byl to hit. Díkybohu, že dnes už většina žen volí jemnější vůně a podpaží si holí... aspoň zatím.
2.+ 3. Sračkář a jeho HOVNOCUC
Kanalizace – civilizační výdobytek, který sice po tisíciletí znají starověká města, ale do spousty našich vesnic ještě stále nezavítal. Situace se dnes ale kvapem mění, kanalizační sítě prorůstají podzemí vesnic jako houbová mycelia po dešti, a o práci tak bohužel přichází statečná sorta lidí, kterým se něžně a poeticky říká „sračkáři“. Mnohé vesnické děti (o městských nemluvě) už nebudou mít možnost spatřit tyto neohrožené muže, kterak šoférují svoje hovnocucy, táhnou jejich roury směrem k našim dřevěným záchodům, kadibudkám a septikům a zanořují jejich ústí do našich...
4. Senkruvna
S fekální tematikou ještě budeme pokračovat, když si připomeneme již téměř zapomenutou senkruvnu neboli senkrovnu. Do této nádržky (mnohdy pouze vyhloubené díry), zaostalejší předchůdkyně septiků, padá vše, co v prostoru suchého záchodu mizí z našich útrob. Po jejím naplnění se u mnoha venkovských sídel obsah ještě dodnes vybírá šoufkem a hnojí se s ním záhony. Čím by byly poeticky pěkné kadibudky bez svých senkruven?
5. Kundafáč
Od fekální tematiky ještě kousek vedle, a to k výrazu, který dnes pamatují jen skuteční pamětníci s lehce přisprostlým smyslem pro humor. Ze samotného názvu asi není těžké odvodit si, o co se vlastně jedná. Při pohledu na dnešní bohatý výběr hygienických pomůcek si dnešní žena jen stěží představí situaci, kdy existovala jen jedna jediná možnost. Velké, tlusté vložky, to byl vlastně jen fáč vycpaný vatou. Navíc byl někdy i nedostatkovým zbožím – ženy si z nouze kupovaly někdy jen obyčejnou vatu. Nicméně už při pohledu na ně a jejich obal není divu, jak si s nimi lidová tvořivost poradila a jak přiléhavý název těmto nepraktickým šílenostem dala.
6. Kundivál
Je k neuvěření, kolik dokážeme dát pohlavním orgánům jmen! Jen pro ten mužský jich určitě dáte dohromady minimálně deset – od vědeckého termínu až pro velké množství vulgarit. Kundivál ale kdysi označoval člověka, co to s k.....i dost dobře válel!
7. Rozhoďnožka
Toto docela jemné pojmenování promiskuitní dívky pomalu nahrazují poněkud drsnější výrazy. Proto ho pánové Brezina a Vondráček nepoužívají. I přes jeho zdánlivou decentnost a přesnost je totiž třeba podívat se trochu dál. Při jeho vyslovení se totiž může urazit leckterá gymnastka, baletka nebo prostě jen žena navštěvující svého gynekologa.
8. Ludra
ludra.gif
Když jste jako malí na dvorku své babičky vyváděli lumpárny, možná jste se od ní této nadávky nejednou také dočkali. Jako velké množství u nás používaných slov, pochází i tohle z jazyka našich bývalých spoluobčanů. V němčině das Luder popisuje neřáda, ničemu, mrchu, nebo také mršinu či zdechlinu. Doufejme proto, že to ta babička nemínila doslova.
9. Buzerák
Mnozí čeští pánové si občas nostalgicky povzdechnou při vzpomínce na základní vojenskou službu. Někdy se i dostanou na pustnoucí místa jejího výkonu a slzu zamačkávají i při pohledu na zarůstající buzerplac – plochu určenou k nástupu vojáků a ke cvičením. Na buzerák se muselo a krom vojenské kázně se zde mezi kamarády pěstovala také jistá vojenská legrace.
10. Úpépédékávé
UPP DKV – Úplně po piči do konce vojny. Tato zkratka, popisující důsledek přešlapů během vojenské služby, svého času prosakovala z kasáren i do běžné mluvy. Dozvěděl se váš velitel, že mu spíte s dcerou? Pak jste pravděpodobně přišli na to, jak doslovný může tento výraz být.
A na závěr ještě 7 naprosto běžných sprostých slov, za která vás vypípají v americké televizi.
Podobné články
Jan Studnička
Martin Miko
Doporučujeme
