fb pixel Boris Hybner byl králem české pantomimy: V zahraničí slavil úspěchy jako mim, v Česku je znám jako kouzelník z Pelíšků – G.cz
Vyhledávání

Boris Hybner byl králem české pantomimy: V zahraničí slavil úspěchy jako mim, v Česku je znám jako kouzelník z Pelíšků

Zdroj: Matěj Baťha - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6838904

Sedm let v neděli uplyne od smrti legendárního mima, herce a klauna Borise Hybnera. Zatímco s pantomimou slavil velký úspěch v zahraničí, například i v Austrálii, v rodné vlasti je znám spíše pro své televizní minirole. Jako kouzelník s kočovným životem vešel do povědomí široké veřejnosti ve snímku Pelíšky, se svým legendárním fórem o tasemničce se zase blýsknul v Pupendu. Boris Hybner byl celoživotní komediant, bojoval ale také s alkoholismem a existenčními problémy vlastního divadla…

Jan Fiedler
Jan Fiedler Aktualizováno 29.3.2023, 22:44

Boris Hybner z Vyškova

Boris Hybner se narodil ve Vyškově v době sílící druhé světové války, 5. srpna roku 1941. Po maturitě začal pracovat v litvínovské chemičce a pokračoval ve studiích na zemědělské škole a pedagogickém institutu ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově. V „Baťově městě“ také založil kabaret Reflektor.

Na první příležitost vyčkával poměrně dlouhou dobu. V pantomimickém představení veřejně debutoval roku 1964 v Divadle Na zábradlí, a to v souboru Pantomima zakladatele československé školy klasické a moderní pantomimy, Ladislava Fialky. O směřování celé Pantomimy měl však jiné představy, a proto záhy soubor opustil.

Hybner působil také v Laterně magice a Alhambře a s kolegou Ctiborem Turbou roku 1966 založil Pantomimu Alfreda Jarryho. To byla jedna z osudových chvílí Hybnerovy pantomimické kariéry, v témže roce totiž soubor zvítězil na prvním festivalu pantomimy v Litvínově. Jejich debut s názvem Harakiri navíc roku 1968 revolučně přivedl na českou pantomimickou scénu černý humor.

Život jako horská dráha

Život Borise Hybnera byl nahoru dolů. Dle kolegů, přátel a fanoušků celoživotně oplýval neuvěřitelnou energií, optimismem a dobrou náladou. Na druhou stranu byl třikrát ženat, propadl pití a potýkal se s alkoholismem; po krachu divadla Gag byl nezaměstnaný, odmítal nabídky z Ameriky s vyhlídkou na svůj vysněný projekt v Česku, na který však neměl finanční prostředky.

Paradoxní je i kontrast jeho divadelní a televizní kariéry. Boris Hybner se svým pantomimickým uměním doslova objížděl svět, u nás ho však většina zná jen z menších televizních rolí. Věnoval se výhradně komedii, a to například v televizním seriálu o zlatém věku americké grotesky s názvem Gagman, k němuž také napsal scénář a získal za něj Bronzovou růži z Montreux. Němou grotesku Hybner dále rozvíjel prostřednictvím souboru Gag, který založil roku 1976. O 14 let později zřídil z něj vycházející divadlo Studio Gag, jež však fungovalo pouhých šest sezón a po existenčních problémech na konci 90. let zaniklo. Věnoval se také vystudované pedagogice, konkrétně na pražské HAMU.

Velice úspěšný byl Hybner například s představením Na konci zahrady jménem Hollywood, se kterým procestoval značnou část světa a veleúspěch oslavil například v Nizozemí. Se svým hereckým umem se však dostal třeba až do Austrálie, a to s populárním a uznávaným ruským klaunem Slávou Poluninem v jeho proslulé Snow Show.

Tasemnička-holčička...

Zatímco jako mim a klaun objížděl svět a mnohdy slavil značný zahraniční úspěch, v Česku patřil spíše k méně známým hercům. Nejvýrazněji vstoupil do povědomí širší veřejnosti v malých, zato však geniálních televizních rolích. Například jako zapálený kouzelník s kočovným životem, vyčpělými a lacinými kouzelnickými triky si namlouval Evu Holubovou ve filmu Pelíšky, legendární byl také jeho fórek o tasemničce ve snímku Pupendo. Objevil se také například ve filmu U mě dobrý a jako terapeut pro rozpadající manželské páry se mihnul v Rafťácích. Nejsou to sice velké oscarové role, mnohdy se jedná jen o pár desítek sekund či jednotek minut, všechny jsou ale neodmyslitelnou součástí daných snímků.

Boris Hybner se v závěru života potýkal také s rakovinou tlustého střeva, kterou však porazil. Roku 2010 obdržel za své celoživotní dílo Cenu Thálie. Osudnými se mu nakonec staly dva infarkty 2. dubna roku 2016, jimž podlehl. Před sedmi lety se tak k legendám v českém hereckém nebi připojil i král české pantomimy, klaun, komediant a velký herec malých rolí.

A nakonec vtip o tasemničce. Ten prostě nesmí v povídání o Borisi Hybnerovi chybět:

Z prdele vykoukne malá, roztomilá tasemnička, rozhlídne se, zaleze zpátky a ptá se maminky:
Maminko, maminko..., co je to modrý, co tak krásně šplouchá? Šss, šss...“
A maminka říká: „To je moře, holčičko.“
A tasemnička - holčička se ptá: „A co je to kulatý, krásně žlutý, co tak krásně hřeje?“
A ona říká: „To je sluníčko, pusinko...“
A proč žijeme tady, maminko?“
Protože náš domov je tady, tady v prdeli...“

Podobné články

Doporučujeme

Další články