12. říjen 1915 byl pochmurný den. Byl to den, kdy byla v Belgii zastřelena popravčí četou žena, která celý svůj život věnovala pomoci druhým. Byla pouze nevinnou obětí, nebo skutečně špionkou?
Narodila se 4. prosince 1865 v britské vesnici Swaderston nedaleko Norwich. Měla tři sourozence, její otec pracoval 45 let jako místní vikář. Chodila na místní střední dívčí školu. Poté pracovala jako guvernantka, v té době také poprvé navštívila Brusel (kde pracovala). Musela se ovšem vrátit, jelikož její otec onemocněl. Starala se o něj až do jeho smrti. Tato zkušenost ji ovlivnila a stala se zdravotní sestrou.
Zdravotní sestra
Ve 30 letech se stala sestrou v londýnské nemocnici (Royal Hospital London). Poté pracovala ještě v dalších anglických nemocnicích, také se živila jako soukromá ošetřovatelka, navštěvovala pacienty doma. Nebála se, a tak šla v roce 1897 pomáhat do Maidstone, kde vypukla epidemie tyfu, dostala za svou pomoc ocenění. Její největší zkouška ji však měla teprve čekat.
Znovu v Bruselu
Měla mnoho zkušeností, proto jí byla nabídnuta pozice vrchní sestry na klinice v Bruselu. Zde pracovala v blízkosti známého královského chirurga a zakladatele skautingu v Belgii Antoinea Depageho. Zjistil, že nemocnice, které jsou spravovány náboženskými institucemi, zaostávají v pokroku, někdy o něj ani nestojí. Založil tedy vlastní sekulární kliniku v Saint-Gilles a nabídl zde Cavellové místo.
edith_cavell.jpg
Edith Cavell (Foto: By The original uploader was Vivedatica at Dutch Wikipedia. - http://www.edithcavell.org.uk/; Originally uploaded onnl.wikipedia; description page is/was here., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1694314)
První světová válka
Listopad 1914 byl pro Belgii temný měsíc. Německá vojska právě obsadila Brusel a postupovala dál. Cavellová se vrátila po návštěvě svých příbuzných zpět do Bruselu. Nemocnici zatím převzal Červený kříž. Brzy po návratu do Belgie se přidala ke skupině, která se snažila dostat zraněné britské a francouzské vojáky (později i mladé Belgičany) z okupované Belgie. Většina utíkala do neutrálního Holandska a poté do své vlasti. Fungovalo to následovně: vojáci byli ukryti na zámku prince Réginalda de Croÿ, kde dostali falešné doklady, poté je průvodci dovedli do domu Cavellové, což byla další zastávka – zde dostali potřebné peníze a dalšího průvodce. Vše fungovalo až do doby, kdy začali být němečtí okupanti podezíraví, konspiraci také nepomáhala přirozená otevřenost Cavellové. Nakonec je 3. srpna 1915 zatčena, zradil ji Georges Gaston Quien, který byl později za svou zradu odsouzen francouzským tribunálem na 20 let vězení. Cavellová byla souzena vojenským soudem pro zradu – pomohla nepříteli. Válečné právo je neúprosné a mohl tedy následovat jediný rozsudek – smrt. Po rozsudku se ozvaly mezinárodní protesty, které jej považovaly za barbarský – vždyť pomáhala zraněným. Ale Německo neustoupilo a rozsudek byl 12. října 1915 vykonán – Cavellová byla zastřelena popravčí četou. Její smrt se poté stala terčem propagandy – byla vykreslována jako symbol německé krvežíznivosti. Ačkoliv nebyla kanonizována (prohlášena za svatou), v Anglii je její jméno uvedeno v kalendáři svatých anglikánské církve, připomínají si ji právě v den její popravy. Utéct z Belgie pomohla asi 200 mužům.
ZDROJE:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Edith_Cavellov%C3%A1
https://en.wikipedia.org/wiki/Antoine_Depage
https://en.wikipedia.org/wiki/German_occupation_of_Belgium_during_World_War_I
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
Jan Fiedler
