V červnu jsem na g.cz zveřejnil článek o tom, že Česko je čoklostán (ZDE). Popsal jsem v něm, že se tu s námi tísní nejvíc čoklů na obyvatele v Evropě, a vysvětlil jsem, proč to štve všechny s výjimkou samotných čoklomilů. Ti se na mě vzápětí sesypali a zahrnuli mě lavinou nadávek a výhružek. Prostě milí lidé. Od té doby mě čoklomilové mají na mušce. Zvlášť brněnská čoklofilní a islamofobní aktivistka Sabrina Kočičková do mě na Facebooku průběžně šije, co to jde. Bavím se tím a těší mě to – jedním z úkolů novináře je přece rozbíjet myšlenkové stereotypy čtenářů a nutit je dívat se na svět kolem sebe jinak, než by je napadlo.    

"Nahlásil už někdo ten článek?"

Sabrina je členkou FB skupiny Bojujeme proti týrání zvířat. Útlocitné dívky z téhle partičky včera můj článek o čoklostánu oprášily a znovu se do mě pustily:   Jistá Kami Bezoldová tedy přítomné čoklomilky vyzvala, aby mě "nahlásily", což Karol Petrusová obratem učinila. Napráskala mě mému šéfovi v G.cz Pavlu Vondráčkovi, který se jen usmál. Na rozdíl od Karol a Kami ví, co je nadsázka a ironie. Oběma čoklofilním udavačkám můžete pohlédnout do tváře tady:     Ne že bych to nějak přeceňoval – obě dívky jsou neškodné a směšné facebookové slečny, které si po nocích v kyberprostoru navzájem vylévají svá sluníčkářská srdéčka. Zajímavé je jen to, že Karol a Kami jsou hrdými dědičkami staleté tradice českého bonzáctví. Po Bílé hoře Češi "nahlašovali" své evangelické sousedy, kteří přechovávali zakázané knihy. Po roce 1848 "zrádce národa" Karel Sabina práskal na české vlastence a v červnu 1942 Karel Čurda udal parašutisty, kteří provedli atentát na Heydricha. Po únoru 1948 se české udavačství rozjelo na plné obrátky a dnes už nás provází celým životem. Začínáme bonzovat už ve školce, pak žalujeme rodičům na sourozence, práskáme spolužáky na základce, donášíme v práci, "oznamujeme" na Facebooku... Kdyby Karol a Kami žily za Protektorátu, nejspíš by "nahlásily" Gestapu, že sousedi schovávají Žida.  

K čemu je dobrý pepřák?

Všimněte si ale, že čoklomilská skupina Bojujeme proti týrání zvířat nebojuje proti týrání lidí. Sabrinu, Karol, Kami a další členky totiž nejvíc naštvalo, když jsem v článku (ZDE) radil jako obranu před napadením psy pepřový sprej. Kdyby ho u sebe měly následující lidské oběti české čoklomilské obsese, třeba by to s nimi neskončilo tak zle. Útočícím psům by se ti lidé ubránili. A to jsem vybral jen pár případů z letošního roku…  

1.

V lednu napadl rotvajler v Mladoňovicích na Třebíčsku tříleté dítě a těžce mu pokousal krk. Více ZDE.

 

2.

V březnu zaútočil v Týně nad Vltavou kříženec bojových plemen amerického staffordšírského teriéra a Cane corso na čtyřletou holčičku a pokousal ji v obličeji (vykousnutý ret, obnažená dáseň). Více ZDE.  

3.

V květnu utekl v Brně majiteli rotvajler a pokousal tři lidi. Zastavil ho až pepřák, který jsem v článku pro podobné případy doporučoval. Více ZDE.  

4.

V červnu ve Smolných Pecích na Karlovarsku dva rotvajleři zaútočili na matku a malého cyklistu. Matka se dítě snažila krýt vlastním tělem, což odnesla hlubokými zraněními na rukách. Dítě si z psího útoku odneslo vícečetné rány na celém těle. Více ZDE.  

5.

V srpnu napadl německý ohař šestiletého školáka v Janovicích nad Úhlavou a velmi vážně ho potrhal na celém těle. Pro chlapce v ohrožení života musel přiletět vrtulník. Více ZDE.

 

Čoklofilka Petra Prášilová ze skupiny Bojujeme proti týrání zvířat se ale se svým čoklem olizuje jako by nic:

 

Celý tenhle problém je samozřejmě jen bouří ve sklenici vody. Stejně jako bych na psa, který mě neobtěžuje, nepoužil pepřák, tak bych se ani nedivil, kdyby mě pejsci olizovali tam, kde mají povoleno běhat bez náhubku a vodítka.

Když se ke mě ale blíží velká psí obluda někde ve městě nebo v parku, kde je zákaz volného pobíhání psů, asi bych ho použil. Jak mám vědět, zda mě nechce kousnout, ale jen ušpinit svým skákáním. Proč se slečna Kami, Karol a Petra nediví, když někdo na lupiče použije obušek nebo jinou zbraň; ale když se chci bránit proti psím tesákům, hned bonzují.

A to je právě to podstatné: slečny se mnou nevstoupí do diskuze, nepozvou mne na večeři, ale hned hlásí a práskají. A já si myslím, že ten, kdo hlásí, ten žaluje, kdo žaluje ten udává, kdo udává, ten lže, kdo lže, ten krade a kdo krade, ten vraždí. Krásná demagogie, že?